Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


 

Aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby

(z 1. listopadu LP 2009)

Černá Hora (BPH I.): Žižkovské Království (www.kralovstvi.com) zůstává královstvím. V pořádku. A co nový produkt Černé Hory, pšeničné pivko - weizen Velen? Mimochodem povedené, příjemné, osvěžující, jemné. Na žízeň výborné. Z českých „pšenic“ možná nejblíže bavorským. Zde v lahvích, chystá se akce s Velenem též čepu. Království  nyní, vedle tradiční slivovice, nabízí domácí meruňku. Přes padesát, jemná, vynikající. Doporučujeme. Haf. A doufejme, že černohorský pivovar nepodlehne tlaku K-Brewery a jiných pochybných šibalů.      

Svijany (BPH II.): U sadu, na škroupáku, 12. 10. náladu zlepšoval vousatý „jeden pán, co přinesl pivko Klostermann“ (a vousatému spisovateli se fakt podobal). V duchu inzerovaného sloganu: „Bude psina! Pán se víc dní nezdrží, ale pivo vydrží“. Déle než týden se pil polotmavý ležák z  Měšťanského pivovaru Strakonice, který byl vyroben v roce 2008. A to u příležitosti oslav 160. výročí narození Karla Klostermanna, který odhaloval drsnou krásu Šumavy a nelehký život českých i německých usedlíků. Má jít o produkt mírně nasládlý, karamelové chuti, vyznačující se plností a řízem,  alc 5,1 %. Nás řídká a lihová pivka ze Strakonic příliš neoslovují. Diplomaticky řečeno. Malý Klostermann na ukázku stačil bohatě.  Třináctku Klostermanna a Krále Šumavy stabilně točí v mini vinárně-kavárně v Šumavské ulici na Vinohradech (nedaleko Chodské s Poličkou). Král Šumavy je další novinkou roku 2008, zase z produkce společnosti Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Jde o třináctistupňový ležák, nesoucí značku Král Šumavy Vimperský ležák. Pivo se vyrábí ve Strakonicích, jelikož pivovar ve Vimperku je již půlstoletí mimo provoz. Vimperská radnice „svoje“ pivko využívá zejména při různých společenských a kulturních akcích nebo jako dárek či turistický suvenýr. Pivní novinka je také zařazena do prodejní sítě strakonického pivovaru a stáčena do lahví i sudů. Od 12. 10. U sadu současně týdenní tradiční hody s kačenou, husou, jehněčím či paštičkami. Z husy však pouze stehno a za již docela festovních 235 českých. Počátkem října na čepu stále sladký hlinecký Rychtář Premium nefiltrovaný (12 % světlý ležák, alc 5,0 %). První víkend též se specialitkami z vinobraní (placky, lokše, šunka od kosti, kotlety, stehna, špízek). Následně na čepu Ježek. Nikoli však Zlatý, ale Jihlavský Stříbrný (11 % světlý ležák, alc 4,5 %). My však opravdu raději bodlináče čtyřnohé. A již vůbec, ale opravdu vůbec, nefandíme společnosti K-Brewery. Vrr. Www stránky pivnice (http://www.usadu.cz) byly po několik týdnů neaktuální ohledně týdenních menu a speciálních nabídek piv na čepu. Teď bývají aktualizovány již pravidelněji. Další týden se točí Lobkowicz Premium (12,2 %, 4,7 % alc), ale už z protivínského Platana. Bez výrazu, podprůměr a hlavně zase K-Brewery. Vrr. U (bejvalejch) vyndanejch, strmá Krásova 13, na čepu Svijanský Máz, Svijanský Kníže a Svijanská Kněžna. Taktéž zůstává G, ale snad se dlouho neudrží. Nově nabízený Máz se vcelku ujal. Kníže ještě průměr, leč jeho kvalita pomaloučku klesá, a to citelně. Vrr. Kněžna bohužel stejná, jako již od půle srpna. Tudíž polotmavá, naředěná „třešňovka“. Už ani nebyla síla znovu si stěžovat. Reklamace u dodavatele (Pivní pohotovost) uznány nebyly. Prý je vše O.K. a nikomu nikde nic nevadí. Ani pivovar prý technologii neměnil. Naštěstí 7. 10. Kněžna naprosto nečekaně, a skutečně přes noc, zase ztmavla. Včetně pěny ... Že by dozrála? Nebo ji konečně kdosi přestal ředit? Zatím se drží na dřívějších standardech. Kde příčina byla - netušíme. Záhada. Vrr. Haf. A pro změnu kolem poloviny října zde překvapivě rychle skončil oblíbený pivonoš Richard. Již poněkolikáté. Bohužel, tentokráte asi opravdu definitivně. To zase budou peripetie s hledáním nové obsluhy! Klídek a poho-, pohodička v háji. Vrr. Nicméně celkem rychle se zjevil panáček, který dělal U Houdků. Jeví se přijatelně. Uvidíme.

Budvar (BPH VI.): V dejvické Orig Budvarce (http://www.budvarkadejvice.cz) kroužkovaný ležák zpět na srpnové úrovni. Exces ze začátku září, kdy byl kyselý a nepoživatelný, byl snad naštěstí opravdu jenom mimořádnou výjimkou. Nicméně se nám zdá, že před prázdninami bývával lepší. K dřívější famóznosti přece jen cosi schází. Vrr. Kuchyň však přefajnová stále. 

Zvíkov (BPH VII.): Pivovarský dvůr Zvíkov (http://www.pivovar-zvikov.cz) ve Zvíkovském Podhradí (které je ovšem netradičně nad hradem) od října do prosince otevřen jen ve čtvrtek, pátek, sobotu a neděli. Od 11 hod. Od začátku roku nového další úpravy otevíračky a naplno se pojede až někdy od Josefa. Za návštěvu Zvíkov stojí i na podzim. 4. 10. na čepu tradiční již sestava: světlá Labuť 11o, černá Labuť 13o, 11o Rarášek malinový a 11o Rarášek zázvorový. Rarášci přitom tečou z unikátní ledové pípy. A nechybí pivní aperitiv - polotmavá Královská Zlatá Labuť 26o. Pivka vynikající, krmě též. Božský domácí bůček na prkénku, s pecínkem domácího chleba, vévodí všemu. Ani bifťour Rarach k zahození není. Obsluhující holčiny nakonec i příjemné a profesionální, leč o prázdninách tam cupitaly osůbky daleko, daleko roztomilejší. Rozloučení s letošní sezónou v Jižních Čechách se vydařilo. Ahoj v roce 2010! 

Vzpomínky na Plzeň (BPH VIII.): Smutná nostalgie, a především ukrutný vztek, námi vždy lomcuje zabloudíme-li výjimečně na třídu Obránců míru. Původně Belcrediho (podle rakousko-uherského politika hraběte R. Belcrediho) a poté v letech1946-51 třída krále Jiřího VI.; dnes se to tam jmenuje zase na nějaký čas jinak. A možná, že nejlépe to vyřešili Němci, když za okupace zvolili neutrální pojmenování Letenská. Zde stávala královna letenských hospod - slavná Sojkova plzeňská restaurace. Mýtický hostinský Josef Sojka začínal Na Pekařce v Podolí, následně se přesunul do šenku U Šumavy ve Štěpánské. Měl obchodního ducha, byl členem představenstva hostinských i členem časopisu Hostimil. Na Letné vybudoval vyhlášený restaurant poté, co zjistil, že tady na konci 19. století vzniká malířská Akademie. Mistři i posluchači však mívali hlouběji do kapsy a nezřídka zde proto zanechávali svá dílka. Vznikala svérázná „Sojkovská galerie“, která se údajně ztratila neznámo kam. K hostům podniku náleželi mnozí známí, i sportovci, třebas včetně Pepi Bicana. Svého času restauraci pravidelně navštěvoval B. Hrabal. Měl svůj stůl a posléze i vlastní salonek, kde zbudoval „hospodskou Sorbonnu“. K legendám patřil též instalatér Hadáček, který „na černo“ prováděl rekonstrukci. Vedoucí neměl na vyplacení slíbené odměny a tak si Hadáček vše postupně odpíjel. Za dva roky stačil z částky 25 tis. odpít pouze 21 tis., neboť ho klepla pepka. Půllitr tehdy stával 2,10 Kčs. A hlavně Plzeň byla Plzní ... V 70. letech prakticky hned naproti byl zřízen Plzeňský dvůr, kde se scházívali aktivisté kultury spíše oficiálnější, ba přímo oficiální. Ale i Hrabalova družina, včetně V. Boudníka & spol., za čas přesídlila právě na zahrádku Plzeňského dvora. Sojkův restaurant vydržel na Letné dlouho. Přečkal hospodářskou krizi 30. let, kdy vedle obchodního domu Brouk a Babka zanikl přepychový Procházkův plzeňský restaurant, a celkem v pohodě přežil časy rudých Komančů. Leč doby „svobodného podnikání“ již nikoli. Vrr. Jejich gulášek byl mistrovský a ani v Plzeňském dvoře se vůbec nesedávalo špatně. Hlavně ta Plzeň ... Dneska se špatně nedělá jenom z jejich odporných europomyjí, ale třeba též z tzv. pivní revoluce, kdy se do kelímků čepuje spodem. Brr. Přes dno jednocestným ventilem. A kelímky jsou dražší. Anglický vynález nese jméno Trufill a právě Prazdroj má na jeho využívání v Česku exkluzivitu. Chce ho odzkoušet na velkých akcích a využit snad vůbec poprvé byl na megaakci Kabátů na Vypichu 12. 9. Má odpadnout zdlouhavé „čarování“ s pípou. A pivko má prý zcela zaručeně vypadat a chutnat stejně. Jistě. Očití návštěvníci koncertu však právě z pivního občerstvení rozhodně moc nadšeni nebyli. Vrr. Nostalgicky zavzpomínat dnes možno nejen na Prazdroj, ale i třeba na smíchovské. Přitom na Smíchově roku 1880 bylo, kromě jiných, 26 krupařských obchodů, 2 kavárny, 7 mlékařů, 4 vinárny, 17 níťařství, 1 obchod lampami a 21 kořalen. Pití kořalky otravuje ducha i tělo, a tak nutno ocenit, že „převážná část dělnictva smíchovského“ se raději přidržovala „zdravého a sílícího piva“ (dle vyjádření ředitele městského úřadu). Nejenom smíchovského. Vedle velkého Akcionářského pivovaru (dnešní Staropramen) tady působil pivovárek Jana Stejskala (Občanský akciový pivovar na Smíchově, s ročním výstavem 15 tis. hl, zrušen či přesněji zlikvidován konkurencí Staropramenu roku 1939) a pivovar a sladovna Josefa P. Preiszlera (asi 7 800 hl desítky ročně). Do roku 1930 fungoval malý Společenský pivovar Jana Zlatníka a synů. V zimním a jarním období pivko připravovala též sladovna L. S. Klatschra a Löwyho. Na Smíchově se dlouho vařilo i ve starém právovárečném domě U čísla jedna. Staropramen byl založen 23. 10. 1869, první várka byla slavnostně uvařena 1. 5. 1871 a 15. 7. 1871 mohl začít její prodej. Pivovar měl vařit 25 000 věder, což je asi 22,5 tis. hl. Produkce i akcie pivovary stoupaly, kdy např. během Jubilejní výstavy v roce 1891 se vyrobilo 140,2 tis. hl. Přešla první válka, druhá a po roce 1989 to se Staropramenem dopadlo, tak jak to dopadlo. A bude hůř. Právě před několika dny pivovar koupili další spekulanti, kteří k pivu vztah nemají naprosto žádný. Snad ještě daleko horší než K-Brewery, kteří prý taktéž zájem měli. Vrr. Pokud jde o celou Prahu 5 nutno zmínit též košířský Pivovar a sladovnu Praha XVII. (založen 1798, zrušen 1934). Ročně připravoval na 40 tis. hl desítky a tmavé jedenáctky. Hellmichův pivovar v Hlubočepích zaniká roku 1917, jinonický Schwarzenberský pivovar již roku 1890. Městský pivovar v Motele vařil Richterův třináctistupňový černý ležák do roku 1919. Pradědkové, nejen na Praze 5, měli opravdu z čeho vybírat. A mohli zavítat třebas do staroslavného zájezdního hostince Na Knížecí, kde stávala i nejstarší smíchovská krčma. Hostinec vzniká po roce 1684 a proslul krmí a oblíbeným jinonickým pivkem. Haf.

Medvěd, Krakonoš a Štěpán (BPH X.): Na Žižkově U radnice se to vlastně již hezkých pár měsíců jmenuje U Šůvinky (http://www.svet-piva.com), na což jsme minule úplně zapomněli. Jejich www stránky jsou ale sympatické. Zejména proto, že informují o pivkách na čepu aktuálních i chystaných, včetně jejich charakteristik i etiket. Pěkné. A nabízená pivka jsou zde často fakt unikátní. A vrátil se i Krakonoš. Haf. Během části 1. Karlínského Oktoberminfestu (v čase September 21. - 25.) v karlínském Pivoklubu (http://www.gastroinfo.cz/pivoklub) byly k otestování též polední meníčka inspirovaná typickými bavorskými jídelníčky. Pro pořádek a fajnšmekry nejenom jazykové: Úvodem Ochsenschwanzsuppe (hnědá polévka z hovězí oháňky), Leberknödelsuppe (hovězí vývar s játrovým knedlíčkem), Hendlbrühe mit Fleisch und hausgemachten Nudeln (slepičí vývar s masem a domácími nudlemi); na rozjezd Gegrillte Bratwürstl mit Sauerkraut, Kartoffeln und Senf (bavorské grilované klobásky, zelí, brambory, hořčice) či Currywurst mit Pommes Frites (kari klobása, hranolky); poté Rindersaftgulasch, Spätzle (hovězí šťavnatý guláš, špecle), Schweinelüngel, Bayrische Semmelknödel (vepřové plíčky na smetaně, bavorské houskové knedlíky), Sauerbraten, Bayrische Reibeknödel (hovězí marinovaná pečeně, bavorské bramborové knedlíky), Schweineschnitzel, Bauernkartoffelsalat (smažený vepřový řízek, bavorský selský bramborový salát) či Fischfilet mit Dillsoße, Reis oder Salzkartoffeln (rybí filet s koprovou omáčkou, rýže nebo brambory - s rýží fajnový) a závěrem nezbytný Germknödel (povidlový knedlík se skořicí a cukrem). Guten Apetit! Na říjnovém klubovém sezení se tady koštoval nízkostupňový (asi 8 %) Opat. Ucházející, ale dosti prázdný. Na dobu krize ovšem příhodný. Dostavil se i sládek + majitel p. Bohuslav Novák a představoval restaurační minipivovar Velichov. Tedy Pivovar Forman Velichov. Založen 2000, vaří se od roku 2005. Nalézá se na úpatí Doupovských hor, u vodácky atraktivní Ohře, poblíž Ostrova nad Ohří. A to v historických prostorách bývalého pivovaru, zavřeného kolem roku 1920. Výstav činí cca 100 hl ročně. Čepuje se jenom místě a v Klášterci. Pan Novák pracovával v bývalém karlovarském pivovaru a v současnosti též námezdně sládkuje v Rodinném pivovaru sv. Florian v Lokti. Tam, po peripetiích s majiteli, aktuálně vaří jedenáctistupňový polotmavý ležák Svatý Florian. Pivovar Velichov aktuálně nabízí jediný druh značky Velichovský Forman. Vaříval se prý též i 12 % tmavý ležák. Kapacity a prostory však mají velké. I plány. Třebas na minerální pivo, přesněji pivo s minerálkou (v Německu zvané „kyselý Radler“), nebo na obnovení něčeho z nabídky zaniklého pivovaru Karlovy Vary (Dia Baltazar aj.). Ve svých vstupech filosofoval, zda vůbec existuje něco jako české pivo (a za všechno špatné na celém světě přece vždycky může bolševik ...). Náleží přitom ke stoupencům piva česko-německého a vůbec nemá v oblibě pivka příliš chmelená. Důraz klade hlavně, a především, na čistotu piva. Podával se Velichovský světlý ležák nepasterizovaný, bez stabilizátorů. Něco mezi 11 - 12 %. Má být vyváženější. A nepřechmelený. To opravdu není. Chuťově dost překvapil, a to nejen nás. Nepříjemně. Nepovedený, mdlý, řízu téměř nulového. Má totiž být dosycován kysličníkem přímo na pípě. Brr. Nezatracujme ale tuto část zatím Čech úplně - reference na Velkorybnického Hastrmana z Domácího pivovaru Velký Rybník z Hroznětína právě u Ostrova máme perfektní. Snad brzy okusíme. Druhým hostem klubového setkání byl p. Jan Veselý - výkonný to předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. Poreferoval o ochranné značce EU České pivo (blíže BPH XXX.) i o nepřehledných majetkových aj. poměrech českých a „českých“ pivovarů. Vrr.

Chodovar a Žižkov (BPH XX.): Atmosféru starého Žižkova, s furiantskými a hrdými fešáky i dalšími rázovitými figurkami - a samozřejmě nezbytnými restauracemi, hospodami a výčepy - líčí několik mimořádných filmů. Notoricky známá je odpočinková komedie Fešák Hubert režiséra Ivo Nováka z roku 1984. Jde o pohled zromantizovaný, komediální a velmi idylický, ale samozřejmě proč ne. Naopak. Potěší, pobaví. A mnohé hlášky zlidověly. „Já jsem dobrák, ale svině“, „To by byly postupy .... pro každýho ...!“, „To Vás není důstojný, Bělský, to jste evropská klasa?“ (jak pravil revírní inspektor Mourek). „Obživa se vždycky najde, když to není práce“, „Já jsem nebožtíka Čerepetky sestřenice syn“ atd. atd. (Hubert Hrabě, narozený 1894 v Žižkově, příslušný tamtéž). A taktéž: „Drž se svý Michle - figuro ...!“ a hlavně „Nějákej strašnickej pochcánek nebude buzerovat žižkovský grandy“. A ostatně: „Manžel se právě koupe“. Haf. Zapomenout rozhodně nelze na kupodivu často opomíjenou romanci o žižkovské holce, dvou bratrech, ztraceném ševci a nedozrálých hroznech. Nádherný snímek Karla Kachyni z roku 1979 Lásky mezi kapkami deště. Na námět také Jana Otčenáška, též spoluautora dalšího neopakovatelného skvostu Byl jednou jeden dům. Lásky nostalgicky zobrazují dělnické a živnostenské prostředí Žižkova 30. let. Včetně sociálního napětí a nelehké existence. Přeroztomile vyzývavá, oprsklá Pája-Tereza je fakt neodolatelná. Nelze se divit Jurajovi Herzovi ... Do kulis proletářského Žižkova roku 1905 je situována nepříliš známá (a nepříliš povedená) sociální skorokrimi Lupič Legenda Karla Steklého z roku 1972. O anarchistickém lupiči Jindrovi Legendovi. A na Žižkově ostatně bydlíval i podporučík, poručík, kapitán a nakonec doživotní major kriminálky Jan Zeman. Tady ho hledal moudrý přítel Kalina, když u Roztok vyplavala „kvadraturu ženy“. A na žižkovském Obvodním oddělení VB přece začíná legendární hororový díl 26. Studna. „Otec byl ten večer ...“. Vrr.   

Pivní kuchaření a kapsaicin (BPH XXIV.): Závislost na kapsaicinu a posedlost pálivými papričkami má samozřejmě vědecký základ. Jejich pravidelní konzumenti vykazují méně rakoviny, žaludečních vředů, cukrovky, ale i chorob srdce. Třebas podle výzkumníků z University of Tasmania chilli dokáže naředit krev stejně jako aspirin a má antikoagulační účinky významné nejenom pro kardiaky. A krev přitom naředí bez vedlejších účinků (např. krvácení žaludku). A může být využíváno coby prevence i při již rozvinuté chorobě. Kapsaiciny snižují hladinu glukózy a inzulínu v krvi, omezují tvorbu tukových depozit v tepnách a brání vzniku krevních sraženin. Neplést s piperiny! Piperin je alkaloid černého koření o teplotě tání 125 - 126o C, štiplavé chuti a právě on dává chuť pepři. Taktéž dobrý, ale kapsaicin je kapsaicin. Namísto prášků feferonky. Anebo návykové produkty od Habanero.cz (http://www.habanero.cz). Líčíme na silně netradiční silně pálivou neextraktovou omáčku z továrny Marie Sharp, ležící uprostřed Mayských hor v Belize. Marie Sharp's Grapefruit Pulp Habanero Hot Sauce s grafefruitovým základem je však nyní vyprodaná a na zásilku z Belize netrpělivě již dlouho čekáme (A těšíme se i na Fatalii Fire). Nejvyšší stupeň pálivosti 10 přitom nevykazují pouze Habanera. Desítkou se honosí i bolivijské papričky Purira a Criolla Sella. O kousíček méně mají mexické Pequín či mexicko-karibské Scotch Bonet a jamajské Jamaica Hot. České papričky Czech Black Chilli se pohybují mezi 5 a 6. Kde je však sehnat?

Karlínský Oktoberfest a pivko za krize (BPH XXIX.): Karlínský Oktoberminfest trval v Pivovarském klubu Křižíkova 17o (http://www.gastroinfo.cz/pivoklub) od 19. 9. do 2. 10. A byl úspěšný. Zato v Mnichově letos pařilo hostů relativně méně. Během 16 dnů jich dorazilo „jen“ 5,7 milionu, což je nejméně od roku 2001. Rekord drží rok 1985, s 7,1 milionem. Počasí se letos dost vydařilo, že by tedy krize či teroristické výhrůžky? Kolovala jakási výhrůžná videa prý jakýchsi islamistů (že by opětovně mýtický Usáma?) a bavorská policie kolem Theresienweise držela pás zvýšených kontrol. Pivka návštěvníci přitom vychlastali cca 6,5 milionů mázů, což je zhruba tolik jako loni. Tady rekord patří roku 2007, s 6,9 miliony litry. Letos však byl zkonzumován rekordní počet rožněných volů - 111. Podle očitého, a zcela hodnověrného, svědectví zapřísáhlého nepivaře, který letos do Mnichova s bratříky nahlédl, byl na Tereziánské louce německý pořádek a slavnost byla fakt slavností. Nechutně ožralí byli jenom cizinci, a pro ty, co přebrali přespříliš byla ihned připravena kárka s vanou. A pryč s nimi (Celkem bylo  odvezeno skoro 800 pivních „mrtvol“. Jeden panáček se již neprobudil. Dalšího podroušeného rozmašíroval vlak. Dohromady Červený kříž ošetřil přes 8,5 tisíc návštěvníků. Taktéž proběhlo několik znásilnění, desítky rvaček, byly stovky zadržených. Mezi cca 4 tisíci věcmi odevzdanými do pivních ztrát a nálezů se vyskytl též trpasličí pinč, baletní sukýnka, několik berlí, toastovač, šachové hodiny či 18 dětí - poznámka Bertíka). Všichni však přitom byli slušně oblečeni, žádné montérky jako na českých pivo- a vinobraních, a ani se nikdo nepokoušel konzumovat uvnitř vlastní alkohol, aby ušetřil. A vrcholem v megastanu Paulaner Brauerei AG byly grilované malé kačenky s preclíky a chutné prasečí nožičky. Příště jedeme též. Haf. Ne každý je z však megalitické pivní ožíračky nadšen. Velmi zaujatý report vydal dřívější konzument alkoholu a nynější již pouze hulič - tetovaný i již i ženatý JXD v Reflexu (č. 41/2009). Líčí kýčovitost bavorské tradice, německou důkladnost a především veleobludný pivní primitivismus. Což o to, popis je to celkem trefný, ale … „Maloměstská, zaprděná, zrůdně kýčovitá, plebejská, poblinkaná a pivem páchnoucí hrůza“ k Bavorům i Čechům prostě patřila, patří a patřit naštěstí vždycky bude. A zdredované a hlavně zfetované Rastamany vidíme raději na Jamajce než na Žižkově. Tam patří maximálně otec Kondelík. Haf. Haf. Dlužíme ještě také přesnější info o Žatecké dočesné i první Pivní královně. Žatec je centrem oblasti, kde se tradičně pěstuje nejlepší chmel. A chmel letošní je prý nejlepší za posledních deset let. Obsahuje totiž nejvyšší obsah hořkých látek. Pro výrobu piva plzeňského typu se užívá odrůda Saaz, která prý trpí vzrůstem průměrných teplot. A tak v posledních letech kvalita klesala, s ubývajícím podílem alfa kyselin (u nejkvalitnějšího Saazu by to mělo být kolem 5 %). Letos však klimatické podmínky byly příznivější a chmelu se mimořádně dařilo. Leč nejásejme, opět u nás chmelnic ubylo. Oproti loňsku 28 ha, když letos bylo osázeno 5 307 ha. 87,2 % osázených chmelnic přitom pokrývá Žatecký červeňák. Výměrou chmelnic jsme čtvrtí na světě. Za Německem, USA a Čínou. 52. Žatecká Dočesná 2009 (http://www.docesna.cz) probíhala 4. - 5. září, doprovodné akce i později. Pořadatelem je Město Žatec a jím pověřené Městské divadlo Žatec. Na pivko a bohatý doprovodný program (hudba rozlišného druhu, ukázky česání chmele nebo soutěže v tanci s korbelem na hlavě) dorazilo 45 tisíc návštěvníků. Vypilo se kolem 130 tisíc piv, a to 152 druhů z 28 pivovarů. Snědlo se cca 2 500 kg vepřové šunky a steaků a 15 000 kg ostatních masných výrobků. K dispozici bylo 30 stánků a stanů s pivem a více než 40 stánků s jídlem. V žateckém divadle následně proběhlo finále ,,Miss zlatého moku“. Pivní královnou se stala Petra Bubáková (23) z Turnova, která zastupovala pivovar Svijany. 1. vícemiss je Tereza Kučerová (23) z Hořovic u Prahy, zastupující Suchdolský Jeník a 2. vicemiss Alice Rádrová (23) z Mělníka, zástupkyně Regenta. Soutěž je ojedinělý projekt, neboť oslavuje nejenom dívčí krásu, ale i lidskou práci na výrobě piva. Od česání chmele až po produkt. Do soutěže se přihlásilo 220 dívek, postoupilo deset, které si na počátku „rozebraly“ soupeřící pivovary. Finalistky soutěžily v několika disciplínách od česání chmele až po předvedení v plavkách. A přitom je  mlsně očumoval moderátor-přestárlý princ Jan Čenský. Tisk dokonce informoval, že Žatec pracuje na projektu Chrámu chmelu a piva. Finance poskytuje město a evropské dotace. Konec stavby je plánován na rok 2011, začalo se v listopadu 2008. Má obsahovat atrakce jako bludiště z chmelařských žoků (s hrůznou obří skleněnou chmelovou šiškou), supermoderní rozhlednu s ocelovou chmelnicí a dalekohledy na střeše (obludný 40 m vysoký „pivní maják“ se symbolickou chmelnicí ze 7 ocelových tyčí), informační centrum s multimediální expozicí, venkovský zemědělský dvůr pro děcka, muzeum chmelařství a v neposlední řadě minipivovar. Malý vzorkový pivovárek s ročním výstavem do 1 000 hl. To pak možná dorazíme i my. Haf.

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář