Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zrzavé novosti 12

 

Zrzavé novosti aneb staronové aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby
 (No. 12., až z 28. 2. LP 2013)
Pivní moudrost a recept: „Nejhodnější lidé na světě jsou sládci, a všichni co pivo vařejí; jen tito jsou radostí naší vládci - život nám rozkoší chmelejí!“ (Pár veršíků coby óda na sládky etc. z Pivovarského obzoru z roku 1936). Tentokráte jednodušší recept na vepřové na pivu podle Balouna jinak. Ze Švejkovy kuchařky (Faktor, V., Praha, Dauphin 2009, s. 190). „Vepřové maso z plece nebo z krkovičky rozsekej na úhledné kousky a osol. Na kuthan dej 1 díl vody, 2 díly piva, trochu kmínu, 2 pepře, 2 zrnka nového koření, 1-2 cibule skrájené na kolečka, kousek citronové kůry, petržele, mrkve, celeru, zázvoru. Maso v tom uvař celou hodinu, až změkne. Pak ho vyndej, omáčku zasyp černým strouhaným chlebem, nech ještě dobře povařiti a proceď ji. Nebo ji sceď a zasyp strouhaným perníkem. Na ½ kg masa čítá se 1 tabulka. Též můžeš vycediti do omáčky šťávu z 1 citronu“.
Černá Hora (BPH I.): Začátek února v žižkovsko-černohorském Králově Království (www.kralovstvi.com) přináší královskou kachnu (pátého) a královskou husu (šestého). Obé z domácího chovu a obé přepychové. V doprovodu obého zelí a trojího knedlíku. Pohoda. A nefiltr desítka z Černé Hory, i když daleko méně výrazná než únětická, posloužila. Pohodově.  
Svijany (BPH II.): Svijanská prodejna u pivovaru , v sobotu 9. 2. kolem půl třetí, překvapivě vykoupená. V řadě položek jako jsou tácky, propisky, některé sklo, oděvy etc. Náladu ovšem daleko více tradičně kazí starší síla u kasy. Bohužel neprudí poprvé. Ostatní pracovnice ujdou, ba jsou přímo příjemné a komunikativní, ale ona nezklame nikdy. Tak protivnou a odpuzující prodávající sílu je nutno hledat opravdu dlouho. Zvící ropuchy, s chováním řeznického psa (pejskové prominou). Zlobně a protivně glosuje nákupy, odfrkává, odsekává, vším hází. S tou se, drazí svijanští, běžte laskavě vycpat. Rozladěni odnášíme paklík prosincového čísla (v pořadí celkem osmička) Svijanovin. Pár střípků ze Svijan. Je samozřejmě sympatické, že tento čtyřstránkový letáček (noviny to fakt nejsou) vychází. Leč přiznejme, že zrovna v tomto čísle není, co se obsahu týče, fakticky vůbec nic. Nevadí. Zpátky na žižkaperk. Na kulaťáku (= škroupáku), U sadu zůstává Únětická 12° na čepu trvale. Fantazie. Díky! A když v rámci víkendových specialit na kraji ledna servírují T-bone steak, nelze si snad přát už ani moc více. Okusování prorostlého masíčka z kosti = balada (nejen pro banditu). Šenkují stále i dochmelovanou jedenáctku, vařenou speciálně pro Sad. V anketě vítězí pojmenování Sádek 11°. Coby pivko týdne (resp. přesněji týdnů několika) rok 2013 startuje žatecké. Objednána filtrovaná dvanáctka. Dorazilo, dle sudových popisek, nefiltrované. Žatec Export (alc 5,3 %). Po úsměvných technických problémech v trubkách se z toho vyklubává průměrné světlé. Hořkosladší. Na Únětice nemá. Bez diskuze. Lokál obohatily pěkně podsvícené pěkné a vkusné tabule. Inzerují kupříkladu degustační pivní kolotoč. Což je 6 x 0,3 l pivek točených dle výběru za CZK 140. Na čepu aktuálně, a stále, 11 akvizic (viz http://www.usadu.cz). Na 10. - 13. leden nachystána zvěřinová krmě. Paštika, kotlíková zvěřinová gulášovka, svíčková z jelení kýty, lovecký zvěřinový guláš, kančí se šípkovou, zvěřinová sekaná, jelení medajle na jalovci a čerstvém tymiánu a medajle dančí na lesních houbách s cibulkou a bylinkami. Jelen i daněk ujdou. Nejsou ani přehnaně tuzí. Prodloužený víkend následný ve znamení pokrmů drůbežích. Játra, kapsy a nudličky z krůty, kačení nožičky. Kolem dvacátého ledna na čep přichází světlý ležák 11˚ ze Šumavy. Šumavský pivovar Vimperk. Známe, kvitujeme, leč (nejenom) tady preferujeme únětické. Únor zahajují hradní pokrmy aneb to, co lze jíst rukama (prasečí prkénko, koleno, kuřecí a kachní údy). V půli měsíce víkendové specialitky gulášové, na přelomu února a března zabíjačkové specialitky. Na čepu se objevuje Primátor Pale Ale. Aj keď, Primátor = specialista na speciály, tak nic moc. Bezpohlavní. Krásova 13°, domovský štamlokálek U (bejvalejch) vyndanejch oznamuje a hlásí, že od 11. ledna pivko točeno   kompresorem. Další krůček k návratu a k udržení Vyndanejch mezi (nejen) žižkovskou pivní elitu. Na jak dlouho? Na place v lednu krouží trio Grétka & Jirka & Michal. Ovšem v únoru už pouhé duo. Michal to nezvládal, a nezvládl, s chlastem. A další tmavá mračna se začínají stahovat. Cherchez la femme. Co Vezír (Vypadáš blahobytně)? Co Evelína? Konrad si získává oblibu i konzumenty. Jde nastejno s Mázem. Ten stále horší. Ale to je už obehraná, stará písnička. Na ukázku dorazili čtyři soudky Konrada 14°. Nějaký sladký. Ovšem vede si ucházejícně a je ještě doplněn ze severočeských provozoven p. šéfa. Na českolipsku moc parády prý neudělal. Jinak samozřejmě teče svijanské Qéčko. Průměr. Kněžna není, uvažuje se o Fandovi. Dorazily nové pepřenky. Tuze dobré, tuze návykové. A ještě o pětku za deset deka levnější než byly ty tuze nedobré, minulé (hnusná, suchá drť). Dnes jsou ostré pepřenky vychytanější a šmakovnější nežli matesy. P.S. Koncem února se celý víkend maluje. Změna image? Každá změna je k horšímu. Snad vůbec otevřou. A snad tam najdeme i prima obsluhu.
Budvar (BPH VI.): Kroužkovaný ležák v Praze i Budějicích = brr, hnus, fuj, hanba! Přitom ještě loni na jaře ... Toto má být trestné. S pěkně vysokou sazbou. Stejně jako pardálové ... 
Nymburk (BPH IX.): Kerská Hájenka (http://www.hajenka-kersko.cz) zahájila sezónu 15. 2. V únoru funguje pá - ne. Od března též čtvrtky. Menu naštěstí beze změn. Pořád nymburská jedenáctka. Kuchyň ani pivo žádný zázrak, leč obsluha je příjemná. A u krbu je i teplo. A 24. 2. jsme obdrželi bonusové chleby se sádlem a škvarky sypané cibulí. Ovšem, co ta rukola? Podnik U pramene inzeruje Budvar 10, Svijany 11 a Plzeň 12. Leč je to tady takové divné. Ostatně toto zařízení už léta nenavštěvujeme. Od té doby, kdy nás tupci tupě vyhnali se psy.  
Medvěd, Krakonoš a Štěpán (BPH X.): V karlínském Pivovarském klubu Křižíkova 17º (http://www.gastroinfo.cz/pivoklub) neurazí pivní speciality. Hlavně v čase obědů, za levnější a solidní peníz. Ke stálým favoritům a stálicím v menu patří vlámská hovězí pečeně + hranolky či vepřová pečeně marinovaná v silném tmavém pivu + špenátové palačinky. K tomu v půli ledna teče kupříkladu belgický silák Bons Voeux. Novoroční saison (z Brasserie Dupont). Za prubu stojí i spodně kvašený Baltic Porter z Hanušovic - Holba Strong. Pořadová čísla těchto točených pivek se, počítáno od otevření podniku LP 2005, pohybují kolem úctyhodné cifry 550. A v únoru se jubilejním 555. pivem na čepu stává polotmavý speciál Pacov 13°. Humor cimrmanovského ražení otevírá letošní klubovou sezónu. 29. 1. klubové setkání navštěvuje MUDr. Petr Mareček. Ten byl hostem vůbec prvního klubové seance v roce 2006. Doktor Mareček je jedním ze tří neodvolatelných prezidentů Old Beer Clubu (OBC), který si připomíná 15. výročí vzniku a blíží se jeho jubilejní slavnostní sté zasedání. Povzbudivá řeč byla avizována na téma pivo versus lidské zdraví (o blahodárnosti pivka), i ohledně další vědecké činnosti OBC. Pokračují nedělní odpolední degustaci s pivním sommeliérem Karlem Nečadou. 13. 1. přichází na pořad tmavé spodně kvašené třináctky a 24. 2. spodně kvašené polotmavé speciály. BPH absentuje, nicméně druhou letošní klubovou seanci už opomenout nehodlá. 26. února se představují další nedávno otevřené minipivovary. Z Vrchlabí a z Jinců. Před začátkem testujeme Benedicta v kombinaci s lososem v lambicu. Slušné. Pan Dočkal úvodem kvituje vznik nových pivovárků po celé republice. V Praze prý v Holešovicích, na Zahradním Městě nebo na Proseku. Rodinný pivovar Hendrych (www.pivohendrych.cz) je opravdu rodinnou záležitostí, i když přitom nezaměstnává výlučně rodinné příslušníky. Kolektiv mají údajně záviděníhodný. Hovoří pp. Vladimír Hendrych (otec), Vojtěch Hendrych (syn) coby spolumajitelé a Robert Franěk coby sládek. Vyučil se v Holešovickém pivovaru a sládkoval v Petrohradu. Rodinná tradice podnikání se odvíjí už od dob před válkou, kdy vyráběli boty a konkurovali Baťovi. Dneska se vrhli na pivko. Hledání vhodných lokalit nakonec padla na Krkonoše, mimo jiné pro extrémně kvalitní vodu. Ovšem ani sebelepší voda ještě dobré pivo nedělá - hlavní je sládek. Pivovar oficiálně zprovoznili 1. 9. 2012. Je lokalizován na adrese Horská 192, což je poslední vrchlabský barák cestou na Špindl. V objektu provozují pivní bar se studenou kuchyní zaměřenou na lokální produkty. Na příští zimu plánují otevření penzionu. Schopni jsou navařit 3 000 hl ročně. Plánují dodávat do řady hospod, zatím se jejich pivka točí hlavně ve Vrchlabí a Špindlu. Cílí též na Prahu. Pokoušejí se dokázat, že Krkonoše nejsou pro minipivovary zakleté. A problémy, se kterými se potýkal Medvěd (místní ho za nic nechtěli kupovat) prý ani moc nepociťují. Dokonce je ve stadiu úvah vybudování Krkonošské pivní stezky. Na 10 - 15 km tady totiž existují čtyři minipivovárky. Ve Vrchlabí Hendrych a Medvěd (nějak ještě pořád funguje) a na hřebenech Paroháči (z Luční) a pivko z Friesovek. Pivovar Hendrych vaří světlou osmičku a jedenáctku a polotmavou třináctku. Vše nefiltrované, nepasterizované. H8 cílí (nejen) na sportsmany a vařena je podle nové receptury. Jde skoro o devítku, příjemné vůně i pivní chuti. Sice velmi lehká, leč příjemná a rozhodně to není pouhá převařená voda. Povedená. Vlastně pivo večera. Dalším vzorkem je H11 (EPM 11,88 %, alc 4,7 %). Záměrně hořčí, ovšem na Únětice nemá. A není nikterak plnotučná. Polotmavá H13 (EPM 13,96 %, alc 5,5 - 5,7 %) nás příliš neoslovuje. Což násobně platí o pivech z Jinců. Je to ovšem čistě subjektivní názor na základě pouhopouhého jednoho vzorečku. Pivovar Vilém Jince (www.pivovar-vilem.cz) vznikl 18. 5. 2012. V městysu Jince na Brdech. Jince jsou sice pořád uzavřeným vojenským prostorem, nicméně otevření se chystá. Původně chtěli též rodinný pivovar zbudovat v Osově, Berouně nebo Hostomicích pod Brdy (tam další pivovar právě vzniká), ale zakotvili právě v Jincích. Fungují v prostorech penzionu, kde provozují restauraci s vinárnou. Točí také starouše. Při výrobě používají CK tanky a produkují světlou a polotmavou dvanáctku. V plánu mají proniknout do Prahy, Plzně a Berouna. Světlý Vilém (EPM 12,14 %, alc 5,1 %) je o poznání méně hořký než vzorky z Vrchlabí. Polotmavý Vilém disponuje alc 5,2 % a EPM 12,67 %. Pro pořádek dodejme, že degustačním soustem byly bramboráky. Dobré, leč nekřupaly.      
Strahováček (BPH XV.): Svatý Norbert je kvalita. I jistota. A na Strahově, v Klášterním pivovaru (http://www.klasterni-pivovar.cz) moc dobře vaří. Husí pečeně na pivku a jablkách, se zelím a českými knedlíky je jednoduše báseň. Není co vytknout. Jedna z nejlepších husiček, které jsme kdy okusili. Chutné je tady vlastně všechno. 30. 1. ještě servírovali domácí zabíjačku (dokonce se žemlovým jelítkem). Tlačenkový salát, coby dezert, účel splnil skvěle. Na čepu již standardní celoroční Sv. Norbert jantarový (alc 5,3 %), Sv. Norbert tmavý (alc 5,5 %) a polotmavý Sv. Norbert IPA (alc 6,3 %). Koncem ledna zbýval na čepu i Sv. Norbert Tříkrálový pšeničný speciál tmavý (alc 6,3 %). Též luxusní, ovšem IPA nám zachutnala nejvíce. 9. února zvou na masopust. Se zabíjačkou a masopustním smoked porterem 16 %. Nejsme tu naposledy. Zvláště, když pro naše pravidelně-nepravidelné seance na Praze 6 a přilehlém okolí z okruhu možných osvěžoven definitivně vypadla dejvická Budvarka. Jídla na nic a kroužek je už přes půl roku podivný a totálně nepitelný. A propos: Nepřehlédnutelné a smutné výkyvy a nikoli výjimečnou přímo nechutnost kroužkovaného ležáku z Budějic potvrzují pravidelní i občasní návštěvníci dokonce též z Masných krámů.
Pivní kuchaření a kapsaicin (BPH XXIV.): Palác Flora, Thajská restaurace Orange Monn a stále nejlepší asijská kačena v Praze. Kachna na červeném kari s rýží. Za CZK 140. Solidně pálivá. Osvěžující. Ovšem k mání pouze s sebou či ke konzumaci na ochozu. „Dovnitř“ restu (za plentu) cenu chodit nemá. Pokrmy dražší a jiné úpravy kačeny, které výše uvedenou nepřekonávají. Stylově možno okusit The Original Thai Beer, světlý ležák, jménem Singha. Alc 5 %, extrakt původní mladiny (EPM) 10,8 %. Vodička. Třetinková flaštička za CZK 45.  
Náhražky a názvy piv (BPH XLIII.): Farmářské trhy Jiřák se po novém roce uložily ke krátkému zimnímu spánku. Start FT opět v sobotu šestadvacátého. Ledna. Nabírají tradiční rytmus: středa, pátek, sobota. Tismická teplá sekaná (z přívěsu) pořád potěší. S krajní nedůvěrou prubujeme z etno + echt bio stánku dýňovou polévku se slunečnicovými semínky. Kupodivu k jídlu to je. Rozhodně příhodnější než všelikeré pizzy, pasty, české číny či suši. Na pováženou je žebříček nejoblíbenějších jídel Čechů, které přinesl nejmenovaný bleskový deník. Na druhém místě straší stvůrná pizza, na třetím tzv. italské těstoviny, na šestém suši (proboha!), sedmý flek bere smažák. První je svíce, čtvrtý řízek, devátý gulášek. Aspoň něco.   
Únětice (BPH LVIII. + BPH LXVIII.): Třetího dne prvního měsíce genderově nevyrovnaná pěší patrola BPH radostně poobědvala v Únětickém pivovaru. Autohlídka, včetně vlastně již starožitného fraucimoru, zde poobědvává i následné dva čtvrtky. Na čepu obligátní desítka a dvanáctka. Standardně obé famózní. Vánoční speciál, včetně druhé várky, je ovšem už beznadějně fuč. Vypit během svátků a zájem byl značný. Až přílišný. Mnoho litrů si zájemci odnesli s sebou. V PETkách či skle coby vánoční dárek. Tudíž nutno vyčkat masopustního. Naraženo má být devátého února (i když v prosincovém PBA v inzerci je chybně avizován už 9. leden). Jídelní list v šenku doplněn a rozšířen. Návrat smažených hovězích drštěk v bylinkové krustě s pikantní majonézou, nově uzený hovězí jazyk s křenovou omáčkou, s rozpečeným chlebem (deklarován coby předkrm, ovšem nezřídka postačí v roli chodu hlavního). Vedle vepřového kolena a unikátních a vpravdě luxusních hovězích žeber možno doporučit vepřový ocásek. Upečený na černém pivu, se staročeskou lepenicí a paličkou pečeného česneku. Delikatesa. Zvláště, pokud původně odsekávaný (prý z tzv. estetických důvodů) úplný konec = křupavá špička je již ponechávána a servírována. Boží, úplně nejlepší na ožužlávání. Milou novotou jsou hovězí líčka tažená na víně s kořenovou zeleninou, s bramborovou kaší, neurazí ani hovězí steak na pepři s fazolkami na slanině a silným demi glace (přiobjednejte rozpečený chléb) nebo váleček hovězího tažený v silném vývaru s kořenovou zeleninou, naservírovaný s hříbkovou smetanovou omáčkou a domácím žemlovým knedlíkem. Proměn doznaly taktéž sladkosti. Aktuálně frčí horký čokoládový dortík s vanilkovou zmrzlinou a lesním ovocem, lívance s pivním tvarohem a borůvkovým přelivem a netradiční mrkvový koláč s vanilkovým krémem a citrónovou polevou. Mrkvový koláč ovšem došel, tudíž sličně-sočná děva doporučuje jahodový cheesecake, ještě ze silvestrovské speciál nabídky. Nicméně o týden, ani o dva, později mrkváč opět není a pravděpodobně už ani nebude. Nebyl o něj prý pražádný zájem a kazil se. Vedle obědového meníčka (po - pá) pivovárek kuchtí víkendové laskominy. V lednu velezajímavé ukázky z fajnové kuchyně c.k. monarchie. Mrkněte na www.unetickypivovar.cz a přijďte pobejt. Třebas vídeňský gulášek z jehněčího v doprovodu chlebového knedlíku nezklamal. A višňový dort se šlehačkou hravě předčil lecjaký sacher. Na obří knédl s povidly posypaný mákem s vanilkovou omáčkou už síl nezbylo. Únětičtí aktivně žijí kulturně a divadelně. Hlavně o nedělích. Ovšem angažují se i politicky. Velkoryse odpusťme mladickou nerozvážnost, že mnozí kopali za knížepána a pivovar patřičně žlutě zaneřádili. Teď už s tím snad dají pokoj (A celý pravdo-láskařský gang jakbysmet. Ztratil jednu z poslední šancí. O komediantské kulturní tzv. elitě, především pražské, nemluvě. To nejsou žádné celebrity a už ve středověku moc dobře věděli, že komedianti patří za hradby. Aneb, jak výstižně pravil p. Klaus: „Konečně zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí“. Navzdory mediálnímu šílení, všudypřítomné masáži, nechutné manipulaci a nepokrytému protěžování Karla - nezřídka přecházející v hysterii a havlofanatismus -, ale i navzdory podvodům a podvůdkům. Ve Vlkovce na žižkaperku měly báby přímo ve volební komisi Karlovu placku, na Spořilově fasovali voliči pro jistotu tři lístky s Karlem etc. etc. etc. V Kubeličce v Králově militantně antilevicovém Království bylo dokonce zavřeno a politické půtky byly prý jednou z příčin. Danke Bohu, že se Češi - a hlavně Moravané (Brno nebrat, to není ani Morava) - vzchopili a alespoň 2 714 405 občanů prokázalo, že ještě zcela rozumu nepozbylo. Tedy na druhou stranu: Né, že by Jezevec z Vysočiny byl zase kdovíjaká výhra. I Pražský hrad nechutně znesvětí hadrem s evropskými hvězdičkami. Nicméně je to alespoň také Jezevec. Ovšem přímá volba opravdu není nejlepší nápad. A volební právo pro každého taktéž ne. Zaveďme alespoň povinnou účast ve volbách). Konec politického piva a konec PŠM (pro zelenáče, a ty, kteří raději ztratili paměť: PŠM = politické školení mužstva). Únětický masopust propuká a bez přehánění zuří 9. a 10. února. V sobotu v šenku brutální nával. Úplný zvěřinec. Ovšem masopustní průvod byl, dle očitých jazyků, vskutku impozantní. Ve středních (a možná celých) Čechách asi bez konkurence. Tudíž do pivovaru raději až v neděli a raději hnedka brzy na otevíračku. Černá masopustní 11° parádní. Hořká, lahodná. Lahodné je i jehněčí kolínko na česneku s bramborovým pyré s rozmarýnem. Výborné - leč u Antoše ve Slaném bývá obdobné ještě vyšší level. Servíruje se též husí hnát s brusinkovým zelím (červené + brusinky) a žemlovým knedlíkem, nožka kačení se smetanovým zelím a obřím kulatým bramborovým knedlem nebo poctivá svíčková a několik stálic ze stálého lístku. Ze sladkostí se roznáší rebarborový koláč a lívance s borůvkami. Únětice jsou fajn. Už aby vypukla cyklosezóna. Nezapomínejme na roztocká Zvířátka (www.zviratka.eu)! 3. února po obědě vevnitř docela plno. Docela dost. Venku kosa. Jehněčí klobásky s mátovou omáčkou sežrány, tudíž volba padá na domácí buřtík z udírny, tradiční chléb se syrečkovou pomazánkou a na kyselo naložené vajíčka. Dojde také na babiččin, dneska jablečný, koláč. Na čepu Únětická 10°, Páter 11° a Granát 12°. I když není psaná, též světlá dvanáctka ze Zichovce. Malý pivovárek (http://www.zichoveckypivovar.cz) zapadlý mezi Slaným a Louny, otevíraný v září 2012. Zbudovaný na zelené louce. Zvířátka jejich pivka občas berou coby zajímavost. Dvanda ujde (a má to být pivko jiné, nežli jejich další dvanáctka jménem Krahulík), leč méně osobitá a málo hořká. Únětice nasadili laťku hodně, hodně vysoko. Zíchovec nenalézáme ani na loňské mapě pivovarů z LN, ani v Pivopedii. Ovšem oprašme zrezivělou, a vypitou, paměť (viz ZN No. 8): Vždyť 18. září 2012 se zichovečtí, vlastně ještě v předpremiéře, sympaticky prezentovali na klubovém večeru v Pivoklubu, v Karlíně. 13. 2. U zvířátek milo, příjemno, útulno. S Úněticemi 10° a 12° a pořád i 11°. A se vcelku slušnými skorodomácími jitrničkami a jelítky. Vcelku potěšil romadůrek s topinkami a hlavně s českým, náležitě štiplavým, česnekem. Stop bacilům!
Pivko s deserty a nový časopis (BPH LXIV.): Poslední loňské číslo Pivo, Bier & Ale (12/2012) získáno tradičně v Karlíně. Prosincové číslo je ovšem k mání až po 20. lednu. Přehlédnut by určitě neměl být editorial p. šéfredaktora. Apeluje na pomoc při zastavování trendu zavírání hostinců v malých českých městech a vesnicích. Přitom právě hospoda není pouhou nálevnou, nýbrž v neposlední řadě i velmi důležitou společenskou institucí a nenahraditelným tmelem celého společenství. Její zavření je v mnoha případech nevratným procesem s vážnými důsledky, které se mohou projevovat nezřídka i dlouhodoběji. Z malých hospod se nevýdělečné podniky stávají též díky stále se zvyšujícímu se rozdílu mezi cenou sudového a lahvového piva. Přitom právě Čechy se vyznačují předlouhou tradicí sudového. Ta je likvidována. Nad čepované prostě, jednoduše a jednoznačně, ale není. Nicméně dnešní trendy jsou takové, že prodejci lahvového si dokáží na pivovarech vynutit co nejnižší cenu a ještě se podbízejí ve slevových akcích. Hospodští tak nemohou prodávat čepované s patřičnou marží a navíc vlivem poklesu prodejů hrozí při nižší výtoči ztráta kvality. Což apelovat na snížení spotřební daně sudového piva? Plně podporujeme. Prosincový PBA přináší kalendář pivních akcí 2013, piva roku 2013 podle PBA (kde je Únětická dvanáctka?), reportáž z Havlobrodu nejen o Rebelu, degustaci franckých bocků, průvodce pivním Amsterdamem, velebení italského designu svijanského Kvasničáku v litrové dárkové lahvi, podrobné výsledky soutěže European Beer Star 2012, představení ostravské pivotéky U Hobita, Spolku přátel degustace piva Praha 11, pivně-bufetového muzikálu, dále recenze, avíza, ochutnávky Maxe Bahnsona, černokostelecký historický sloupek a rejstřík II. ročníku. Redakci PBA tentokráte chválíme. Tentokráte (na třetí nebo čtvrtý? pokus) dorazila složenka na předplatné. Bleskurychle a ručně příkladně vyplněná. Leč nepřechvalme. No. 1 (slovy lednové číslo), ročníku III. do schránky nedoputovalo ještě ani 28. února. Nedorazilo v únoru ani do karlínského Pivoklubu - prý problémy s tiskárnou. Nechceme věčně reptat, nicméně u měsíčníku (Jste pořád měsíčník?) je toto už trošku přes míru. Snad to nesignalizuje konec PBA? Dle info na www.pivobierale.cz má jednička vyjít poslední únorový týden. Opačným, a notně otravně-protivným, extrémem u několika dalších kupovaných nebo předplacených časopisů (nepivních) je oblíbená praxe, že v lednu na obálce stojí březen apod. To je na hlavu! To je opravdu neřešitelný problém, aby lednové číslo vycházelo v lednu a únorové v únoru? 
Šumavský Winnipeg (poslední BPH čili č. LXXIV.): Na okraj a zcela nepivně. V minulých ZN (No. 11) bylo poreferováno též o šumavské obci Nové Hutě. Dříve Kaltenbach. A právě tady se narodil Kilián Nowotny (1905-77), slavný pašerácký „král Šumavy“. Předobraz hrdiny známého, populárního a v mnoha ohledech nepřekonatelného Kachyňova filmu. Skutečný Kilián ovšem dopaden nikdy nebyl a umírá v bavorském Röhrnbachu. Nebyl však jediným. K legendárním pašerákům, resp. později převaděčům, patřil ještě Kranz či Ascherl. Alespoň to tvrdí Martin Sichinger v románu Duchové Šumavy (Praha, 65. pole 2012). Dobrodružné, ba přímo detektivní, vyprávění oživuje všelijaké české i německé duchy. Text začíná v říjnu 1946 ve Winterbergu, dnešním Vimperku. Samotný Kilián N. spočinul v centru pozornosti předchozí Sichingerovy prózy nazvané Smrt krále Šumavy (Praha, 65. pole 2011).
Pel-mel ze zrzavého světa (aneb pár pivních drbů a frků, které p.t. čtenářstvu možná unikly): Na únor je hlášen start vaření piva po čtyřiašedesátileté pauze ve Frýdlantu. Pivo Valdštejn má být stáčeno do netradičních láhvích 0,7 l. Po sedmapadesáti letech se začíná vařit v Kynšperku nad Ohří. Kynšperský zajíc bude velikonočním speciálem. A kde se vzaly prachy? Nepřekvapivě z Ruska. Probleskla zprávička o pivku z kaktusu. Nopálové pivo (z opuncie) mají dělat v Nuslích. Nusle jsou holt Nusle - to už moc dobře věděl Josef Švejk (vlastně legendární hostinský Palivec). Legendární p. Ivan Chramosil je nejdéle sloužícím českým sládkem. U Fleků sládkovat začal 1. 5. 1971, coby pětadvacetiletý hošík. Už si vychovává nástupce. Vnuka spolumajitelky pivovaru. Na Žižkově přibyl, přesněji jako první vznikl, minipivovar. Hotel/Pivovar Victor (http://www.pivovarvictor.cz). Čepovat má světlou dvanáctku, hotova prý je černá čtrnáctka a další pivka. Což o to, vznik domácího pivovárku je prima, ovšem ta poloha. V Husitské ... A panují obavy, že jde o stejný podnik, kde prznili chýňské. A stálo to tam v podstatě za velký shit. Nic proti východním bratrům z UK a RU, leč pivko raději české. Ovšem avizují poctivé české, plzeňského typu. Nádo proveríť. Nicméně na megaodpornou, depresivní a špinavou Husitskou ze žižkaperku dolů slézá BPH nejdříve až s nástupem zpěvavého a slunného jara. O tom, že na Pivních Oskarech (soutěž International Brewing Awards) zabodoval Gambrinus Premium se zmiňovat cenu nemá. I kdyby bral tisíce cen (tady stříbro v kategorii klasických ležáků) je to Géčko a slušný člověk se Géček štítí.  

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Buď zdráv,

(Velký Vezír, 20. 3. 2013 13:20)

neříkej dvakrát, hned bych nastoupil a jak rád... v současném působišti totiž díky nevyzpytatelným, alkoholem umocněným výstřelkům pana majitele začínám být hrubě nespokojen....šajze... a tak jsem si tam zpočátku lebedil, no nic, zanechám nářků a jedu se uklidit do lesa, snad je v klánovičáku, v tej lesní hospůdce naraženo, mívají tam Konráda, tož se těším :)
PS: tlačme na pana V. třeba ho zlomíme :))