Jdi na obsah Jdi na menu
 


LXXI.: Antoš

Bertíkova Pivní Hlídka LXXI.: Antoš ze Slaného a zase ždibec kapsaicinu

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé p.t. čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a jeho široširého okolí. Tentokráte reference o slánském Antošově pivovaru. Tradičně subjektivní, politicky nekorektní. A po čase opět něco pálivostí.

Zkraje férově přiznejme, že několik málo dřívějších návštěv královského města Slaný nás přesvědčilo, že za návštěvu nestojí. Podivně koncipované, s kopci uprostřed, s podivnými příjezdovými i odjezdovými cestami, povětšinou neupravené a dosti nehezké, mírně zvlněné okolí nic moc a ani zdejší obyvatelstvo zrovna nepřitahuje. Tudíž zpráva o novém pivovárku nás ani moc nevzrušila. Leč Slaný není až tak daleko a informováni být musíme. A slavnou i bohatou tradici pivovarnictví městu upřít nelze. I samotný Poupě tady přece vaříval ...

Výletu rozhodně nelitujeme. A na město názor mírně poupravujeme. Antošův pivovar s krčmou ve Slaném (www.pivovarantos.cz) za poznání totiž rozhodně stojí. A nejsme tady rozhodně naposledy. Kupodivu ve druhé půli srpna na chvíli přichází drsné tropy, které nutno adekvátně zužitkovat k cyklovyjížďkám. Takže oblíbená Masaryčka a oblíbený víkendový cyklovláček 9:10. Sympatická sošná průvodčí a již pomaloučku a v klídku dokodrcáváváme do Slaného. Město není bůhvíjak rozlehlé, ale orientace je trochu náročnější. A místní usedlíci světlejší kůže pivovar buď vůbec neznají, nebo sice tuší, o čem je řeč, leč díky deficitu nejen IQ nedokáží popsat krátkou cestu ani přibližně. Takže relevantní informace nutno načerpat od slánských indočechů. Dětská romská bojůvka překvapuje pozitivně. Sice zpočátku mírně znejistí, když na jejich teritoriu zabrzdí fortelný černo-červený tátoš (v techničáku sice stojí, že jde o bicykl, leč zvící motorky střední tonáže) a ze sedla na ně asertivně haleká maskáčová verze Buda Spencera. Gang se ale rychle zklidní a uctivě i ochotně (a správně) popisuje trasu.

Kousek pod náměstím, pod Velvarskou branou nalézáme krásně zrestaurovaný dům, včetně šikovné a útulné dřevěné předzahrádky. S hezkým výhledem. Dům je známý jako Modletický. Po jednom z majitelů, Vilému Modletickém, který tady provozoval hostinec. A roku 1578 nechává budovu přestavět do současné podoby. Ještě před tím (LP 1518), stavení získává Ondřej Antoš, který též od roku 1536 vaří pivo. Další příslušník významné slánské rodiny Antošů, Václav, to dokonce v letech 1569-87 dotáhl až na císařského rychtáře.

Královské město Slaný se pyšní věhlasnou tradicí vaření piva. Zlatá éra slánského, které bývávalo vřele doporučováno a expedováno do celého království, vrcholí počátkem 17. století. Působí zde deset měšťanských právovárečných domů, tři hostince poskytující stravu a ubytování i dvě předměstské krčmy. Výstav slánských pivovarníků činí v roce 1618  úctyhodných 20 000 hl. Várečná práva měšťanů nechává v době pobělohorské zrušit hrabě Jaroslav Bořita z Martinic, když se Slaný stává jeho poddanským městem. A LP 1629 zbuduje vlastní hraběcí pivovar, fungující až do roku 1884. A v letech 1794-98 tady působí později legendární sládek František Ondřej Poupě. Osvěžte si jeho odkaz a smělé činy s BPH 38-39.

Pivovar Antoš obnovuje tradici slánského piva v roce 2010; otevřeno mají někdy od února 2011. A hrdě se hlásí k tradicím živého piva, tak jak ho znávali naši chytří předkové. Používány jsou výhradně kvalitní české suroviny, v čele se žateckým chmelem a hanáckým sladem připravovaným dnes již ojedinělým způsobem sladování na humnech. Pivko je čepováno přímo z ležáckých sklepů, je nefiltrované a nepasterizované. Vše jak má být ...

Ochutnávku startuje novinka. Slánský Rarach 10°, světlý, nefiltrovaný. Následuje Antošův ležák (11, 8 % EPM = extraktu původní mladiny). Tradiční český ležák plzeňského typu. A tady i - nepřekvapivě - pivko nejžádanější. Desítka i dvanáctka jsou jemné a méně hořké. S kvasinkovou chutí. A méně výrazné i méně řízné než třeba pivka únětická, chýňská či zvíkovská. Leč určitě nadprůměrné. Nezklamaly. Haf. Polotmavá 13° (13 % EPM) je granátové spodně kvašené pivo. Měděné barvy a menší hořkosti. Příliš nás neoslovuje, spíše  módní napití pro ženské ... Zato Černé Poupě (12 % EPM) je jiná káva. Tmavá nefiltrovaná čtyřsladová dvanáctka. Nižší sladkost a je opravdu hodně pitelná. Za tmavé Poupě by se možná nestyděl ani samotný F.O.P. Antoš nabízí též slánskou verzi Pale Ale pod názvem Spring Ale (13 % EPM). Svrchně kvašené, bledší, ale prý zato hořčí než originální Pale Ale. Tento produkt však nyní chybí, nicméně točí se zase Slánská Pšenka (13 % EPM). Speciální svrchně kvašené pšeničné pivo bavorského typu. Lehce nakyslé, žízeň v létě příjemně hasící.      

V menu žádné zbytečnosti a serepetičky (tedy kromě několika tzv. salátů a úchylnosti zvané gnocchi, která v Čechách nemá co pohledávat), ale vybere si každý. Především lákavá krmě k pivku. Pomazánka z bůčku, žebírka, pivovarský guláš s chlebovými knedlíky, řádné stejky etc. Nelze ovšem odolat křehce propečenému jehněčímu kolínku na majoránce, servírovanému na staročeské kaši (též s kukuřicí), s restovanými cibulkami a v česnekovém výpeku. Vše mazlivé. Luxusní a zážitková záležitost. A prožitek též i estetický. Kolínko roku. Haf. A coby moučník talián dle originální receptury. Včetně dvou hořčic (tyto ovšem, pouze a bohužel, standardně unylé), červené cibule (čerstvé a fajnově pálivé) a křenu (opravdu čerstvě nastrouhanému, leč již nepálivému). Taliánek chutný, ale na nás moc libový a prost špeku. Opomenout nelze ani rozpečený pivovarský žitno-pšeničný chléb s příměsí zlatého sladového ječmene. Zhodnocení kuchyně: možná dokonce bude někdy i srovnatelná se Zvíkovem ... Haf. 

Pokud vyrazíte Antoše otestovat (doporučujeme), vězte, že otevřeno je denně od 11.  I v neděli. Tedy nikoli již od 10, jak nepřesně stojí na s. 21 letošního PBA (Pivo, Bier & Ale) č. 7. Obsluhu chválíme - holčiny jsou hbité, příjemné, pivně gramotné a na své pracoviště též náležitě hrdé. Což je zjištění velice příjemné. Zatím se ovšem podnik zavádí a přehnaně hostů tady někdy prý nebývá. Lidé si sem cestu musí teprve najít. Držme palce. K návštěvnosti, zejména z řad neslánských, též v současnosti nepřispívají uzavírky a nepřehledné objížďky. A doušku k městu Slaný: Toto hustě zaneřáděno výčepy Krušovic, občas „vyšperkovanými“  Géčkem. Fuj! Ale i jedno zubaté logo Černé Hory jízdní hlídka potkala. Zvláštním dojmem  působí naprostá liduprázdnost vcelku i hezkého náměstí. Pojmenováno je toto - jak jinak -  Masarykovo. Vrr. 21. 8., ve 12:37 zde není ani hnát. Zákaz vycházení má cosi do sebe. Haf.

Nějak podezřele dlouho jsme nepsali o pálivých omáčkách, kečupech a hořčících. Co nového ve světě pálivostí? Na kapsaicin jsme samozřejmě nezanevřeli. Pálivosti jsou  zdravé, povzbudí, osvěží (nejen v létě) a i k pivku zkrátka patří. Rozhodně vyzkoušejte! A i tady platí moudrost, že: „Nejsem tak bohatý, abych mohl kupovat levné věci“. Jezevcova sbírka zabírá již několik pater lednice a čítá několik desítek rozličných kousků. Pro zopakování: zájemci, amatéři i profesionálové, sledujte http://www.habanero.cz a http://www.paliveomacky.cz.

Habanero.cz uzavřela kamennou pidi-prodejničku na Plzeňské. Potěšila ale šikovná malá nerezová 30 ml lahvička s jejich logem. Vážící 4 g, s karabinkou. Chillifilové oblíbenou omáčku mohou nosit stále při sobě. Zakupujeme několik kousků. Spokojenost. Čím vyrážíme vyzbrojeni? Hotsauce Barbados od kostarických Shamanic Fire (mají i ucházející kečupy). Pálivost sice jen střední, leč chutně návyková. A námi přeoblíbenou, též jenom stupně 7, Grapeifruit Pulp Habanero Pepper Sauce od Marie Sharp´s z Belize. Exotika z grapefruitové dřeně a žlutých Habaner. Do jedné lahvičky byla nalita též Kilauea od CaJohn´s. Pálivosti 10. Z čokoládových Habaner. Tuto sice na úplnou špici neřadíme, ale tak nějak prostě nevíme, co  s ní. A fakticky nepřekonatelnou, jedovatou, papričkovou fantazii Lethal Ingestion (10+) od CaJohn´s možno lehce nosit díky svému „lékovému“ orig balení. Už mu přicházíme na chuť.  

Stále (ale pomalu) pracujeme na srovnání a vyhodnocení ochutnaných pálivostí. Velká Jezevcova kapsaicinová hitparáda zahrnuje několik kategorií a bodově ohodnotí produkty v řadě oblastí. A kdo ještě patří k favoritům? Už děláme vlastně jen do neextraktovek. Umělé extraktovky příliš ždímou žaludek. Tedy: Captain Thom`s Thai Monkey Hot Sauce (6) od US Captain Thom's. Nepálí skoro vůbec, leč neodolatelná arašídová sójovka. Z řady Killerů od CaJohnn´s zcela jasně vede Cayenne. Překvapivě zajímavá i ostrá je ananaso-mangová Sting in the Tail od Chillipepperpete atd. A ještě jsme ani neotevřeli sladké mámení - Nagaládu ... A v neposlední řadě docela rychle mizívá i docela obyčejný produkt, který lze zakoupit všude u Asiatů - Sriracha Hot Chilli Sauce od Huy Fong Foods. Nalít se dá prakticky do všeho. Haf.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář