Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Bertíkova Pivní Hlídka I.: Černá Hora

           Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a přilehlého okolí. Dnes něco málo o pivku z Černé Hory.

Černá Hora (www.pivovarch.cz), 20 km severozápadně od Brna, se pyšní nálepkou nejstarší působící pivovar na Moravě. První písemný pramen je datován 1530, nově je uváděn rok 1298 se zmínkou v bájích templářů. Stále náleží k malým (a zde k nejbohatším) pivovarům, s loňským výstavem 165 tis. hl. (z toho plných 82 % do sudů); magická hranice 200 tis. je však již blízko. Orientuje se na tři programy aktivit: pivo + lihoviny, nealko a zapojení regionu do turistického ruchu. Dnes nabízí 11 druhů piv a 11 druhů limonád. Pro Pražáka jsou jejich pivka možná trochu exotická, méně hořká, ale za pokus stojí. Ostatně piva (a lima) získala řadu ocenění a jejich věhlas region řádově přesáhl. Chytlavý je i příběh značky. Pivovar se přidržuje toho, aby moravská piva vařil tradičním způsobem. Snad vydrží.

K výčepním („desítkám“) patří Tas, Moravské sklepní (nefiltrované s miliardou kvasničních buněk v 1 litru) a první české polotmavé - „řezák“ Kern (podle brněnské kapely). Mezi ležáky Páter 11 %, Ležák 12 % a rudohnědý Granát 12 %. Speciálem je 1530 (15,3 %), ochucený medový Kvasar (14 %, převzatý z domácí výroby v Senticích) a pivní aperitiv Black Hill (13,6 %, řezané s medem a bylinami). Sortiment doplňuje Pivní režná, Templářský elixír s alpskými bylinami, bylinný likér z piva Elixír Karla Eusébia a pivní pálenka Monte Negro. Stále oblíbenější je nealko (ale překvapivě pitné) pivko Forman, unikátní 0,0 % obj.

Připomeňme, že díky evropským předpisům zmizely stupně a nahradila je procenta. Dvanáctistupňové pivo je tak dvanáctiprocentní. Což nejsou procenta alkoholu, ale procenta extraktu původní mladiny, určující „sílu“. Všude se uvádí obsah alkoholu, nealkoholickým je pivo s maximálně 0,5 %. Forman má jako jediný u nás čistou nulu. Výčepní (8 - 10,99 bývalých stupňů) mají kolem 3 až 4 %, ležáky (11 - 12,99 dtto) kolem 4 - 5, některé speciály (13 % a více) i přes 10. Stupňovitost je klíčová pro plnost piva. Např. Kvasar je světlý speciální ležák 14 % s 5,7 % alkoholu. Přibližně platí, že stupně : 3 (a kousek) = alkohol.

Pivka z Černé Hory lze poznávat v malém žižkovském Království (Kubelíkova 36, www.kralovstvi.com), s atmosférou vskutku domácí. Moravská pohostinnost se týká hostů dvou i čtyřnohých. Na čepu je nefiltrovaný originál z ležáckého sklepa, světlá a černá 12, dezertní Kvasar a grepo-citro limo Grena. Nevedou se coly, ale poctivá osvěžení z Moravy - Koala, ovocná Vita a zázvorová Adraka (v místním argotu Aranka). V nabídce je také vinná Sylvána, Citrofit, chmelený Tonik, citro-iontová Mladinká na bázi mladiny či citrónová Kombajnérka. Do Království se štamgasti nevracejí pouze na netradiční pivka, ale i na vyhlášenou kuchyni. Na listu objevíme knedlíky s vejcem, voňavé pséky (nakládané syrečky) či skvostný romadúr, různé moravské řízečky, kuřátka na fernetu, rybky v alobalu, prasátka, kravičky i jalapeños. Nechybí ani speciální nabídka, třeba černohorské gulášky či fajnovosti na grilu. Nemluvě o poledních hotovkách, včetně bezkonkurenčních tradičních omáček a polévek. Za košt stojí domácí slivovice, což dobře vědí i stejnojmenní páni ministři a lidé od TV, filmu či divadla. Mediální karikatury tady ale nepotkáte. Oblíbené jsou moravské večery nad cimbálem, martinská vína, soutěže kořalek nebo pravidelné vepřové hody.

Mimo domovský Žižkov na některá z pivek můžete narazit na místech, kde se koulí bowling (Smíchov, Chodov, Černý most), v dejvickém Zlatém rožni, mysliveckém restu v Šestajovicích, občas v karlínském Pivovarském klubu aj. Někdy i U radnice (žižkovské), a to včetně opravdu speciálních speciálů - velikonočního borůvkového a vánočního vanilkového.

Naším tipem na výlet jsou Roztoky. Panťákem z Masaryčky jste tam za čtvrthodinku, lesní procházkou ze Suchdola (busy 107, 147 z Dejvické) za slabou půlhodinku. A v areálu hnojárny (pardon ČZU) lze, při troše štěstí, okusit světlého Suchdolského Jeníka ze školního pokusného minipivovaru. Šlapete-li z roztockého nádraží do Tichého údolí, brzy po sanatoriu Sakura a vinném sklípku nepřehlédnete žlutočerná loga Černé Hory s typickým hřebenem. V zahradní hospůdce Zvířátka je na čepu pět pivek, včetně zlatožlutého Tase. Cestou na každého - seshora naproti památnému stromu - zaštěká smečka pejsků, včetně málo vídaných welsh corgi cardiganů. My pembrokové jsme však hezčí. Roztoky jsou korgíkům zaslíbené, lze na ně narazit i v jejich horní části, třeba při procházce na Levý Hradec. Pro pořádek dodejme, že pár metrů za roztockou zahrádkou Černé Hory páník vždy zamáčkne nostalgickou slzu při smutném pohledu na ruiny hotelu Maxmiliánka. Veselejší je pohled na sousední rybářskou baštu (resp. Kolibu), kde o víkendu ryby na grilu opravdu připravují. A jejich Budvárek se při příjemném posezení na hrázce rybníčka skousnout dá. Pokračovat můžete do Suchdola, na Únětice, na Černý Vůl a dále. Ale o tom až někdy příště. Haf.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář