Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


 

Bertíkova Pivní Hlídka XV.: Strahováček, pivní gastronomie a tzv. TOP 50

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a okolí. V dalším pokračování představíme, pro někoho méně známý, pražský minipivovar na Strahově a posteskneme si nad českou pivní gastronomií.

Klášterní pivovar Strahov (http://www.klasterni-pivovar.cz) se podle Sdružení přátel piva stal minipivovarem roku 2008. Roční výstav udává okolo 1 000 hektolitrů. Nejvýše položený pražský pivovar se nalézá přímo v objektu Strahovského kláštera (založeném roku 1140), s Premonstrátskou kanonií. Po náročné rekonstrukci první várku znovu uvařili 6. 6. 2001. Soustřeďují se na kvalitní pivka, se kterými se pravidelně nemůžete potkat nikde jinde než právě ve zdejším pivovaru, Restauraci Svatý Norbert a na pivovarském dvoře.

Pivo tady mniši vařívali již na přelomu 13. a 14. století. Opat Kašpar Questenberg nechal postavit nový pivovar roku 1628. Fungoval až do roku 1907. Objekty byly poté využívány k hospodářským účelům. Staropražská maličká krčma v nádvoří kláštera bývávala  proslulá. Třeba v 70. letech 19. století díky nejslavnějšímu pražskému grobiánovi, mrzoutskému šenkýři, zvanému Krobián. Vlastním jménem Václav Mašek - pražský měšťan a bednářský mistr. O něm historky chrlí spisovatelé I. Herrmann či L. Kukla. Dnešní pivovar zbudovala firma Lev CZ, která v areálu provozovala restauraci. Sládek M. Matuška má zkušenosti od U Fleků. Potrpí si zde na tradici a vyrábějí jen z přírodních surovin. A to při dodržování letitého zákona o čistotě piva (Reinheitsgebot, 1516). Žádné extrakty, cukr, pasterizace, ani filtrace.

Podle zakladatele řádu premonstrátů značka nese jméno Svatý Norbert („Žádný svatý není tak dobrý, jako náš Norbert“). Celoročně se vaří speciální polotmavý Jantar (13 %, alc 5,3 %). Nefiltrovaný, spodně kvašený, středně plný, s inspiracemi u Vienna lager (hořkost) a bavorského Märzenu (barva). Druhou stálicí je speciální tmavé nefiltrované (14 %, alc 5,5 %), původem z Mnichova první poloviny 19. století. Celosladové, dobře chmelené, které je deklarováno jako v chuti sušší a hořčí oproti bavorskému vzoru. K sezónním pivům náleží speciál světlý Velikonoční (13 %, alc. 5,3 %), typu Pilsner. Uváděn je týden před Velkým pátkem. Dále řízné a osvěžující pšeničné pivo nefiltrované (13 %, alc 5,3 %), každoročně uváděné 15. 5. Navazuje na tradici bílých, pšeničných, piv v Čechách. Od 28. 9. bývá do vyprodání na čepu speciální tmavé podzimní, nefiltrované (16 %, alc 5,3 %). Celosladové, spodně kvašené, uvařené z čerstvě sklízeného chmel, ve světě spadající do kategorie Bock. 5. 12. bývá křest polotmavého speciálu Vánočního (19 %, alc 7,7 %). Jedná se o nejsilnější pivo, tělnaté, z rodu Doppelbock. Strahovská pivka figurují v horní polovině naší soukromé hitparády produkce pražských minipivovarů. Nás nejvíce oslnil občasný světlý speciálek. 

Celý podnik má několik částí. V přízemí se nachází část pivovarská, s dřevěným nábytkem i pivním barem. Využít lze venkovní posezení. Součástí jsou prostory v patře, a podniky v protější budově. Restaurace je přitom podle anotací určena spíše zahraničním návštěvníkům atraktivních lokalit Pražského Hradu, o čemž svědčí cenová úroveň. Nicméně ceny vydařených jídel i pivka zcela přemrštěné, a nedostupné také pro náročnějšího českého hosta zcela nejsou. Slušní pejskové jsou tolerováni. Bertíka dokonce velmi zasvěceně hodnotil charismatický otec (snad přímo převor) impozantní konstituce, který zde zřejmě nebyl poprvé, ani náhodou. Jeho obrovitá postava, mnišsko-skinheadská vizáž, řádový hábit s červeným křížem, celkový přehled i celková konzumace jsou nezapomenutelné. Ale byl to premonstrát?       

 V procházkách za pražským pivem nám toho zbývá ještě dost, třeba minipivovar U medvídků. Ale neomluvitelnou ostudou je prozatímní neúspěch (spíše však lenost) při pátrání po suchdolském Jeníkovi. A to je prosím páník původem pyšný suchdolák. Což vždy bývaly vyhlášené firmy, známé z filmu Šakalí léta. Haf. O tom až někdy příště, dnes z jiného soudku.

 Letos mnozí zaznamenali marketingový a mediální povyk kolem první Michelinovy hvězdy pro východní Evropu. Byla udělena pražskému restaurantu Allegro hotelu Four Seasons. Neumíme posoudit, a nemrzí nás to. Návštěvu obdobných zařízení s radostí přenecháváme profesionálním snobům typu Miroslava Macka. A raději si jeho ostré reference (obvykle poučné i dost vtipné) přečteme. Mimochodem, ani on z oceněného restu až tak nadšený zase nebyl. Nás snad jenom mrzí, že jsme zatím nebyli U koně v Klokočné. Kachní prsa konfitovaná v pivní melase, zapečená s vlašskými ořechy, na podestýlce jemného zelí dušeného v bílém víně, s bramborovými nočky sypanými cibulku, lákají. Nebo vyhlášené zabíjačky, husy, pečená prasátka a spol. Reference jsou však až podezřele perfektní. Ostatně obrázek jsme si udělali hlavně díky komedii Křídýlko nebo stehýnko, kde Ch. Duchemin (L. de Funès) hájí největší chloubu sladké Francie - gastronomii. Proti podnikateli Tricatelovi. Tehdy to byla trochu nadsázka, ale nyní máme produktů nejrůznějších Tricatelů plné markety.  

V ČR prý nejlepší jídlo nabízí Alcron, kde je nejoblíbenějším a nejservírovanějším pokrmem humří polévka. Následují další pražské podniky La Degustation a Francouzská restaurace v Obecním domě. Vyplývá to z ankety, kterou každoročně pořádá mezi laickými hodnotiteli Pavel Maurer. Jako vydavatel výběru Grand Restaurant 2009 (http://www.grand-restaurant.cz). Rádi bychom věděli, jak na tom jsou zařízení s pivkem. Nebo raději ani ne. Nějak se nám totiž nezdá, že by byl např. tak skvělý guláš Rudolfa II., dušený s krušovickým pivem, s bramborovými máslovými noky, v hotelu Hilton. Císař byl sice velmi zapálený pro alchymii, ale že by ocenil moderní chemii vydávanou za královské pivo? Silně pochybujeme.

Druhé vydání TOP 50 pražských restaurací (příloha týdeníku EURO) hodnotí podniky z řady stránek. Stobodová stupnice zahrnuje jídlo, servis, prostředí, nápoje (10 %) a poměr cena/výkon. U nápojů kritéria postihují rozsah nabídky, cenové rozpětí, nabídku aperitivů a digestivů, vody, ledové tříště, pestrost kávy či pečlivosti dolévání skleniček. Kde je ale pivo? Jakoby sem vůbec nepatřilo. Ne každý je ovšem milovník vína. A na většinu místních rádoby   znalců hledíme s podloženou velkou nedůvěrou. Jejich zasvěcené debaty bývají úsměvné. Až tragikomické. Někdy však pouze těžko vydýchatelné. Obdobně jako moderní tzv. inteligence, která v žižkovské pivnici opovržlivě hledí na pijáky piva coby nízkého nápoje. A ostentativně se domáhá x-leté Metaxy či úděsných přiboudlin zvaných tzv. tequila. Zvláště pokud to činí kvůli módnímu image a lačně přitom zírá na cedulky se všemožnými slevami a „dárky“. Vrr.

V TOP 50 figuruje taktéž Klášterní restaurace Pivovaru Strahov. Pějí se zde přímo ódy na místní kuchyň (paštičky z kachních jater, husička, králík, nebo zelnice) a doporučováno je „některé z podivuhodných norbertovských piv“ (v textu označovaných i za báječné). Bohužel se nelze ubránit dojmu, že autor o pivku mnoho neví a rozhodně k jeho milovníkům nepatří. O čemž svědčí nejen větička, že „pro ty, kterým odér pivovaru nevoní“ jsou v protějším domě připraveny hned dvě restaurace. Když Vám nevoní, tak tam nelezte. Také nelezu do čajoven a nežádám třeba tankového Mušketýra. I když zčajovaným a zkouřeným by i ten asi šmakoval.

Ve spolupráci se Slow Food (opak Fast Food) karlínský Pivovarský klub uspořádal 22. 1. 2009 první pivní hostinu. Okusit bylo možno šest chodů, při jejichž přípravě bylo využito  pivo. Chody doprovázela sklenka vybraného pivka - podle p. Dočkala toho nejpříhodnějšího.  Účastníci obdrželi recepty na servírované pokrmy. Samozřejmostí byl zasvěcený výklad a pivní atmosféra. I když vlastně více gastronomická. Vydařené akci se věnuje BPH XVI. 

Česká kuchyně, je holt česká kuchyně. Včetně staročeských receptur, využitých při hostině. Plebejské buranství se zapřít nedá. Taková italská kuchyně má totiž pro nás svůj nesporný půvab především v Itálii, dalmatská v Dalmácii a třeba čínská také u nich. Nic proti pestrosti a experimentům, ale nám bohatě stačívala jedna „čína“ ve Vodičkově ulici. Dnes jich jsou stovky, ale ani dohromady se bývalému vyhlášenému podniku nevyrovnají. Ani příliš neoceňujeme chvalozpěvy na superčerstvé mušle, humry atd. expresně zasílané bůhví odkud. Přitom nejsme nijak moc postiženi trvalou udržitelností. Ale tohle je již dost přes míru. A v neposlední řadě stále dáváme přednost řádnému kusu naší flákoty, gulášku se šesti, nebo půlce kačeny, samozřejmě s několika kusy dobrého stejného pivka. Je to o moc lepší než všechny ty pidi-porcičky pro vrabce, přehršle chodů, předkrmů, zákrmů, sosů, pyré, lžiček a dalších serepetiček. Ale na další hostiny se těšíme. Jezevci jsou hrozně snobská zvířata. Haf.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář