Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Bertíkova Pivní Hlídka XLV.: Zdravotní účinky piva aneb vivat (nejen) snídaňová pivka

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a jeho širokého okolí. Letní díl rozjímá nad puzením snídaňových pivek (a to páník snídává - bohužel - jen výjimečně). A to vše v kontextu pivka pro zdraví.

Postrádáte tip na hodnotnou a poetickou snídani? Zajděte po ránu (8 - 10 hod.) k Sadu. K nám na Žižkov, pod věž, na Škroupovo náměstíčko. Silně zážitková je kombinace anglické snídaně a belgického pivka. Na talíři se směje opečená slaninka, volské očko, malé pikantní bavorské klobásečky, opečené žampiony, mistička teplých fazolí v tomatě a něco přežitelné oblohy. Po pokapání třebas proslulou Lethal Ingestion Hot Sauce pálivosti 10 (tu však musíte přinést si svou) krystalická radost nejenom kapsaicinová. A k tomu lahvinka hořkého Hopuse.

Nebo vydatná míchaná vejce na slanině (pocákáváme Sriracha Hot Chilli Sauce - opět vlastní) třebas spolu s čepovaným Kwakem. Nabízejí i grilovanou klobásu a pro nejzavilejší nemasožravce rozdělané zrní. Odvážnější mix je klobása s Kasteel Rouge či lehčím Kriekem. Ovšem se servírovanými horčicemi se trochu tluče. Tudíž na rohlíček máslo, i troška džemu, a klobásku namáčet v trpce rybízové hořčici Edmond Fallot (zase si ji nosíme). K tomu višňové pivko již přisedne dokonale. A nebo o chvíli později prověřte výběr z lístku i hotovek. Stejčík, krkovice, pečená žebra či koleno kolem desáté = bomba. Více info na http://www.usadu.cz.

Jste-li naladěni více moravsky - zkuste od 9 hod. ve dny všední posnídat v Království (www.kralovstvi.com). Začít je ale bezpodmínečně nutno proslulou slivovičkou (konečně i U sadu možno vypálení červa realizovat pomocí slušné Pivní režné). Poté pivko černohorské a již se necháme rádi překvapit, co nabídne kuchyně. Míchaná i jiná vajíčka či hodnotné domácí uleželé syrce (včetně pséků) dostanete vždy, ale obvykle již bývá i polévka či něco z hotovek. Ty jsou oficiálně stolovány od 11. Ovšem tady se nespěchá. Necháte poklidně plynout čas při hovoru se štamgasty, kteří zaručeně chybět nebudou (někteří zde prakticky bydlí) nebo nad novinami. Ještě lépe při pohledu na rybičky a dravou želvu. Obvykle pohodička, pohoda. Haf. 

Kdysi jsme zkoušívali jako pozdní snídani taliána a plzeň U Jelínků. Hned po otevření. Velmi příjemné. Ovšem než dorazil pravidelný populárně „populární“ pytlák J.V. v zeleném. Neustálé skřehotání o hrdinském pivním odboji proti komančům odpuzovalo a vyhánělo nejen nás. Nelitujeme, z Plzně dnes již jen Purkmistra a jiné i „garážové“ lahůdky. Špatná nebývala brutálně vydatná snídaně v podobě vrabců v masném bufetu ve Štěpánské. A šup hned vedle na Šumavu, na tehdy ještě sladký budvárek. Kdo ovšem poznal brabce z Horoměřic, má laťku jinde. Nejlepší snídaňo-oběd stejně ale zůstává na Zvíkově. Božská pivka, bůček, kraj ... Haf.             

Pamatujeme i podniky otevírající na šestou. U váhy, U Kalendů, o chvíli později se chodívávalo k Medvídkům, Kočkám (alias Pracičkám) ... Někde hospoda není vůbec, jinde se otevírá později. Vrr. Konec konců dopolední konzumace alkoholu bývala vizitkou rezignace na plnění povinností. Dnes je považována za výraz vnitřní svobody. I snobismu a elitářství. (K tomu náležely, a náleží, ale hlavně denní vinárny a kavárny. Obé však okázale ignorujeme, neznáme, nenavštěvujeme). Samozřejmě zde nehovoříme o soudobém bezcílném poflakování nezaměstnaných a nezaměstnatelných. O fenoménu i proměnách ranního a dopoledního pití během uplynulých 20 let vypráví též článek v Reflexu 2010/13 („Když pivo, tak dopoledne!“).  

A kdepak se U sadu vzala belgická pivka? Páni restauratéři se činí a baví je to. Podnikání, jak má být. Chválíme. Na čepu 7 alko a 1 nealko pivko coby stálá nabídka. Plus další - cca po týdnu - v tradiční akci „Procházka pivním sadem“. A nově od června na nové pípce vždy i jeden Belgičan. Nechybí pestrá řada lahvových speciálů. Co lze okusit?

 Na čepu startuje Pauwel Kwak z rodinného Brouwerij Bosteels. Polotmavý, svrchně kvašený, jantarový (18º, alc 8 %). Třetinka za CZK 79 v krásné baňce s dřevěným držákem. Historickým. Pro kočí, nesměli totiž - dle nařízení Napoleona - pívat s cestujícími. Sklenice si zavěšovali do třmenu. Nazvané je pivko podle hostinského z 18. století, který pečoval o vozky a poštovní dostavníky. Ostatně kočár je zobrazen i na tácku. Belgická pivka mívají duši a svůj příběh. A to je dobře. Kwak plný, jemný, chutný. Připomíná pšenici Velen, do které nalijeme panáka kvalitní brandy. Slabé ovocné aroma, sladová chuť. Tóny hrozinek a brandy patrné.

Zajímavostí je Hopus Strong Bitter (alc 8,3 %). Za unikátní vůni a hořkost vděčí pěti druhům českého, slovenského a německého chmele. Konzumace je obřadný rituál. Orig sklo, orig panák a orig tácek s vyznačenými kolečky. 0,33 l lahvičku (CZK 85) nekarbujeme! Opatrně lijeme po skle a v láhvi necháme na prst či dva spodek. Nyní protřepeme a vlijeme do panáka. Z něj přiléváme a tím regulujeme hořkost. Funguje to. Nejenom efektní, ale i chutné.  

V lahvičkách (0,25 - 0,33 l za CZK 79 či 85), - vždy spolu s nezbytným a krásným orig sklem -, se repertoár mění. Obvykle však zatím k ochutnání Orval Trappist Ale (alc 6,2 %), kořeněný Augustinj Bruin (alc 8 %), skvostný La Trappe Quadrupel (alc 10 %), La Trappe Tripel (alc 8 %), La Trappe Blond (alc 7 %), klášterní Bornem Tripel (alc 9 %), silný hnědý Floreffe Prima Melior (alc 8 %) a „belgické opatské“ Floreffe Tripel (alc 7,5 %). Nechybí ani lehčí Premium Kriek (alc 3,2 %), který byl v první várce vyprodán jako první. A hlavně honosně skvostný Kasteel Rouge (alc 8 %) z Castle Brewery. Jeho jádro tvoří tmavé pivo Kasteel Bruin, které kvasí a nejméně půl roku dozrává na višních. Pozor silně návykové! Haf. Lahůdkový Kasteel Rouge (Van Hosebrouck) byl během června též na čepu v Karlíně.

A coby kuriozita údajně „nejsilnější belgické pivko“ Belzebuth Extra Forte s alc 13 %. Leč na 25 cl lahvince stojí Made in France. A existuje i Belzebuth alc 15 %, svrchně kvašený, světle jantarový, výrazně sladký, typu ale. S obsahem extraktu původní mladiny 30,5 %. Od francouzského Brasserie Jeanne d´Arc, Ronchin. Na naší láhvi píší: Brasserie Grand d´Orge, Ronchin - Lille. Plně ovšem platí, že „pivo odsloví spíše milovníky lihovin“. Silné alkoholové aroma, sladová chuť. Coby pivo nic moc. Spíše nic. Tupý lihový zabiják. Hodně sladký. Haf. 

Závěrem i kapka serióznějšího snad poučení. Pozitivní vliv kvalitního pivka na lidský organismus zpochybňují jenom zapšklí profesionální exorcisté všech zlých démonů. Fyzická i psychická závislost, sociálně-patologické jevy, alkohol za volantem, pivní mozoly ... Leč o gurmánské pivní fajnové šmekry (či „kulturní pijáky“) obvykle nejde. I když hranici jednoho g alkoholu na jedno kg váhy překračuje asi většina (jinde se uvádí coby hranice přiměřené konzumace 30 g čistého alkoholu denně). Roli hraje pohlaví (ženy mají zkonzumovat o 20 - 50 % méně) i rasa. Indián či Asiat odlišně spaluje a českého pivka asi moc nevydrží. Dobré pivko podporuje dobrou náladu i mysl. Obsahuje minerály, stopové prvky, aminokyseliny etc. Podporuje funkci enzymů, krevní oběh či srdce. Vedle toho pivní lázně, pivní kosmetika ... 

„Pivo a zdraví“ je název jedné z kratších kapitol (s číslem 16) učebnice Pivovarství: Teorie a praxe výroby piva (Basařová, G., Šavel, J., Basař, P., Lejsek, T., Praha, VŠCHT Praha 2010) blíže představené BPH XL. Kapitola obsahuje jen stručné připomínky k nesmírně širokému tématu pozitivních a negativních účinků piva (a vína i jiného alkoholu) na zdraví. Poznámky o sloučeninách chmele se zdravotními účinky pak přináší rozsáhlá kapitola 1.

Historická část kap. 16 vzpomíná Lékařskou knihu z roku 1580 (s pěti podmínkami „dobrého piva“) i diskuze o pivku neohrožujícím zdraví u Tadeáše Hájka z Hájku v práci z roku 1585. Moderní odborné texty o zdravotních účincích piva se začínají objevovat v 18. století. Z novějších českých studií zaujme např. J. Pelnář (1932, 1941), který dokladuje dobré přijímání Plzeňského Prazdroje organismem. I jeho příznivé účinky při rekonvalescenci potíží žaludečních, střevních, žlučníkových a ledvinových. Kdepak je však dřívější plzni konec. Vrr. Text rekapituluje látky zdraví prospívající i škodící a obsahuje i kratičkou pasáž o kocovině.

Podle současných i dřívějších názorů je pivo (požívané v přiměřené míře) považováno za potravinu. Na zdravotní účinky piva však dodnes existují dva rozdílné náhledy - odpůrců a příznivců. Podle J. Šatavy (1923): „... boj mezi hlásáním střídmého požitku lihových nápojů a mezi hlásáním úplné abstinence není ničím jiným než bojem mezi řeckou sófroziné (umírněností) a mezi askezí, boj mezi mravním ideálem nového věku a starověku“ (výše uved. publ., s. 828). A mravním ideálem 21. století je přece pivař vzdělaný, náročný i kulturní. Haf.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář