Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Bertíkova Pivní Hlídka VI.: Za kroužkovaným Budvarem

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a přilehlého okolí. Dnes nabízíme první část pivní sondáže z páníkova tradičního prázdninového bicyklopobytu v Jižních Čechách. Na kole ale pejskové nejezdí.

Symbolem tradičního poctivého českého (a především jihočeského) piva se pro mnohé stal Budějovický Budvar. A to i přes bombastické reklamy či sponzorské akce plzeňského Prazdroje, kdy upoutávky na Urquell a hlavně na agresivní G se nesou v obdobném duchu jako snad již žalovatelné reklamy na Krušovice. Prý královské „pivo“, žatecký červeňák či křivoklátská voda. Jeden by jim snad i věřil. Nejenom pivaři však v poslední době s obavami vzhlížejí k privatizaci Budvaru a kladou si otázky proč vůbec, a komu to vlastně prospěje...

Představovat Budějovický Budvar nutné není, pouze krátké připomenutí. Založen 1895, výstav 1 151 tis. hl. (2006), ležák je zde výjimečně vyležený a chmel bývá používán hlávkový. Zapomíná se, že v Českých Budějovicích se nachází další průmyslový pivovar -  Budějovický měšťanský pivovar (založený již 1795), s iniciály B.B. (Budweiser Bier). Snaží se vymanit ze stínu Budvaru, se kterým vede spory o ochrannou známku Budweiser, a na jeho věhlasu možná i trochu parazituje. Piva B.B. značky Samson jsou však spíše průměrná.

Samotný Budvar je posledním z našich velkých pivovarů, za kterým nestojí obří nadnárodní firmy, které přitom velký zájem mají. Pře o ochrannou známku Budweiser se s americkým Anheuser-Busch táhnou desítky let. Vedle Budvaru a Samsonu lze tedy název Budweiser nalézt taktéž na americké produkci. V nabídce Budvaru jsou tradiční desítka (světlé výčepní, s obsahem alkoholu 4,0 % obj.) a dvanáctka (Budweiser Budvar světlý ležák). Dále ležák tmavý (4,7 % obj.), silný Bud Super Strong (16 % světlý speciální ležák sladové chuti) a lahvové nealkoholické pivo. V roce 2007 se objevila nová značka - odlišný a hořčí světlý výčepní Pardál (3,8 % obj.). Reklamy zdůrazňují vyladění vůně, barvy i chuti samotnými konzumenty. Avšak do mainstreamové podoby, s cílem vytlačit G a v souvislosti s přípravou prodeje podniku. Ostatně tomu odpovídají i agresivní barvy a podoba nejen etiket.

Nás však zajímá Budweiser Budvar kroužkovaný ležák, plněný pouze do sudů. 11,9 % světlý ležák má obsah alkoholu 5,0 % obj., tj. stejně jako tradiční ležák. Do hotového piva se před stáčením přidávají pivovarské kvasinky („kroužky“) a pivo ještě dokváší v sudech. Má plnější chuť, vyšší říz a chutná po kvasnicích. Utkat se s ním lze v několika budějovických restauracích, z nichž nejslavnější jsou zrekonstruované (rozlehlé a možná trochu neútulné) Masné krámy. Jejich návštěva je ale v Budějovicích povinností a lze sebou vzít i čtyřnožce.

Pražáci mohou kroužek ocenit v dejvické Originální pivnici Budvarka ve Wuchterlově ul. (kousek od kulaťáku, po tramvaji směrem na Prašný most, vedle slavně vybrané pošty). V páníkových časech na ČVUT pivnice příliš dobrý zvuk neměla, ale nyní je jiná a luxusnější. Sortiment na čepu kompletní, samozřejmě bez Pardála. Nepochopitelná je ale možnost pobytu s pejsky jen na malé zahrádce. Vr. Jinde v Praze a okolí se pivaři musí spokojit s výčepním či klasickým ležákem. Bohužel ale již ne tak typicky sladkým jako kdysi, kdy Budvar byl pro Pražáky pověstným bolehlavem. Pro pořádek: U Medvídků za moc nestojí pivo, obsluha, ani ceny. Raději zkuste pivovárek se super-speciály tamtéž. Ležák z tanku je pitelný na Šumavě, na rohu Štěpánské a Ječné, s jihočeskou kuchyní. Vhodné pro fandy pohostinství 70. let. Retro-styl je tady nehraný, se všemi přednostmi (kromě cen) i zápory. Desítka i dvanáctka jsou k mání v řadě různých podniků, ale obvykle oslnivé nebývají. Namátkou lze doporučit překvapivě příjemnou Šárku v areálu kempu Džbán, kam se ale chodí na výlet a za kuchyní.

Páník jihočeská soustředění začíná vyloděním v Táboře. Na typickém náměstí stojí starobylý podnik U lva, před časem přeměněný na pizzerii. Budvarský sortiment (s kroužkem) byl naštěstí zachován a v přebohatém jídelníčku nalezneme i řadu českých specialit, v čele s pivovarským guláškem. Pizzy a těstoviny sice vyhlížejí lákavě, ale do prostředí husitského města se vůbec nehodí. Směšně a nepatřičně působí i protější občerstvení „taverna“. Může za to globalizace, prodej (či pronájem) zahraničnímu podnikateli či jen obyčejná lidská blbost?

Kroužek si lze vychutnat také v nedaleké lázeňské Bechyni. I líný cyklista ocení jízdu legendární bechyňkou. V Bechyni na náměstí (č. p. 141), vedle Hasičského muzea, se nachází  Penzión u Pichlů. Kroužek před časem nahradil Lipana z nedalekého Dražíče, mají i Budvar tmavý a nakyslý Platan. Návštěvník ocení klídek a pohodu věčně ospalého městečka, kuchyni a s výhledem na krásné lípy může na zahrádce přemítat, zda štamgasti někoho nepřipomínají. Na kroužek sem totiž pravidelně chodí nejenom příbuzní, ale i samotný známý politik, bydlící pár kroků odtud. Pivko si hlídá skvělé, ale jeho slova ohledně Budvaru, že „stát tady není od toho, aby vařil pivo“ nadzvedlo mnohé. Spatřit můžete také pána bechyňského zámku J. Š.

Před pár lety nebylo nemožné na Táborsku či Bechyňsku nalézt venkovské hospody s tradiční kuchyní a hlavně s osvěžující a lahodnou budvarskou desítkou. Její pitelnost, „průtočnost“ i nasládlou chuť ala lipový květ velebili nejen cyklonadšenci. Na prvním místě lze jmenovat podnik Na rejdě v Malšicích, přibližně na polovině cesty Tábor - Bechyně. Pohodový byl výčep v obci Stádlec (s přemístěným řetězovým mostem), kde nyní straší G. Lesní zahrádku u Kozího Hrádku zaplevelil Pardál. Přepychový Budvárek šlo vychutnávat v Mažicích. Posezení Na kovárně, na krásně opravené jihočeské návsi, bylo fascinujícím zakončením poznávání nedalekých borkovických blat. Už loni zde však varovalo zlověstné logo s Pardálem. Na čepu sice desítka ještě formálně figurovala, ale byl to on. Již nikdy.

Budvarskou desítku loni nahradil a mnohde doplňoval právě „jeden z nás“. Její chuť se změnila, je velmi kolísavá a bližší Pardálu. Zda je to zásluhou pivovaru nebo výčepních necháváme otevřené. Ani na páníkově mateřské základně na malšické Rejdě to již není ono. V restauraci se salónkem, sálem, tělocvičnou i fotbalovým stadiónem je na čepu Budvar 10, Pardál 10, Platan 11 a Plzeň 12. Nicméně klubová tradiční atmosféra zde přetrvává. Když po roce zase vstupujeme a usedáme na stále stejná místa, zdravíme stejnou obsluhu i stejné tváře na svých židlích jako loni, předloni, předpředloni. Kola parkují na svých místech, stále stejné schůze a stejné řeči o sportu místním i velkém, babách či zábavě s Babouky. Konzervativní páník je nadšen a doufá, že pan šéf František (též pilot) i Míla (v bílé pilotce) ještě pár let vydrží. Bez zdejšího pivka, televize a nočních sjezdů do chatky na břehu Lužnice by to nešlo.

V kraji se objevil také třeboňský Pivovar Bohemia Regent. Např. vodácká hospůdka U Pekárnů v Dráchově proslula rybími (v zimě zvěřinovými) specialitami a jinými fajnovostmi. Letos, již ale U bocmana, se o udržení tradice pokoušeli noví slovenští snad již majitelé. Bohemia Regent (10) byl celkem pitný s natrpklou chutí, vodově-trpký světlý ležák Premium (12) i chuťově nevýrazná řezaná 13 % (speciální polotmavý ležák Petr Vok) však byly určitým zklamáním. Zkrátka typický Regent. Neurazí, ani nenadchne. Pivo do kempu, nebo na export. Směrem na Jistebnici a Sedlec-Prčici již začíná oblast Lobkowiczkého pivovaru z Vysokého Chlumce. Na lihového Prince, Vévodu, Barona, Knížete či Démona však pozor.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář