Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Bertíkova Pivní Hlídka VII.: Zvíkovská Labuť, Rarášek a dražíčský Lipan

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a přilehlého okolí. Dnes nabízíme druhou část pivní sondáže z páníkova tradičního prázdninového bicyklopobytu v Jižních Čechách. Na kole ale pejskové nejezdí.

          Nedílnou součástí prázdnin v Jižních Čechách jsou návštěvy jednoho z nejkrásnějších i nejromantičtějších hradů - Zvíkova. Ať přijdete pěšky, přijedete kolem, motorkou, autem, busem či připlujete lodí (třeba z Orlíku) budete uchváceni atraktivním prostředím i zelenou vodou Vltavy a Otavy. Mimo víkendy jsou i počty turistů celkem snesitelné. Před sestupem (!) k hradu u přehrady, na samotném konci Zvíkovského Podhradí nepřehlédnete hotel s minipivovarem a příjemnou zahrádkou. Piva i jídla si zde vybere každý a pejskové jsou vítáni.

Pivovarský dvůr Zvíkov (http://www.pivovar-zvikov.cz) obnovuje staletou tradici vaření piva na majestátním Zvíkově. Objekt je replikou tradičního jihočeského hospodářského dvora, včetně vlastní uzenárny a pekárny. Téměř celý jídelníček je sestaven z výrobků vlastní produkce. Namátkou nalákejme na oblíbenou zvěřinu, panenky či domácí bůček na prkénku (s pecínkem chleba), který je z říše snů. Objednat se dá grilování, pečení, středověké, lovecké a svatební hostiny, ale také výlety koňmo, lodí či balónem. Chuťové zážitky umocňují pivka.

Malé rozměry pivovárku, s ročním výstavem kolem 300 hl., otevřeného LP 1993 dovolují věnovat se speciálům. Nabízena je škála spodně i svrchně kvašených nefiltrovaných piv originální značky Zlatá Labuť. Labuť byla ve znaků pánů Švamberků, za jejichž vlády v 16. století pivovarnictví na Zvíkově nejvíce vzkvétalo. Vychutnávat můžete živá pivka bez chemických látek, kdy pivaři ocení typickou kalnost. Jde o kvasnicové pivo 11 %, kvasnicový ležák 12 % či 14 % tmavé. Tyto jsou blízké chuťovému standardu českých piv. Výroční a sváteční piva reprezentuje Vánoční a Velikonoční 13 % ležák. Kvasnicová 11 % a výroční 13 % jsou spodně kvašená světlá, plzeňského typu, s dlouhou dobou ležení a výraznějším řízem i chmelovou chutí a aroma. Počátkem srpna byla na čepu příjemná tmavá 13 % a především 11 % světlá, obě spodně kvašené, plzeňského typu. 11 % je šťavnatá, velmi osvěžující, s lahodně výrazným chmelovým ocasem - tak nějak si představujeme skutečně kvalitní „Plzeň“.
        Unikátní 12 % kvasnicové pivo Lahoda Zlatá Labuť speciál je svrchně kvašené, vařené ze tří druhů sladu a granátovou barvou se řadí mezi tmavší až polotmavá. Ovocnou vůní a typickou chutí se nejvíce podobá pivům vařeným za doby Švamberků. Tmavé 14 % kvasnicové (značka Zlatá Labuť Tmavá) je nazýváno „černým bratrem dvanáctky“ a je kvašeno obdobně unikátním způsobem. Je plné chuti, výrazné vůně po praženém sladu s lehce ovocnou příchutí a opravdu překvapuje pitelností, neobvyklou mezi tmavými a silnými pivy.

K 13. výročí založení se objevila nová značka Rarášek, s výraznými zázvorovými tóny, kdy ochutnat lze třeba svrchně kvašeného 11 % Raráška. Nejenom chuťově jde o pivo jiného typu, než je plzeňské a pro současného konzumenta se jedná o poněkud exotickou změnu. V roce 2006 byla vyrobena první várka „portského mezi pivy“ - velmi silné Královské Zlaté Labutě. Jde o svrchně kvašené výjimečné 26 % speciální pivo mahagonového odstínu, které ale není sladké a podává se vychlazené jako aperitiv. Piva možno zakoupit v dárkových lahvích. Mimo Zvíkovské Podhradí lze občas na Zlatou Labuť i Raráška narazit v karlínském Pivovarském klubu, ale bývají brzy vypity. Zkusit můžete také „panáka“ Královské Z.L.

Nejen příručky praví, že pivo je lokální komoditou a záležitostí hlavně lokálních trhů, globální značky fajnšmekry příliš neosloví. I u nás existuje řada producentů, zejména menších a malých, pokračujících ve slavné tradici, kterým nejde pouze o rychlý zisk. Nicméně daleko více podpory od státu i samospráv by si zasloužily. Vzorem může být Bavorsko. Nemluvě o národní „hrdosti“ a „pivařství“ unifikovaného konzumenta, zmanipulovaného PR agenturami a znalého pouze G s fernetem. Ale úplně ztracené to snad ještě není a pár nadšenců se najde.

Pět kilometrů západně od Bechyně leží obec Dražíč, která by za návštěvu asi nestála, nebýt Jiřího Papuly. Jeho impozantní postavu ve stylové restauraci či zahrádce minipivovaru Pivovarský dvůr Lipan nepřehlédnete. I vyprávění jeho paní, jak ho poslala na nákup a on koupil pivovar, patří k místnímu folklóru. Kdysi zde fungoval pivovar pro Bechyni a lihovar. Od roku 1995 vznikl penzion s restaurací, pivovarem (www.pivovarlipan.cz), který udává roční výstav kolem 250 hl. a pěstitelskou pálenicí. Vaří se světlý a tmavý 12 % ležák značky Lipan. Majiteli dražíčského panství byl rytířský rod Lipovských z Lipovice. Piva jsou tradiční a velmi silná i hutná. Sílu dávají, ale do pedálů se po nich šlape přetěžce a ani veselost nebývá taková jako po zvíkovském. Restauraci by slušel větší repertoár jídel, včetně hovězího.

Papulovský Lipan je na čepu i jinde. V Táboře u Lužnice ve sportovním výčepu (před startem cyklostezky na Sezimovo Ústí) nabízejí světlý a tmavý Lipan. Kyselostí však občas připomíná Staropramen, který je zde hlavním artiklem. Ležák Lipan kvasnicový (podle zdejšího lístku 13 %) lze ochutnat ve staré rožmberské vesničce Čenkov, 1,5 km od Malšic, kousíček od silnice Bechyně - Tábor. V loni otevřeném penzionu Na pastoušce (v bývalém obecním azylovém domě pro nejchudší) čepují také G a Plzeň, ale především dobře vaří. Tzv. Kluzákov (podle p. majitele, místního podnikatele) si již získal početnou klientelu na polední hotovky i rozmanité minutky. Večer funguje domácí pec na pizzy. „Domácí“ pizzerie se na Táborsku ostatně vůbec rozmohly. Nevěřícně zíráte např. na pizzerii v malých vodáckých Dobronicích, na návsi nad Lužnicí. Předražené pizzy vkusně doplňuje Pardál. Méně zábavné a velmi smutné je, že nic jiného v nabídce nefiguruje a v okolí to o mnoho lepší není.

Poblíž Dražíče se na písecké výpadovce nacházejí Bernartice, kde se dříve dalo popít a pojíst na náměstí. Dnes však pivaři ocení pouze večerní mládežnickou hospůdku na hřišti a zde překvapivé Svijany, včetně Kvasničáku. Pár kilometrů směrem na Písek v obci Křenovice však nepřehlédněte denní hostinec-motorest Los Tlapos. Nenechte se zmýlit tiráckým country prostředím nižší cenové kategorie. Excelentní stálá držková, gulášky, včetně segedínu, omáčky, krkovice se salátem i prorostlé ovárky - vše skutečně tak, jak má být. Špičkový špek a bůček je pořád k ochutnání na pultě a lze ho koupit sebou. Na čepu dobře ošetřovaná vzácná Svijanská Desítka a Svijanský Máz. Důvěryhodnosti přidává pan majitel, který sám s láskou vaří a také rád jí a pije. Stesky na kvalitu piva a jídla v současných Jižních Čechách glosuje slovy: „Tady se vaří klasicky, protože já jsem klasik“. A dodává „s pizzama a G jděte do ...“.    

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář