Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


 

Aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby
(z 1. prosince 2008)

Černá Hora (BPH I.): Zprávy ze žižkovského Království. Na novém čepu již také světlý nealkoholický Forman (alc úplná 0,00 %). Překvapivě chutný i pivní. Z nealkoholických piv (pro nás, konzumenty nealka pouze velmi občasné) dnes No. 1. A ještě je čepovaný, a malý i v originálním skle s náklaďáčkem. Ani Moravské Sklepní nefiltrované si špatně nevede. Sdružením přátel piva bylo vyhlášeno nejlepší tuzemskou desítkou roku. Na čepu nyní psaná pětice: Forman 0 %, Moravské sklepní 10 %, Ležák světlý 12 %, Granát tmavý 12 % a Grena (limonáda s příchutí chmele) + samostatná pípa s Kvasarem 14 %. V lahvičkách u Králů možno vyzkoušet taktéž „modrou lagunu“ - ČH pivko borůvkové. Kuchyň zde opět bezvadná. 24. 11. generálka na Vánoce, o dost lepší než prosincové pražské běsnění. Bánovská kyselica, kapřík peč. (s bramborem), rybí polévka, kapřík smaž. (se salátem), vinná klobása (s lepenicí), staročeský kuba, cukroví, domácí koňáček, koledy, prskavky ... Paráda a hlavně útulno. Haf.

Svijany (BPH II.): U Bobeše, v Lipanské 1, otevíračka zase o pořádný kus zkrácena. Nyní denně (mimo zavřené soboty) od 17 hod. Entuziasmus, nejen ohledně kuchyně s hotovkami, dlouho nevydržel, jenom od prázdnin do října. Nicméně Kvasničák i Kněžna zde víceméně přijatelní. Snad se udrží. Na pátky inzerují hudební produkce, karnevaly a crazy akce. U sadu Máz (ale i Master z Plzně) proměnlivý, ale ještě v mezích. Martinské husí stehno zde veliké, asi fakt husí, leč tužší a nekřupavé, ale kačena na gdouli výborná. Nicméně proti kačeně z 11. 11. v černohorském Království (s martinským vínkem přesně od 11. 11 hod, ale ne pro nás skalní pivaře) moc šancí neměla. Na druhém vltavském břehu, přímo na Kampě, jsme objevili podnik Na Čertovce. Stále na čepu příjemný Máz, v sezoně prý také Kníže a Kněžna, které ale inzerují, i když již dlouho nejsou. Pár hotovek do 14 hod, pak nabídka studená. Útulné klenuté místnosti, pejskové vpouštěni. Tip na pohodové (ale rozhodně nikterak nóbl, ale to je vlastně jenom dobře) posezení na Kampě. Kam se hrabou všechny malostranské snobské předražené resty či vyhlášené „plzeňské“ hospody. A můžete k tomu nakrmit vltavské kačeny a labutě. 

Polička a Kácov (BPH IV.): Hrom do Police standard. Neodpustíme si již tradiční rýpnutí do obsluhy (pí. Lenka) U Klokočníka. Stálí návštěvníci, kteří jsou k jejím móresům již imunní, jsou ale také v podstatě již bývalí. Po zavření zahrádky se „hosté“ přemístili dovnitř a prý to fakt stojí za to. Ani p. Radek si s nimi úplně neporadí. Překouřeno, slova neslyšet pro řev, nadávky a agresi díky kořalkám. Ležící a spící opilci. Obvyklá halali místních  „momentálně zaostalých“, kterým deficit nikterak nebrání brutálně se denně nalévat. Kontrolní otázka: Kdo z hostů si vůbec uvědomuje, že pije výtečné kácovské? Mnozí jistě, ale ryčné většině je to naprosto jedno, hlavní je nízká cena. Proboha zdražte! Kácov snad na čepu někdo u hřiště Slavoje Vyšehrad. Musíme zintenzívnit detektivní činnost. U Klokočníka je to zabité. Vrr.  

Budvar (BPH VI.): Dejvická Budvarka trochu přitužila ceny pivka - kroužek již za 40 Kč. Ale fakt stojí za to. Jídelníček oproti létu inovován. Co jsme vyzkoušeli, tak k lepšímu. Pro pejsky stále přísná stopka. Šumava ve Štěpánské drží letitý standard minulých časů. Ležák přijatelný, i když občas pod míru. Zkuste jazyk, ledvinky, držky či stálý a obligátní gulášek. 

Krakonoš a spol. (BPH X.): U radnice (žižkovské) 26. 10. na čepu hutný, a chutný, světlý Březňák 10. A standard Krakonoš 12. Dále Janáček 12, Postřižiny 11, Zlatý bažant 10 a černý Eggenberg. V lahvičkách Janáček cola, zázvorový a bylinný. Tamtéž 1. 11.: další obsluhující paní vidíme podruhé, celkem přijatelná. Na čepu ale poprvé chybí Krakonoš. Je však víkend, a v týdnu se svátkem. Takže Postřižiny 11, borůvková Černá Hora a hlavně pitelné (a fajn kulaté) Louny. Světlá 12, tj. Louny Světlý Ležák (alc 5,3 %). A snad polotmavé speciální Strakonice 13, nabízené pod označením Klostermann. Okusili jsme ale pouze vzorek. A taktéž na čepu tmavý superspeciál ležák - náchodský Primátor Double 24 % (s obsahem alkoholu 10 % obj.). Jde o jakousi dvojitou dvanáctku. Opravdu dost lihové a musíme souhlasit s názorem, že jde o „pořádný utrejch“ (a třeba plzeňský Master 18 nám chutná daleko více). Nicméně zde taktéž asi pravidelná rodinná sešlost obsluhy, takže si připadáme jako někde v maringotce u světských. Naprosto volně se mezi hosty a jejich pejsky pohybuje (kromě batolete) vtíravě-lísavá černá směska stafforda. Sice je hodný, ale jeden nikdy neví. A že by to někomu mohlo třeba i vadit, na to páníkovo IQ a EQ zjevně nedostačuje. Ostatně obdobní psi volně běhají po celém Žižkově, nikdo samozřejmě po nich neuklízí, a právě kvůli takovým nezodpovědným „majitelům“ vzniká nejvíce problémů. Nelze se vůbec divit, že se potom nevole obrací proti pejskům a pejskařům všem (Páník je starý morous a vadí mu každý a všechno - pozn. Bertíka). To nejhorší ale na závěr. Bohužel to vypadá, že roztržka s distribucí Opata asi fakt nějaká proběhla. Různé fajnovosti od Olivětínského Opata tady byly častými hosty (blíže k Pivovaru Broumov viz BPH XIII.). I obsluhy naznačují, že tomu asi už nebude. Veliká, vskutku převeliká lítost. Pro pořádek: 17. 11. lahvový vyškovský Generál (světlý speciál 14 %), novopacký světlý speciál Valdštejn 16 (alc 7,0 %) a Pardubický Porter (19 % tmavý speciál, alc 8,0 %) z Pivovaru Pernštejn. Na čepu: Postřižiny 11, Platan 10 a 12, Regent 14 , Strakonický Dudák Premium 12 a Ostravar Premium 12. Byl i višňový Vyškov či prý docela zajímavý točený Jarošov 10 (mysleli jsme, že nefunguje). Ostravar (alc 5,1 %) hutný, trochu nakyslý, ale digestující. Nymburk však přechlazený a nějak málo „postřižinský“. Stále zde bez Opata, ale i točeného Krakonoše, což je na Krakonošovu restauraci poněkud překvapivé. 

Plzeň (vzpomínková BPH VIII.): Věříme, že jste sv. Martina (bez koně) oslavili důstojněji, nežli novým produktem ze z  Plzně. K 11. 11. uvedli na trh další jistě skvost - jedenáctku Gambrinus Excelent. Že by HBG? Nebo ještě něco horšího? Fakt nemusíme všechno. Vrr. 

Nymburk (BPH IX.): Kerská Hájenka pohodová i na podzim. Postřižinská 11 stále chutná. Škoda, že není další nymburské. Jediné pivko na čepu je již trošku unikát, ale rozhodně lepší než x eurobírů a ještě k tomu míchaných. Jídelníček stále stejný, ale nakonec právě podzim je na kančí jako dělaný. Se zelím, nebo se šípkovou? Do konce roku otevřeno pátek - neděle.

Dětenice a Český Ráj (BPH XI.): Objev v Turnově, se Svijanským Mázem, ale především rohozeckým. Pivovar Rohozec (značky Skalák a Podskalák), v Malém Rohozci, je ostatně místní. Nicméně při toulkách Rájem jsme měli smůlu a vlastně nikde na jeho pivka nenarazili, ani v samotném Turnově. Zde jsme, pravda, nepátrali příliš usilovně. Prý se ale s úspěchem točí. Doporučena nám byla i pivovarská restaurace. Uvidíme. Navštívili jsme však lokálek Na výšince (?), kousek nad Střelnicí, u silnice směr Trosky. Jezdíme kolem roky, ale bylo to poprvé. Příliš důvěry sice nebudil, včetně kulečníku u výčepu, ale nakonec spokojenost. Obsluha milá, hosté neagresivní a čistí, pivko dobré. Skalák světlý ležák 11 (alc 5,0 %) i Skalák řezaný ležák (někdy 11 %, jindy 14 %, nyní prý silnější). A kupodivu bohatý jídelníček, např. se syrečky, nebo ruskou roštěnou (řepa, žampiony, zajímavé), za ceny, které Pražáky fakt mile překvapí. Těšíme se příště. Obavy ale máme ohledně osudu nejen Rohozce, ale také Svijan a Černé Hory. Vlastnické propletence jsou zde složité a vlastníci nejasní a neznámí. Svijany kvalitu pořád udržují, ale raketový růst výstavu (zdesetinásobení za deset let) k přílišnému optimismu rozhodně nepřidává. A to prý ještě Svijany nevyvážejí. Dobře víme, jak to končívá. Vrr.

Chyše (BPH XII.): Na prezentaci v Pivovarském klubu 18. 11. poutavě rozprávěl charismatický majitel zámku s přilehlým pivovarem v Chyši, p. hrabě Vladimír Lažanský. Dřívější velké panství (přes 4 000 ha) dnes zahrnuje především zámek se zahradami. Chyše se nachází 35 km od Karlových Varů, 10 km od Rabštejna nad Střelou a 15 km od starobylého barokního Manětína. Civilizací méně dotčený, odlehlý a přitom „boží“ kraj je spojen právě s rodem Lažanských. Zámek, který na rod přechází roku 1766, byl renovován od roku 1996. Je opraven citlivě a starosvětsky funguje coby zámek ukazovací, bez možnosti ubytování. Jsou tady ale pořádány koncerty a svatby, nicméně vše byznysu (jako např. v Dětenicích) zde podřízeno není. Výraznou postavou rodu byl Vladimír Lažanský (jehož nepřímým příbuzným je současný majitel), který zemřel roku 1925. Málo se přitom ví, že do jeho služeb vstoupil Karel Čapek. Jeho pobyt na Chyši sice neměl dlouhého trvání, ale ovlivnil ho na celý život. Čapek získal první stálé a placené zaměstnání jako preceptor tehdy 13-ti letého Prokopa IV. Lažanského. 1. 3. 1917 začal pracovat v pražském paláci Lažanských, a od 2. 5. pět měsíců pobývá na chyšském letním sídle. Čapek tady ale příliš šťastný nebyl a 30. 9. 1917 službu ukončil. O této životní epizodě se později příliš nezmiňoval ani mezi nejbližšími. Zřejmě si  příliš nepadli do oka s potomkem, kterého měl jako domácí učitel vychovávat a dusil ho i zámecký ceremoniál. V Chyši však získal celoživotní vřelý vztah k zahradám a okrasnému zahradnictví. A především inspiraci k řadě děl. Nejde jenom o povídku Pan hrabě, ale třeba i o Krakatit, inspirovaný explozí bolevecké muničky 25. 5. 1917. K Věci Makropulos měla vést pověst o místnosti ve věži, s údajnou šlechtičnou, jejíž duše nikdy svět neopustila. Tajemnou místnost, do níž je vstup pouze ze shora, na Chyši opravdu nalezli a Čapek, se svým přítelem, v ní nějakou dobu žili. Genius loci zámku, včetně strašidelných projevů, je přitom dodnes doložitelný. Ale p. hrabě potutelně dodává, že vše možná lze vysvětlit i racionálně. A pokud ne, duchové jsou tam dobří, a těm, kdož zámku pomáhají pobyt nikterak neznepříjemňují. V neposlední řadě si Karel Čapek během válečné mizérie na Chyši pochutnával na zámecké kuchyni, včetně vyhlášeného polotmavého pivka. Historie pivovarnictví se v Chyši datuje minimálně od roku 1580, s prvním doložitelným pivovarem. Novější byl vystavěn v letech 1839-40 a jeho špičkový roční výstav dosahoval i 14 tis. hl. Pivovar vyráběl do roku 1932, a po válce byl zdevastován ještě mnohem více než zámek, když sloužil také jako kotelna apod. V katastrofálním stavu byl od státu zakoupen v roce 2003, v období 2003-04 byl opraven stavebně a výroba byla obnovena roku 2006. I pivo se zde vaří v „památkářském“ duchu, ale receptury jsou soudobé. Používá ryze českou technologii a vybavení, které projektoval p. L. Chládek. Ten je sládkem na ČZU v Praze, kde na katedře technologických zařízení staveb, v pokusném školním pivovaru vaří Suchdolského Jeníka. L. Chládek uvařil také první várky chyšského, než nastoupil současný (a mladý) sládek R. Maňák. Optimální výstav je 1 500 hl. ročně a pivovar je typicky komínový. Vše prodává přímo v místě, výjimkou je jediná hospoda v Karlových Varech. V sortimentu pod značkou Prokop (časté jméno v rodině Lažanských) figurují tři položky základní a během roku pět speciálů. Lehčím pivem „pro cyklisty“ (kteří jsou důležitou klientelou) je světlý ležák 11 (alc 4,2 %). Nefiltrovaný, nepasterizovaný a plnosladový, se složením v podobě různých sladů, čistě žateckého červeňáku, kvasnic a vody. Vlajkovou lodí je, v roce 2008 oceněná, polotmavá 12 Jantar (alc 4,4 %). Více chmelený, a nikoli typicky staročesky sladký, je tmavý plnosladový ležák. Na Velikonoce lze ochutnat světlý speciál 14, s přídavkem pravého medu. V máji se vaří polotmavá 14 a k létu patří pšeničná chuť 12, připravované svrchním kvašením na sv. Prokopa. Sv. Václava oslavuje načervenalý (nicméně nepřibarvovaný) Rubín 15, od 5. 12. bývá připravena Vánoční tmavá 22. Chyše za návštěvu stojí. Zámek i pivovar, kde se prohlídky konají celoročně. Haf.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář