Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Bertíkova Pivní Hlídka XVIII.: Znovuzrozený Herold a pivo v zajetí globalizace

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a okolí. Dneska něco o zatracovaném, velebeném i téměř vytunelovaném a znovunarozeném pivku z Březnice. A taktéž o globalizaci pivního světa.

Někdy se i v pivařský kruzích plete Březňák s Březnicí. A Březňák přitom není žádný Märzen, obdobně jako Kozel není žádný sladový ležák Bock. Březňák je značkou Pivovaru Velké Březno poblíž severočeského Ústí. Proslul etiketou s dobrosrdečnou tváří plešatého vousáče, kterým prý byl vážený přednosta tamější c. k. stanice p. Victor Cibich. Za svolení k vymalování obdržel doživotní rentu třiceti piv týdně. Jejich pivka dnes sice pořád ujdou, nicméně příslušnost k Drinks Union pravdivosti sloganu „Březňák - pivo znalců“ zjevně příliš nepomáhá. S Březňákem (třeba světlým ležákem) se lze potkat i v Praze. Občas je na čepu v pivních klubech či je inzerován také v pivovaru Pražský most U Valšů (blíže BPH XII.) aj.

Značka Herold ovšem náleží ke středočeské Březnici, kde sídlí starý Pivovar Herold Březnice (http://www.pivovar-herold.cz). Mlžně pamatujeme, že jejich pivka nemívala, alespoň mezi studentskými pivaři, dobrý zvuk. Březnice byla dokonce synonymem pro tzv. samoséry. Prý ani mnozí místní nebyli moc pyšní. A ani se nelze moc divit. Historie pivovaru, zvláště ta novější, je totiž přepestrá. Národní a státní podnik, hrozba zrušení, filiálka výzkumáku, vlny privatizace s tunely i obdobím kazašským či americkým. Předposlední vlastníci (ti američtí) vše zaměřili na export. Silná koruna iluze ukončila. Dnes se pivovar znovu pomalu rozebíhá, oživuje zahraniční kontakty, sbírá ocenění a těžce startuje orientaci na české konzumenty.  

Starší historie bývá datována od roku 1506, kdy je zaznamenán prodej panství se zámeckým pivovarem. Ten však již musel existovat a pivovarští se dopátrali až k roku 1421. Přes sto let vlastnili pivovar hrabata z Kolowratů aj. Název pivka Herold je však až daleko  pozdější, prakticky současný. Tradiční označení Březnice vystřídala značka Herold = posel dobrých zpráv. A také průkopník nových druhů a experimentů. Březnice po válce patřila pod středočeské pivovary i pod Velké Popovice. Měla být zavřena, na úkor pivovaru ve Vysokém Chlumci. Nakonec ale byli předáni pod Výzkumný ústav pivovarský, aby v provozu ověřovali laboratorní pokusy. Dělávali nápoj Gejzír (mix piva a sektu), mladinové koncentráty, později pivní limonády (citro i grep) atd. V privatizaci měl zájem kladenský Stehlík, leč nepovedlo se. Nastoupili Kazaši a hlavně tunelování, pak američtí majitelé, změny a.s. na s.r.o. atd. V srpnu 2008 došlo k poslední změně majitelů, kdy je dnes jedním ze spoluvlastníků i p. Jiří Herold. Stal se obchodním zástupcem pro Prahu i když je znám coby divadelní a operní impresário. Osvědčený sládek přitom zůstal. V roce 2006 byl výstav přes 13 tis. hl., v roce 2008 kolem 7 tis. Stále 48 % produkce je exportní (Anglie, Finsko, Švédsko). Sběratelé si cení jejich etikety.

S čím se lze setkat v sortimentu? Herold Traditional Czech Lager (světlé výčepní, alc 4,1 %) je typické výčepní, nízké hořkosti (kolem 15 jednotek), nikterak výrazné. Herold Bohemian Blond Lager (světlý ležák, alc 5,2 %) reprezentuje klasické dvanáctky. Není nepříjemná, ale opět nepříliš výrazná, až téměř mdlá. Hořkost je  kolem 29, ale stále je to pro nás hodně málo. Březnická pivka jsou záměrně hořčí méně, což je dáno jednak tradicí (včetně lokalizace pivovaru nad Budvarem, vedle Plzně atd.) a hlavně snahou dnes oslovit a ulovit i ženy. Tmavý 13 % speciál Herold Bohemian Black Lager (alc 5,3 %) je jiná káva. Pivní chutě i vůně, nikoli sladký a čokoládově nakouřený. Pro nás ze sortimentu jasná jednička, která oprávněně získává řadu ocenění. K dalším speciálům patří 14 % polotmavý ležák Herold Granat Lager (alc 5,8 %), spodně kvašený, mírně chmelený, dočervena. Celkem chutný, až moc voňavý a již méně pitný i méně pivní než třináctka. Především v americkém období produkovali světlý speciál v třetinkových speciálních lahvičkách, s odtrhávacím víčkem. Cool silnou čtrnáctku Bastard (alc 6,1 %), určenou pro diskotéky, kluby a mládežníky všech pohlaví. Dále pak Herold Bronze Lager (světlý speciální ležák alc 5,8 %). K netradičním produktům náležel i „americký“ silák porter Herold Golden revolution (23 % světlé pivo, alc 9,0 %) a pšenice. Herold Hefeweizen pšeničné pivo, svrchně kvašený kvasnicový ležák (alc 5,2 %) a dokonce tmavý kvasnicový ležák, svrchně kvašený, Herold Midnight Wheat půlnoční pšeničné pivo (alc 5,2 %). U pšeničných piv byl u nás Herold průkopníkem (od roku 1993) a jako jediný si troufl i na tmavou verzi. Ztráta trhů, hlavně švédských, jejich výrobu v roce 2007 přerušila, ale nyní ji zase pomalu obnovují. Uvažují i o návratu dalších speciálů.             

 Na vlastní síť hospod Herold zatím rozhodně nemá prostředky a problémy jsou taktéž s místními „pod komínem“. Poblíž pivovaru na něj však narazit, prý bez větších problémů, lze. V Praze je k ochutnání v pivních galeriích, tramwayích a klubech. A občas jako doplněk na čepu i jinde. A v pizzerii poblíž Karláku. Velko- i malosklad mají v budově Koh-i-nooru.       

Pouze málokteré slovo dnes vyvolává tak rozdílné představy, asociace i emoce než  globalizace. V žebříčku pojmů, které díky módnímu nadužívání ztrácejí na obsahu globalizace často vede a stala se největší modlou i strašákem posledních  let. Samotný termín je silně zatížen ideologií, propagandou i apologetikou. Mnozí kriticky hovoří o neporozumění skutečnostem a klamech, vnucených mocnými skupinami, resp. které jsme si vnutili sami. Globalizace se stala předmětem marketingových snah a výhodným prodejním i politickým artiklem. Je mocnou a vlivnou ideologií. Ideologie globalizace (a tzv. lidských práv) se stala novým náboženstvím a obdobou hříchů je porušování pravidel salónní hyperkorektnosti. Politická globalizace kapitalismu však často bývá maskujícím označením pro vnucování hodnot, způsobu života a institucí jiným. Zisky jsou vždy až na prvním místě. Peníze nesmrdí.

Globalizuje se svět, je kýmsi globalizován, nebo platí obé? Soudobá neoliberální globalizace významně zasahuje všechny sféry života. Globalizace bývá vnímána nezřídka pouze jako ekonomická, se symbolem internetem. Přehlíženy jsou nejenom protiproudy, ale i další dimenze rozporných procesů. Někteří zdůrazňují dopady technologické, politické, kulturní, sociální aj., ale i hodnotovou a duchovní prázdnotu. Globalizace bývá chápána jako vnější mocná síla, která vede k unifikaci světa ve formě macdonaldizace. Což platí i o pivku.

Bohužel je mnohdy tradiční vnímání pivka a jeho značek již prehistorickou minulostí. Globální piva přitom nejsou po celém světě úplně stejná. Dnes jde o značku, kdy ale třeba Heineken již není holandský ani v Holandsku. Ostatně ze starého pivovaru v Amsterdamu je rušné návštěvnické centrum. Vaří se leckde jinde a gigant Heineken má pod sebou spoustu pivovarů po celém světě. Samotný Heineken má všude chutnat přibližně stejně. Měl by být snadno rozpoznatelný, se stejnými základními charakteristikami, včetně typické ovocně-banánové chuti. Nicméně pokud bychom vedle sebe postavili Heinekeny v různých částech světa, v mnohém by se lišily. Všude má přitom vysoce standardní parametry. Kámen úrazu však spočívá v tom, že tyto jsou na nízkých úrovních. Obdobné platí taktéž pro další globální piva a samozřejmě i standardizované eurobíry. Včetně Plzně. Což je škoda, ostuda a zrada.

„Japonská“ piva se běžně licenčně vyrábějí úplně jinde, např. v Anglii. Marketing, prodeje a zisky nemilosrdně diktují všechno. Jako kuriozitu jsme okusili Serengeti Palm Beer. Africká značka, která je přitom produkována odněkud z Evropy anebo Číny. Je však plánovitě exotická z hlediska marketingu. Nejenom otázky původu pivka dostávají zcela nové dimenze. 

Je tohle všechno skutečně nevyhnutelné a skutečně objektivní? Jde o tzv. pokrok? Opravdu vždy platí, že současnost je nejlepší možná doba, ke které nevyhnutelně vedla minulost? Opravdu je nevyhnutelné kosmopolitní odnárodňování a ničení historických kořenů a tradic, a to v neposlední řadě také pivních? Anebo se nám to kdosi snaží rafinovaně neustále namlouvat a vnucovat, v zájmu svých prebend, moci a profitů? A nemůžeme si za to taktéž sami, že se necháme (často velmi rádi) pohodlně ohlupovat a manipulovat? Opravdu jsou na místě naivní iluze o europrotektorátu, Euru, Lisabonu? Opravdu neexistují žádné alternativy?

A což tahle návrat k osvědčeným hodnotám, tradicím a autoritám? A k národnímu, regionálnímu, místnímu. Konzervatismus a patriotismus jako obrana zdaleka nejenom proti globalizaci pivního světa. Konzervativci (a opravdoví pivaři) všech zemí - spojte se! Haf.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář