Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby

(ještě s postprázdninovými dozvuky a tedy ukecané, z 1. října LP 2010 a dnes i mimořádně nekorektní)

Černá Hora (BPH I.): Jakpak, že si vede-nevede černohorsko-žižkovské, již půl-Království (stále na www.kralovstvi.com) bez kuchařské madony pí. Ály? Na pohled zvenčí proměny nepříliš patrné. Vlastně stejný jídelníček stálý, obdobně rozsáhlé denní meníčko. To sice nově cenově prokalkulované, leč změny dramatické to nejsou. Ale ... Nenapodobitelná atmosféra chybí, i když bývala občas dosti hustá. A i když klídek tu je zase teď větší, je takové mrtvo. Vrr. ČH pivka i slivovička stále O.K. Leč krmi jsme se otestovat zatím neodvážili. Nechceme se dožít zklamání, neboť chuťová paměť je nemilosrdná (a neplatí, že každý je nahraditelný). Pí. Ála se prý v novém angažmá raduje z větší kuchyně, která má dokonce i okno. Strávila  totiž celých šest let v pidikuchyňce-samovazbě. Přejme jí to. Haf. Pomáhá U Bergnerů, ve Slezské, poblíž Flóry. Hospoda známá i navštěvovaná. A prý vařívali (či vaří) dobře. A kdysi točívali i Kácov. Ale takový velký, neútulný pajzl, kde táhne. Plzeň, Kozel - nic pro nás. Před řádkou let jsme tu přežívali několikero mariášnických sezení. Pivo příšerné, kuchyň příšerná, obsluha příšerná. Tudíž jsme rychle přesídlili jinam (tehdy pod Vyšehrad, Pod Bělku). Haf.  

Svijany (BPH II.): Svijanské signalizováno též ze Šárky (té Divoké), z hospody Dívčí skok. Inspekce s pomocí velocipédu proběhla ještě v srpnu. Skončila neslavně. Inzerován Máz a Kněžna, leč otevřeno až od 14. Protější úhledné a udržované koupaliště ve 13 hod. totálně uzavřené. Také, co bychom chtěli? Prázdniny, neprší, polojasno, lidí moře a zástupy, teplota vzduchu kolem 27º C. Kdy už jindy má mít koupaliště zavřeno, že? Vrr. I když uzamčeného bufetu pod děsivými krušovickými slunečními deštníky (již nových, světlejších, teplejších, jásavějších barev) určitě žádná škoda není. Vrr. Další koupaliště v Šárce (tentokráte Tiché) pro změnu zpustlé totálně. Zarostlé, zdevastované. Šatovka již zřejmě neotevře nikdy. Asi konkrétní vlastník, nebo chytrá směrnice z Bruselu? Vrr. Ovšem tady, ulicí V Šáreckém údolí, musíme jet velmi opatrně a obezřetně. Tady řádí (a usmrcuje jiné účastníky provozu) Darinka s off-road buldozerem Dara Turbo. Podle počmáraného plotu s nezaměnitelnými kosočtverci bude místně velice oblíbená. Zvonky štěstí nám ale protentokrát, naštěstí, nezacinkaly. Leč lokalita je to exkluzivní, domy mnohamiliónové, stejně jako vozy novodobých zbohatlíků. A tito si upřímně myslí, že mohou úplně všechno. S dodržováním předepsané rychlosti či jízdou v protisměru si opravdu hlavu nikterak nelámou. Nejenom tady. Mají přece tu svobodu! Vrr. Raději zpět na náš Žižkov. Krásova 13 (a firma U (bejvalejch) vyndanejch) poslušně hlásí, že prázdniny a dovolené přežity. Jakžtakž. Tržby slabé nejen zde. Ale vedení i personál začínají fňukat už až nebezpečně. Pí. Lenka (Kikina) & sl. Evelína opět slouží tradiční krátký-dlouhý (A společenská sestřička Evelíny pravidelně rozjíždí zvrhle-pamětnické diskohrátky z boxu - „Céčka ...“ a nikdy samozřejmě nechybí ani „V pekle sudy válej ...“). Koncem září konečně z ulice mizí neón s Plzní a tak (ne)svítí již pouze přátelská propletená eska Svijan. Jejich pop-pivní trio (Máz, Knížák, Kněžna) naštěstí bez vážnějších výkyvů. Jen žádné inovace! Výhrada ke svijanským designérům. Máte fakt fajnové a vychytané všelikeré doplňky a příslušenství. Ovšem, proč máte účtenky rozměrově větší? A tudíž se holčinám do zástěrky s kasírtaškou nevejdou. Tož musíme koukat na nechutná loga s G! Plácněte se přes kapsu a k plným dvěma (!) svijanským tričkům (které jste velkoryse před létem podniku poslali) přidejte též zástěrky (a tašky) se správnou dírou. Haf. Sadovská podzimní rekapitulace pro nováčky či sklerotiky: na čepu 7 (stálých) + 2, tedy včetně pivka týdne a vždycky i Belgičana (pro podrobnosti  skočte rychle na http://www.usadu.cz). Připomínáme old i new speciály lahvové: tuzemské i belgické, konopné, medové, zázvorové, třešňové, nakouřené, borůvkové, citronové (Je to sice slečinkovská zhůvěřilost, které se poctivý český pivař nedotkne ani tyčí. Leč svěží Jahodový Porter (alc 4,2 %), od utajeného Honzy Kočky, mlsáme tuze rádi - pozn. Bertíka). V zářijových procházkách pivním sadem Klášter střídán Konrádem. Ležák 12º, alc 5,2 %. „Henleiny“ z Vratislavic nemusíme (a v minulém sadovském představení byl lepší). A na čepu, coby nový reprezentant Belgie, teče Newton 15º (alc 3,5 %), s příchutí zeleného jablka. Cider. Osvěží a zbystří smysly (i cenou CZK 79 za 0,25 l). A v době burčáků je vlastně docela i stylový. Nicméně jako ukázka párkrát postačí. To novinkový Master 15º ani polotmavý Birell či hlavně - v akci točený - G 10º nefiltrovaný zkoušet nebudeme ani jedinkrát. Nefiltrované Géčko představuje dle smutného sloganu „Poklad plzeňských sklepů“. Brutální zvěrstvo a neskutečná drzost! Vrr. Odbočka: belgická pivka možno otestovat i v Perunovce, v Belgian Beer Clubu (= dolní paluba restu Los v Oslu, leč nabídka nijak oslnivá). Přejdete-li Korunní, na rohu Chorvatské uvidíte Hospůdku Obyčejný svět (www.obyčejnysvet.com). Nabízí údajně české speciály - leč prověřeno nemáme (a www stránky nás opět neoslňují). Zpátky k Sadu, na škroupák: Doplněk k miniexkurzi do ruské kuchyně závěrečný srpnový víkend: Ruské vejce na skle (= notně bohatýrský bramborový salát s vejci s koprem, uzeným lososem, řepou i kaviárem), moskevský boršč kotlíku (zda-li byl echt moskevský netušíme, leč prozatímním leaderem pro ocenění „Polévka roku 2010“ se stal) + masový piroh, šašlik po tatarsku, soljanka národní s restovaným bramborem (hovězí, vepřové, ledvinky, uzený jazyk, šunka, párek, cibule, olivy - plánováno coby hustší polévka, uvařena velehustá „čína“, kde by v pozoru stála nejen lžíce, leč sytě-fajnové) a carský kurnik v lískovém těstě (nejoblíbenější pokrm vládce Mikuláše II., zapečený v misce). Stylově vše s medově-feferonovou vodkou Nemiroff (ukrajinskou). Ruské specialitky sice s žižkovskou patinou, leč provokují k nahlédnutí do nedalekého orig krámku s orig restem, i s orig knihovnou, Moskevský dvorek (Mánesova č.p. 79). Vareniky (domácí taštičky naplněné višněmi a smetanou přelité višňovou šťávou) i obsluhující děvočka jsou prý velmi slaďounké a přímo k sežrání. Kolem chodíme, leč nabídka jídel se nám zdává skromná. Mjása nět! Nádo pravěríť! Haf. Počasím nevydařený start září přináší U sadu festival paprik. Ugrilovaných, pečených, zapečených, naložených, napěchovaných. Hovězím, jehněčím, rýží, sýry - s enchiladou, šťouchanými zemčaty, bramborovým paprikášem s listovým špenátem. Syté, přitom lehké. Následuje očekávaný víkend ve znamení starého Říma. Zážitkové šlágry od Apicia! Vleže se bohužel nehoduje a smrdutá rybí omáčka garum též chybí. I otrokyně a paví brk na odlehčení absentují. Pětice ovšem stylová: ogrilovaná šunka s medem a bílým chlebem (bulka) a cibulkami s olivami i hrozny; jehněčí pečeně s omáčkou hroznovou s dušenou zeleninou, olivami, cibulkami, čerstvým fenyklem a hrozinkami plus bulka; pijácká vepřová pečeně se zeleninkou, cibulkami, celerovým salátem s olivkami i bulkou; vepřové kostky v mandlové omáčce, pražené mandle, citrón + bulka; kachní roládka s nádivkou, vše naplněné jatýrky, šunkou, jablky, pomeranči, mandlemi, ořechy, medem a bílou bulkou. Otrokářská společensko-ekonomická formace věru špatná vůbec nebyla! Uměli žít a šlo to i bez rýže či brambor. Haf. Víkend další s krajovými specialitkami z prasátka. Žvýkání tyrolského „Schinkenspeck“ (+ okurka, malé a milé cibulky, bohužel ale neostré beraní rohy i feferonky) stylově potěší. Žatecký pivní guláš (s cibulkami) pikantně překvapuje, gulášek totiž chce hovězí ... Leč vydařený (ale s těstovinami, namísto houskového, by zabodoval možná ještě více, a to prosím - tzv. těstoviny z principu jíme opravdu výjimečně). V anketě Guláš LP 2010 zatím trůní na pěkném 2. místě - za božím pivovarským z Tábora od Lva. U Sadu servírovány i domažlické kostky s noky, novohradský megašpíz a českoskalický koflík na pánvi (slané vaječné placky, vepřové nudličky, špenát, houby, česnek, sýr). A teče nefiltrovaný 12º ležák Valášek. Od Vsetína jsme ale očekávali více. Možná mírně jako Berounský Méďa, leč ten je jasně o dost pivnější. A nastává akce „Pecky z letošních specialit“. Králičí sekaná, kanec na černo, česneková krkovice, indické jehněčí, tuňákové brambory. Atraktivní, ale objevily se letos tady i pecky bombovější ... Na čepu úspěšně sekunduje pardubický Pernštejn 12º (alc 5 %). Světlý ležák Premium překvapuje pozitivně. Pivní, mocný, chutný, digestuje. Ale už maximálně netrpělivě očekáváme Kácov. Letošní zvěsti o něm nejsou právě skvělé. Vrr. Haf. 

Chýně (BPH III.): Na Marii v chýňské Pivovarské krčmě na čepu 10 světlá, 11 světlá a 12 polotmavá. Desítka luxusně osvěžující jako vždycky, dvanda též radost. Jedenáctka taktéž výborná, nicméně mnoho rozdílů oproti desítce nezaznamenáváme. Snad o fousek výraznější. Hovězí stejk na prkénku (za stovku) by hravě předčil tzv. bifteky v řadě pražských zařízení za ceny více než dvoj- či trojnásobné. A tady nikdo nepředstírá, že jde o pravý biftek. A ještě před oficiální otevíračkou, před 11, se přišla optat šestiletá šikovná servírečka, co si dáme. A samozřejmě nechyběly kočičáci. A počasí se vydařilo. A neboť milý cyklovláček Masaryčka-Slaný zase konečně v provozu nezbývá než konstatovat, že dnešní hodnocení = Big Red One.

Budvar (BPH VI.): Dříve jsme pravidelně vysedávali na terase příjemné Restaurace Džbán, v rozlehlém a vyhlášeném kempu u nádrže Džbán, v příjemně maloměstských Vokovicích. Specialitky, včetně echt-orig domácích nejrůzněji naplněných velesytých košíčků (nasladko i naslano), legendární zvěřinové jehly (= šavle) na šibenici, voňavého venkovního maxigrilu, nedělních tématických hodování (= bohatýrských obžerství) etc. Příjemné zelené prostředí, velký výběh se svobodou prostoru, příjemná pejskařská obsluha, přidrzlí místní velekočičáci a ještě i většinou přežitelný desítkový Budvar. A vlastně jsme bývali skoroštamgasti (Dokonce léta probíhala akce, že podle útraty zaregistrované týmy získávaly a střádaly body. A po překročení jisté - relativně  vysoké - hranice podnik zdarma týmu urožnil prasátko či krůtičku, včetně oblohy, omáček, servisu. Páník coby team sbíral vlastně skoro sám a dotáhl to až na cifru bohatě stačící na prasátko i krůtičku dohromady. Plánoval tímto opulentně, a ve velkém kolektivu, oslavit jedny kulatiny. Vlastně není vůbec jasné, proč se chystaná bombová akce tehdy, před pár roky, nakonec neuskutečnila. Počasí, lenost, rozmíšky a var v tehdejším pracovním i pivním kolektivu? Vše odkládáno tak dlouho, až posléze podnik mění majitele a bodíky neomluvitelně propadávají. To zamrzí. Vrr). Poslední dvě léta jsme tady absentovali. Kuchyň i obsluha se transformovali k horšímu, řídly a posléze úplně mizely gurmánské akcičky. A hlavně se staví prokletá Blanka (a tram No. 26 Žižkov - Šárka byla přerušena). Leč na konci prázdnin letošních provedena blesková inspekce kolmo. Není nutno ani vstupovat a jede se hnedka dál. Inzerují na čepu Plzeň, G, tmavý Kozel. Fuj. Ještě větší hnus je, že takto činí i na původních tabulích s logem budvarským ... Nechutné, odporné a mělo by to být trestné. Neděláme si nejmenší iluze, že vše při starém zůstalo v protější pobočce Džbánek u hřiště. Samozřejmě, nezůstalo. Obyčejný olezlý géčkový pajzl, s názvem Aritma. Pryč. Vrr. Naštěstí dejvická orig Budvarka (http://www.budvarkadejvice.cz) beze změn. Aspoň jedna  velká jistota. Vydržet! A zdejší personál dokonce i začíná nechává jídelní listy na stolech a podle rozkazu provozního je okamžitě nerve hostům z rukou. Haf. Kroužek těžce pitelný a radostně osvěžující pořád. Výkyvy nepatrné a vždy v toleranci (26. 8. první mírně nakyslý, další již O.K., spolupitelé ale nehlásí ničeho). Většinou ale v rozsahu stupňů: výborný-vynikající-božský-nadpozemsky božský-zvíkovský. Tudíž na 90 - 100 % (28. 8., 9. 9., 11. 9., 16. 9. nebo  23. 9.). Kuchyň též potěší a nezklame nikdy. Áj keď ... 26. měsíce srpna po delším čase si fikaně děláme mlsnou čáku na koleno na pivku - leč mírné rozčarování. Kůžička excelentní, ale maso vevnitř tentokráte tužší a sušší. Zřejmě notně letitý kus. Jinde bychom vše přešli mávnutím packy, ale tady jsme uvyklí na vysoký standard. Tudíž malilinká důtečka. Samozřejmě bez výstrahy. Vrr. Velkou důtku s ostrou výstrahou však již dávněji má New Myslivna (http://www.restaurace-myslivna.com). A je v podmínce - brzy asi vystavíme červenou kartu v podobě definitivní stopky. Během prázdnin jsme se vyhýbali obloukem a poskytovali čas na konsolidaci. Počátkem září organizujeme pravidelný sraz (nejsme   přitahováni ani středně podprůměrným kroužkem, ani těžce podprůměrnou krmí, ani vysoce nadprůměrným klídkem, ale stále méně běhavý kolega to sem má nejblíže). Překvapení nemilé! Na vratech „Dnes zavřeno“. Tradičně blíže neupřesněno. Cosi v pořádku asi nebude, neboť na ceduli trůní připsané vzkazy typu: „Č..., napište kdy, jsme tady zbytečně už potřetí!“. A koluje šeptanda přímo z majitelské Šumavy, že tady započal konec možná už definitivní. Sice stále otevřena vedlejší Formanka, leč obludná a s obludným Pardálem. Fuj a hnus! A možná možného již začátku konce nepříliš povedeného pokusu o reinkarnaci Myslivny vlastně ani moc nelitujeme. I když jsme mu zpočátku docela dost i fandili. Vrr. P.S. Registrujeme za pár dní snad již zase otevřeno, leč k návštěvě nás to opravdu netáhne ...

Medvěd, Krakonoš a Štěpán (BPH X.): V Pivoklubu (http://www.gastroinfo.cz/pivoklub) 21. 9. první poprázdninová akce. Tématicky, pivně i jídelně zacílená především na 200. (resp. 177) ročník Oktoberfestu a 2. ročník Karlínského Minioktoberfestu. O mnichovské komerční megachlastačce zajímavě povyprávěl velký znalec p. P. Borowiec. A konec konců letošnímu Oktoberfestu se věnuje jeden celičký díl BPH (s kulatým číslem 55). V Karlíně došlo i na vyhlášení 4. ročníku tradiční soutěže o 100 jarních piv. Vypít a přesně zadokumentovat během astronomického jara 100 různých piv. 1. ročník byl bez omezení, 2. ročník připouštěl jenom pivka česká, 3. pouze ležáky a speciály a letošní jen pivka světlá bez dalšího omezení. Obdivuhodní vítězové (včetně tradiční dámy) jsou vlastně pořád titíž. Gratulujeme! Dalším hostem byl p. Petr Janík (Pivo Praha, též spoluvlastník Pivo- domu i klubu). Referát o světové pivní scéně doprovázely lahvové ukázky tří exotických piv, které by si většina objednala asi pouze těžko (a nikoli dobrovolně). Všechny typu „unifikovaný světový pils“. Prvním vzorkem je čínské. Tsingtao Beer, alc 4,7 %. Obsahuje též rýži (Ale tato se přidávala i do českých piv. Jde o tradiční náhražku sladového ječmene, která je levnější. Škrobu tam je stejně a malé množství rýže ještě zlepší pěnivost. Nakonec je to přírodní a lepší než jiné stabilizátory. A pokud je o surogáty - náleží k nim též hlavně kukuřice, která je třebas i ve Stelle. A do trappistů se musí přidávat kandovaný cukr, aby kvasinky pracovaly ...). A taková hrůza to nebyla. Vlastně ze všech tří exotů bylo nejlepší. Méně pivní jsou i mexické chcanky Corona Extra (alc 4,6 %). Poslední degustace je turecká. Efes Pilsner (alc 5,0 %). Zase globální standard, zcela bez charakteru. P. Janík se ovšem za obdobná pivka přimlouvá s tím, že asi úplně špatná být přece nemohou, neboť je přece tolik lidí po celém světě konzumuje. Svatá prostoto! Z omylu ho trefně vyvádí p. Dočkal glosou: „Tvrdit, že Mozart je horší než Michael Jackson, protože ten prodal více desek - je stejné jako tvrdit, že všechny restaurace jsou horší než McDonald“. Tleskáme a naprosto souhlasíme. Haf. A co současní globální „pivní“ hráči, přesuny kapitálu, největší producenti (ze zemí je to Čína) a světově nejprodávanější značky? Možná i mírně překvapivé informace podrobněji shrneme někdy příště. Na klubovém večeru proběhla ještě dražba několika cenných kousků od BrewDog (včetně jednoho TNP) a jisté sdělení ze Světa Piva. To jsme ale už byli pryč. Akce zdařilá. Velmi. Leč místní Štěpán nebyl zrovna v nejlepší formě (Že by na šeptandě o zhoršení kácovského přece jen něco bylo?). Vrr.     

Pivní kuchaření a kapsaicin (BPH XXIV.): Začněme receptem, který prý uctíval herecký bard a nestřídmý všehopitel, který notně a nefalešně „smrděl životem“ - Vladimír Menšík. Úhoř pivní. Stáhneme kůži, nakrájíme na 5 - 6 cm kousky. Osolíme, pokapeme citronem. Ze 120 g hladké mouky, 1 dl světlého pivka, 2 vajec, mleté papriky a 1 ½ dl oleje připravíme těstíčko. Kousky úhoře v něm namáčíme a na rozpáleném oleji smažíme po obou stranách do světlehněda. Před podáváním (s vařeným bramborem či s nekomplikovaným bramborovým salátem nebo i opravdovou bramborovou kaší) každý kousek opatříme tenkým plátkem másla. Dobrou chuť! Kde my jsme vlastně jedli hada naposledy? Aha, v třeboňské Šupince ... Ale již před pár roky, a prý i tam nastaly jisté proměny. K horšímu. Samozřejmě. Jak jinak. Vrr. A old news z galaxie pálivostí: Opomněli jsme blížeji představit jednu z omáček - námi celkem oblíbenou, celkem příjemnou, i když nikoli oslňující. El Yucateco XXXtra Hot Habanero. Nejpálivější omáčka od El Yucateco, dle letité mayeské receptury. Chuti čerstvých habaner a příjemné pálivost (stupně poctivých 7 a 11 600 SCU). Prý s výrazným octovým nádechem a může se pochlubit mnohými oceněními. Octový nádech ani moc neregistrujeme, spíše slaně-čalamádový. Není nepříjemný, což platí i pro delší doznívání. Mírný nadprůměr. Vhodná do  (nejen) mexických jídel. Vlastně všech. Kde lze objednat? Na http://www.paliveomacky.cz. Existuje též „zelená“ El Yucateco Green Habanero Hot Sauce (pálivosti menší) i „červená“ El Yucateco Red Habanero Hot Sauce (příliš rajčatová) a též mírné verze Jalapeno či Chipotle. Všechny k mání též na http://www.habanero.cz. A navštívili jsme jejich firemní prodejničku (Plzeňská 92). S cílem doplnění zásob. Pocity smíšené, spíše záporné. Po přetrpění cesty přes jedno z nejhnusnějších míst nejen v Evropě (okolí Anděla), vstupujeme do malého krámku se skladem. Nečekáme zázraky - leč zcela prázdné regály navozují ponurou atmosféru řeznictví z dob ukrajinského hladomoru. Jestli mají k dispozici 10 - 15 položek, tak je to moc. Prý není na Amerikány spoleh. Posílají vždy do Evropy jen pár kousků, a ty ještě většinou shrábnou řetězce. Obsluhující hoch sice snaživý (možná samotný p. šéf), ale nic se od něj nedozvídáme. Také ovšem tady není moc o čem mluvit, když většina položek je pouze „na dotaz“. Sice si něco s sebou odnášíme, leč vážit sem cestu je zbytečné. Stačí nakupovat přes www. Vrr. Haf. A testujeme další tři přírůstky pálivých omáček: jednu stupně 7, další 10 a třetí dokonce 10+. 

Třikrát Poupě (BPH XIL.): Vyprávěj ...! Chystáme další cyklus pohádek corgičí babičky. Sice nebudou tentokráte o F. O. Poupětovi, ale rozhodně budou stát za to. Už příště ... Haf.

Náhražky a názvy piv (BPH XLIII.): Sorry, neodoláme podělit se o zážitky z jistého dílu - z prvního školního dne - prý velezábavné „kuchařské“ celebrity-reality-show „ftipně“ zvané Čápi s mákem. Ze studijních důvodů jsme část části zcela konsternováni přetrpěli. Hrůzyplný pořad ze samotného dna TV odpadních stok oblažoval náročné diváctvo denně bezmála celý týden. Především fanclub ovíněné „princezny českého popu“ si jistě zase přišel na své. Zlatý Babica! Trapnější obludárium vysloužilých geronto-ojetin, notně ojetých rádobyhvězdiček a hysterických tzv. celebrit (avšak zdaleka ani „polo“brit) bychom ani my za sebetučnější grošík poskládat určitě nedokázali. Koblihovitě oteklá, definitivně vysloužilá i odložená, výše jmenovaná spontánně předváděla neuvěřitelnou plejádu čísel vystřižených přímo z blázince. S kuchyní to ovšem společného nemělo pranic. Líně, a plně s cizí pomocí, obludně trapnila na „vlastní hostině“ s kuřecí polévkou, zapékanou kuřecí prasárnou a smetanovým koláčkem jakýmsi. A viditelně ožívala, když se blábolilo o nalévání vína. A než k němu oficiálně došlo, nikterak nezakrývala, že již dlouho a poctivě trénovala („palečky v polívečce“). A co další politováníhodná kauza pro psychiatry? Tzv. „rebel“, spíše ale rozoumku mdlejšího a hlavně totálně nevychovaná A. ze Suchdola? No comment. (A zmíněná je prosím Bc. !!! Sice BcA., leč hyperinflace „titulů“ smutně pokračuje. To už si VŠ titul zaslouží též sympatická Kvída: známý to hrabáč kapský z trojské ZOO - pozn. Bertíka). Nejen podle bulváru obě krasavice inteligentní jsou teď díky pořadu nejlepšími kámoškami. Fandíme Vám - Heja, heja! To Nora V. (alias synteticky kozatá a nestvůrně pyskatá již zasloužilá pamětnice D.B.) se stala fosilní parodií sama sebe. Na to jsme u nás ale dávno uvyklí. Leč, co servírovali bratři Slováci místy překonávalo i těžké české favoritky. Odkvétající „Zuzanight“ již má též nejlepší za sebou. Další nepojmenovatelná stvůra je již čirou, děsivou a nefalšovanou zombie. A tzv. zástupkyně lidu? Už chápeme kmána, co naládoval svůj Sa vz. 58 7,62 x 39 (spíše však poloautomatickou verzi CZH 2003 či CZ 858), neopomněl slušivá sluchátka Otíka Rákosníka (z Vesničky) a prostě v Blavě musel začít pálit ... (Fakt náhodou se při náhodném přepínání v pátek zjevil snad již opravdu finální díl. Dolly v tragikomických černo-bílých pidi-mini-šatkách opravdu silné, a vycvičené, nátury přežít snad ještě i chvíli mohly. Černo-černý humor a masochistické zvěrstvo má jistě řadu příznivců. Filosofující A. coby růžovoučký bonbónek ovšem skousnout již nešlo. Tudíž netušíme, kde kalila rozkydlá a tupě žvatlající I. A zástupkyně z lidu, co si na čistotu nejenom v kuchyni opravdu přehnaně nepotrpí, má - doboha - bydlet nedaleko od Mělníka?! Nevíme, nezjišťujeme, nepátráme - pozn. Bertíka). Sice ono velebrutální komando řádilo v tzv. soukromé TV, leč obdobná běsnění nakonec zaplatíme vždycky my všichni. A především musíme pořád dokola platit klientelistické ČT, která nikterak lepší není! Naopak. Nejen zcela zvrhlá a zcela zbytečná ČT 2 se navíc ještě přitom tváří nesnesitelně intelektuálně a hyperkorektně. Stanice veřejnoprávní služby? Cha, chá! Dalším tunelem je miliarda, kterou má ČT přihrát spřátelené firmě za výběr koncesionářských poplatků. Jak dlouho ještě si z nás klany zemských škůdců budou dělat srandu a zlatou kasičku? Prodat, zrušit, zestátnit! A rychle! Bobofičák -  na scénu! Vrr. Pryč z vydojených Kavčích Hor: Konečně někoho napadlo veřejně pojmenovat i veřejně deklarovat, že metropole Praha patří především Pražanům. Tedy jejím obyvatelům. A nikoli jenom turistickým obtížným kobylkám, nezvaným náplavám a všelijakým přivandrovalým kočovníkům. A tudíž se vyplatí nám - čistokrevným Pražákům - všestranně vytvářet přívětivé podmínky k životu. Abychom ze svého města pravidelně a houfně neprchali o všech víkendech či svátcích. Což bude mít i své ekonomické aj. dopady. Tleskáme! Sice to napadlo až nepražáka z Bílovce (a člena NERVu). A v čase předvolebních agitací. Nevadí ani i mírně keynesiánský charakter ideje. Že by přece jen tedy i spotřební výdaje byly motorem? Haf. A co Farmářské trhy? Již dvouciferný počet doplňují už i velké sobotní holešovické. Jednou za 14 dní, v tržnici. Boom, móda, leč především a hlavně dobrý kšeft (už však, bohužel, na úkor kvality). Některé trhy se dokonce přesunují pod střechu nákupních zvěrstev (tzv. Galerie Fénix Vysočanská). Tam nepáchneme. To je přespříliš. Vrr. První zářijovou sobotu opět na FT do Dejvic. Standard, ale masa i uzeninek skromněji (a nutno spěchat až do Horoměřic). Pivko stále žádné. Ve stejnou dobu na vršovickém Fideláku sice grilují rybky, leč stánek s Černou Horou je fuč. Pštrosí speciality sice pořád, nicméně lahvový Bernard nic neřeší. A gril? Úhoř už vyprodaný (možná však naštěstí), tož furiantsky poroučíme candáta. Rozblemcaný, bez chuti. Tedy blátivý a fakt hnusný. Šmak neprozřetelně zkoušíme spravit u stánku s bio-vegánskými kouzly. Coby amatéři si zbaběle troufáme pouze na černý sulcovitý řez z čehosi smrdutě nedefinovatelného, prý i s echt „Fair Trade“ jablky. Vypadá jako amarouny, třese se jako amarouny, chutná jako amarouny, protahuje jako amarouny a je to také pěkný blivajs. Vrr. Dejvičtí začali FT pořádat již každý týden a všude to  i vytrubují. Ovšem 25. 9. připravili, a to zdaleka nejen nám, pěkný dárek. Prý zcela výjimečně trhy odpadly kvůli putovní výstavce jakési, zrovna na stejném místě (kolem dvanácté však na place FT trůnil jediný malý stan úplně v rohu!). Jen tak dále - tímto překvapením si radnice získala před volbami celou řadu dalších fanoušků. Vrr. A ještě ke všemu ve středu 8. 9. v 9:00 startují první žižkovské FT. Na placu krále Jiříka. Bez překvapení. Neluzná harmonikářka luzně vyje starožižkovské kuplety, vrtí se (neluzně) i starostka Kozumlíková. Repertoár jako jinde. Kvitujeme ČH Lunu a Kvasar u známého pštrosího stánku  z Doubravic nad Svitavou. Ptačí kotlový guláš občas po ránu sneseme. Pečou i cigárka a klobásky. Jinak s občerstvením tradičně slabší. Máme to sem ovšem blízko. Na jiřáku FT každou středu i sobotu dopoledne. Až do Štědrého dne. Středu další již bez pódia, zato nabídka mírně pestřejší. Včetně palírny z Bohdanče. Panáček 45 % kořalky z bílého rybízu silně netradiční, drsnější a ostré vůně, leč osvěží. Ještě tak, kdyby namísto „farmářské“ v názvu trhů stálo „družstevnické“. Haf.

Bismarck (BPH XLVI. - XLVIII.): O zvrhle-morbidním a černě-crazy „pivním“ kousku BrewDog The End of History (alc 55 % (!)) v chlupatém obalu z vypreparovaných hlodavců sháníme podrobnosti. Útlocitní bojovníci za návrat zpět k přírodě nechť prozatím mrknou na http://www.brewdog.com/blog-article.php?id=341. Haf. Vedle kuriózních pivních siláků a supersiláků nejen od BrewDog jsme okusili i něco pivek exotičtějších, ba přímo exotických. Páník před časem obdržel coby věcný dar čtvero vzorků z  toulek odrostlejšího studentíka po Evropě i všech možných Amerikách. První plech obsahuje pivko řecké. AΛΦΑ ZYΘOΣ coby Traditional Greek Beer (alc 5,0 %). Světlounká vodička. Ne moc pivní, i když silnější. Asi bolehlav. Hořkost ani chuť veškerá žádná. Jak moudře glosuje Poloczek-Papula v seriálu Hospoda, díl 49.: „Co je to za kolébku civilizace, když neumějí uvařit ani pivo?!“. Dalším silným exotem je žlutý plech z Bogoty. Cerveza Pilsener alc 4,2 %. Jak ohodnotit a neurazit? Těžko. Mdlé, vodové, pivní minimálně. Dtto platí pro Cerveza Premium CUSQUEÑA s alc 5 %. Původem z Limy. Vhodné pro lamy. Maximálně. Takže mírně chuť (ale opravdu pouze mírně) vyspraví silný dánský Royal Stout (alc 7,7 %). Za propašované vzorky samozřejmě děkujeme, a jak hlásá starodávné přísloví darované kobyle na zuby nečum … Nicméně velkou pravdu má Ozzák (přesněji samozřejmě jeho již zesnulý adoptovaný bratr Prase Pacovský): „Chmel lišejníkem nenahradíš“. Týkalo se to sice „piv“ islandských, leč v podstatě a velmi plasticky to vystihuje i naší cizokrajnou postletní ochutnávací exkurzi. Haf. A na cestě je pivní dar rumunský. O dalších pivních a „pivních“ exotech dnes píšeme i na jiném místě. Haf.

Tour de Putyk 2010: trénink (BPH XLIX.): Trasy z přípravného polabského soustředění  rádi opakujeme. Leč letošní srpen byl nejhorší a nejméně stabilní za posledních x roků. A září studené ... Kratší varianty tratí možno samozřejmě absolvovat též i bez bicyklu. Je to sice zbaběle mastňácké, ale občas se vyplatí nahlédnout nejenom do mapy, ale i do tipů na výlety. Docela nás oslovila povedená souprava Na kole i pěšky po okolí Prahy (Praha, Kartografie 2009. ISBN 978-80-7393-070-7). Mapka 1 : 200 000 + přiměřeně tlustší mapový průvodce. Okolí Prahy samozřejmě známe dokonale (jako ostatně všechno), leč nabídka 26 cyklovýletů a 25 výletů pro pěšáky i nás - bystré všeználky - v mnohém inspirovala. Polabské trasy ovšem jezděte raději v opačném směru, než je v průvodci popsáno. Po proudu je to lepší. Haf. Velice hezky se bicykluje třebas kolem Káraného. Třebas až do Milovic (bacha na divné značení kolem ještě divnější Benátecké Vrutice), nebo opačně směrem až na Počernice aj. A zkuste domáckou hospodu ze starších dob V Jiřině, u zastávky Čelákovice-Jiřina. Světlý Březňák 10 % a 12 %, hořčí Zlatopramen 11 %. Vše tady řídí domácí páni: z pohovky líný kočičák Macek a hyperaktivní bonzai-pinč Miki. Ten údajně býval vyhlášeným záletníkem. Úplný Casanova. Teď už mu zbývá jen balónek. A zde jsme fakticky, a stylově, první podzimní den zakončili pro rok 2010 delší cyklovýlety. Haf. Po ukončení letošní JČ Tour sezóna dokončována a završována taktéž, a s využitím, trati Masaryčka - Kolín, leč přes Český Brod. Posledně jmenované místo silně nehezké, ošklivě rozkopané, s mnohým obyvatelstvem nečistým a vesměs i nekomunikativním. Než na „pivko“ do zdejších pohostinsko-nápravných zařízení, to raději pro vodu na hajzlík. Možná (ale opravdu jen možná) snad jen K-Brewery-Ježek na nádraží. Ovšem tak špinavé zjevy by byly značnou raritou i u pražského hlaváku. Vrr. Silnice zde nechutně frekventované a na bicyklu pražádná radost. Brod, Úvaly či Kostelec - never more! Kdyby tak na Říčansko šlo dojet vláčkem z Masaryčky! Hlavák nechceme ani vidět! Vrr. A závěrem nelze nezmínit Potěmkinovu cyklostezku. Bratru za dvacet mega, otevíranou a projetou horolezcem Pavlíkem Bémem 24. 5. 2010. Vede po bývalém železničním tělese od hlaváku kolem a pod Vítkovem. A v budoucnu má cyklisty bezpečně dovést až na Balabenku. Startuje velmi nadějně a most (Hrabovka) přes odpornou Husitskou je efektně parádní. A zatarasující kvádříky, které se tady chvilku válely, šlo lehce objet. A už dále mírně nahoru, s překvapivým výhledem na zadní trakty žižkovských pavlačových domů, dvorky i posezení třebas U Vystřelenýho voka. Až k žižkovskému tunelu. Zde ale nutno sjet dolů či šplhat strmě vzhůru k památníku. Sympatická asfaltka sice pokračuje dále, leč po pár set metrech to přijde. 300 m dlouhý tunel je nedobytně uzavřen betonovými zátarasy a nutno se, vždy s nadávkami, navrátit zpět. Hotový tunel sice po svém otevření pár dní zcela bez problému funguje, ale pak najednou na magistrátu zjišťují, že drážní správa stavbu dosud nezkolaudovala. A tudíž ji není možné převzít, ani provozovat! A raději tunel uzavírají zátarasy. Drážní úřad se ke kolaudaci ale příliš nemá. A stejně pak město bude ještě muset řešit převzetí od Správy železniční dopravní cesty. To už není jen byrokratický šiml, Kocourkov, ani česká šlamperaj ...  Ovšem možná se dočkáme slavnostního a pompézního druhého otevření těsně před volbami. Vrr.        

Tour de Putyk 2010: akce (BPH L.): Nutný doplněk k minipivovaru Lipan: Impozantního panu Papulu, vždycky přítomnou drobounkou paní Papulovou a jejich slavná pivka (Lipany, Žižky i Šviháky-Portyčáky) respektujeme. Bez kompromisů. Pivka jsou to poctivá, hutná jako malvaz a nesmírně mocná. Ale též i depresivní a k ulehnutí nepřekonatelně brzy nutící. Fakt ležáky! O výhradách k místní kuchyni jsme referovali již několikráte. Leč především cyklo-návštěvníky nutno znovu varovat před obcí Dražíč. Její poloha na otevřeném kopci a nakonec i umístění samotného Pivovarského dvora (coby velká, podivně neútulná, refíž mezi silnicemi ze všech stran, č.p. 50) jsou magická. Před vysoce negativním geniem loci místa se tady fakt neschováte nikde. Zóny jako prase! A každý náročný cyklo-výlet sem je nevyhnutelně spojen s nějakým nebezpečím. Náhlé proměny počasí ani technické problémy strojů už nepočítáme,   loňské překvapivé krvácení z nosu, cyklo-kolegu Šedého vlka (před dávnými, dávnými časy se sebevědomým válečnickým jménem Mladý býček) letos málem smetl šílený řidič v šíleně nepřehledné zatáčce přímo před vchodem ... Nakonec i hrůznými Hvožďanami či též blízkými Raděticemi projíždíme krajně neradi. A kolo se úplně zastaví v lesích nad Bernarticemi, a to i když vlastně jedete z kopce. Bermudský trojúhelník: Bechyně-Dražíč-Bernartice. Vrr. Haf. Leč trochu optimističtěji: S nástupem podzimu se může hodit i nepivní recepis na jelení hřbet v mandlovém těstíčku. Též coby bonus k jubilejnímu již 50. pokračování BPH (přesněji 50 + 1). Bertík = corgičí grafoman. A pochvalme se neskromně (nikdo jiný to za nás neudělá). A popřejme si vše nej ... Nejméně do další padesátky. Vrr. Haf. Avizovaný recept  je bezostyšně opsán z milé publikace Pivovarský dvůr Zvíkov, 15 LET 1994 - 2009 (Franěk, P., Pešta, J., Voldřich, M. a kolektiv Pivovarského dvoru Zvíkov. Vlastním nákladem, 2009. 122 s. Původní cena CZK 249, námi zakoupeno za CZK 199). Potřeba bude: 300 g jeleního hřbetu, 2 vejce, 40 g solamylu, 40 g hladké mouky, sůl, mletý pepř, 100 g mandlí, 0,5 l oleje, 2 větvičky rozmarýnu. A na omáčku: 100 g čerstvých borůvek, 40 g másla, koření na zvěřinu, solamyl, vegeta, 10 cl červeného vínka. Vejce a solamyl rozmícháme s polovinou hladké mouky a s  mandlemi pokrájenými na plátky. Hřbet očistíme, odblaníme, osolíme, opepříme. Obalíme v hladké mouce a připraveném těstíčku. Rozpálíme olej a celý šál zprudka osmažíme dozlatova. Vyjmeme z pánve, přesuneme na rošt a dopečeme v troubě na 180º C cca 15 minut. Na rozpuštěném másle orestujeme borůvky, dochutíme kořením na zvěřinu, vegetou a zalijeme vínem. Povaříme, zahustíme solamylem. Maso podáváme s bramborovým knedlíkem (ovšem stylově a pracně naplněným marinovanou švestkou ve slivovici) a přelité borůvkovou omáčkou. Dobré chutnání! Neboť pořád plně platí: „Poutníče jež kolem kráčíš, spláchni bol a hoře, pojez, popij a rozvesel se v „Pivovarském Dvoře““. A mrkněte pro další inspirace pivní, jídelní i pobytové na www.pivovar-zvikov.cz. A Dej Bůh štěstí zvíkovskému pivovaru! P.S. Jako jubilejní 50. díl jsme předlouho plánovali BPH věnovanou Suchdolu, samozřejmě včetně Suchdolského Jeníka. Opravdu. Je neodpustitelné, že zatím jsme se pánikovu (v podstatě) rodišti bojácně vyhýbali. Nostalgie etc. Nutno napravit! Coby mini-omluvu přijměte pozvání na http://www.stream.cz/mazlove/512793-psi-kamaradi-behaji-na-pasu. Buď fit! Haf.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář