Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Bertíkova Pivní Hlídka LXII.: Antonín Kratochvíle a Maurerův i Jezevcův výběr podniků roku 2010 

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé p.t. čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a širého okolí. Tentokráte připomínáme velkou personu českého pivovarství. A zdrbneme knížku o Grand Restaurantech. A vyhlásíme náš TOP 2010. 

Renomovaný pivovarský a sladařský odborník, manažer a popularizátor pivovarství - již jednaosmdesátiletý, leč stále neskutečně vitální p. Antonín Kratochvíle hostoval na prvním setkání roku 2011 v karlínském Pivoklubu Křižíkova 17º (http://www.gastroinfo.cz/pivoklub). 25. ledna začíná dlouhodobá série besed představující osobnosti českého pivovarství.

Telegrafické CV: Narozen 26. 12. 1929 v pivovaře ve Svijanech, kde působí otec, děd a praděd. Je Antonín Kratochvíle IV. Jako mladému se mu ovšem líbí stroje a mechanizmy a pivovarským se ani stát nechce. Svijanský pivovar byl založen 1564 a roku 1912 je odkoupen od Rohanů nájemcem A. Kratochvílem. Rodině patří do roku 1939. Je nucena majetek prodat a otec putuje do koncentračního tábora. Tak se hoch v Krušovicích učí sladovníkem (1943- 46) a po tři léta tady i sladovničí. A výučního listu si váží nejméně tak, jako inženýrského diplomu ... V letech 1949-52 studuje Průmyslovou školu pivovarskou, která bývala součástí Výzkumného ústavu průmyslu pivovarského a sladařského v Praze, kde též i krátce působí. Přechází do Staropramenu a vrací se do Krušovic, kde pracuje i po vojně. Je ovšem příkazem povolán do pivovaru v Chebu, kde šéfuje legendární Rudolf Tille. Začíná jako vedoucí technické kontroly. Dostává i úkol naučit vařit sládky pivo z rýže. Začíná být totiž používána surovina, která je krátkodobě pivovarům naplánována díky přátelským vztahům s Čínou. A. Kratochvíle využívá německého vařiče z ašského pivovaru, který dělal „pivo“ z rýže za války, coby voják na Blízkém východě. A na R. Tilleho vzpomíná jako na „velkého učitele“  ...

1956-61 studuje VŠCHT v Praze, specializaci kvasná chemie u prof. J. Dyra. Paralelně si vydělává coby technik i sládek v Krušovicích. Nepřijímá umístěnku jako odborný učitel na potravinářskou průmyslovku v Praze, a volí Jihočeské pivovary. V Budějicích mu totiž slíbili byt dříve než v Plzni, kam mířil nejdříve. A v Budvaru prožil plodných 32 let. Nastupuje od 2. 1. 1961 jako technický náměstek a již coby zaměstnanec zpracovává diplomku a vykonává závěrečnou státní zkoušku. Podrobně se seznamuje s provozem Budvaru a po čase přichází s návrhem na rekonstrukci. Ta je ovšem etapovitě započata až roku 1968 a Kratochvíle ji vede.

V roce 1970 je po prověrkách z funkce odejit. V práci na rekonstrukci pokračuje, avšak - z pro něj vytvořeného - místa samostatného pracovníka technického rozvoje. Roku 1990 se stává ředitelem státního podniku Pivovary České Budějovice. V době, kdy se chystala privatizace pivovarů, prosazuje vizi spojení velkých českých pivovarů do jednoho, který by se při výstavu 6-7 mil. hl a využití tradičních ochranných známek stal důležitým hráčem na evropském trhu. Ministr zemědělství (jakýsi Kubát postižený mánií vše zprivatizovat a vše předchozí zničit) plán označuje za komunistickou gigantomanii. Pivovary Budějovice jsou rozděleny a v roce 1992 Kratochvíle odtud odchází ... Je jmenován výkonným ředitelem Českého svazu pivovarů a sladoven svazu a ve funkci setrvává až do odchodu do důchodu 31. 3. 2000. Od roku 1993 působí jako soudní znalec v potravinářském průmyslu pro oblast pivovarství. Je dlouholetým členem redakční rady odborného měsíčníku Kvasný průmysl. Intenzívně se věnuje vzdělávací činnosti, např. jako lektor na Pivovarsko-sladařských dnech.

A. Kratochvíle sepsal řadu odborných i populárních článků o českém sladařství a pivovarství. Publikoval knihu Lahvárenská technika (Praha, VÚPS 1983), je spoluautorem učebnice Technologie výroby sladu a piva (Praha, VÚPS 2000). Známá je i práce Pivovarství českých zemí v proměnách 20. století (Praha, VÚPS 2005). Působil jako pivovarský poradce v Polsku a Číně; od roku 2002 je členem představenstva Drinks Union. LP 2005 je za celoživotní zásluhy uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Je čestným členem Českého svazu pivovarů a sladoven. A přečtěte si od něj třebas i pěknou legendu o tekutém chlebu na http://www.cspas.cz/index2.asp?KatId=36&DatId=564&Archiv.

P. A. Kratochvíle překvapil zdravými názory i neskutečným nadhledem a znalostmi. Milý klubový večer se odehrával v duchu jeho životního kréda: „Mám pivovarské řemeslo nesmírně rád - vším, čím jsem byl, byl jsem rád ...“. Další postřehy přináší AJPKD XXVIII. 

K předvánočnímu V.I.P. bontónu prý náleží zalistovat si v čerstvém vydání Maurerova výběru Grand Restaurant aneb Kde se dá nejlépe najíst. Prý zcela nezávislý (co ty reklamy?) průvodce po nejlepších restauracích vychází tradičně 1. prosince. Pod vánoční větví též i my menší knížečku barvy lila nalézáme. S číslem 2010. Leč prý zakoupená, coby žhavě aktuální, v prosinci 2010! Za CZK 174! Mate nás ale rok vydání v tiráži (Praha, MauMau 2009. ISBN 978-80-904220-2-5). Pátráme na www.grand-restaurant.cz. Aktuální je modrá, s letopočtem  2011 ... Vrr. Čili jsme k průvodcům negativně zaujatí už předem. Vrr. Čerstvé, světle modré vydání, opět za CZK 174 (Praha, MauMau 2010. ISBN 978-80-904220-4-9) zakupujeme opatrně v lednu. I s kartičkou pro hodnotitele či TOP 10 v kategorii nejlépe čepovaná Plzeň.

Shrňme celkové výsledky 2009 v TOP 10 (= 10 nej ve všem): 1. La Degustation, 2. La Finestra, 3. Divinis, 4. U Kastelána (První podnik s normálním názvem, jděte někam se všemi  „světovými“ la, le, blu, blé - pozn. Bertíka), 5. V Zátiší, 6. Bellevue, 7. Le Terroir, 8. Sasazu, 9. Radisson Blu, Alcron, 10. Diana hotel U Kuchařů. Že neznáme nic nás nemrzí. Většinou zdegenerovaně moderní, molekulární a odcizené supercool snobárny. A především ne-pivní.

Přesuňme pozornost na žhavé výsledky roku 2010. První místo obhájila restaurace Tomáše Karpíška La Degustation Bohême Bourgeoise (Haštalská 18). Jako 2. se umístila Terasa U Zlaté Studně (U Zlaté Studně 4) a 3. pozici zaujal Four Seasons, Hotel Allegro (Veleslavínova 2a) - jediný tuzemský držitel michelinské hvězdičky. Další příčky: 4. Koishi Fish & Sushi z Brna, 5. Le Terroir (Vejvodova 1), 6. V Polích, Malé Číčovice, 7. Radisson Blu, Hotel Alcron (Štěpánská 40), 8. malostranský hotel The Augustine Monastery (Letenská 12), 9. V Zátiší (Liliová 1) a 10. Chateau Mcely, Piano Nobile. Aktuální průvodce je sestaven na základě názorů dobrovolných hodnotitelů, kteří tajně a za své penízky ohodnotili v roce 2010 cca 615 gastronomických podniků v ČR. Redakce obdržela 13 207 hodnocení od 805 hodnotitelů, kteří projedli CZK10 088 039. Průměrná útrata na osobu činila CZK 12 535.

Anketu Grand Restaurant založil Pavel Maurer. U restaurací se hodnotí kvalita jídla, obsluhy a interiéru. Každoročně je vyhlašováno TOP 10 absolutně, TOP 10 jídlo, TOP 10 obsluha, TOP 10 interiér a TOP 10 dle expertů. V knížečkách nechybí u každého podniku adresa, hodnocení, otevíračka, zaměření kuchyně a ikony příslušné zařízení charakterizující. A též i specialita a zvláštnost. Ve vydání 2011 figurují u všech zařízení, v předchozím pouze u některých. Listování zajímavé, leč pivařům průvodce neposkytuje vlastně nic ... Vrr. Haf.

Takže nám nezbývá nežli vyhlásit pořadí ankety vlastní. Ryze subjektivní. S kritérii a podrobnostmi k hodnocení blížeji seznámíme až někdy jindy. Přísně zohledněno bylo pivko, kuchyně, prostředí, obsluha i dostupnost. Včetně genia loci místa, frekvence našich návštěv i těšení se na další ... Lokálem roku 2010 vyhlašujeme dejvickou restauraci Originál Budvarka. 

Jasná páka! Zvíkovský minipivovar je daleko. Bechyňský penzión U Pichlů, budějické Masné krámy či táborský podnik U Lva taktéž (a stejně je to vlastně blbá pizzérie). Dětenice jsou drahé a výběr jídel vlastně nic moc. Malšická základna Na Rejdě má již na samé hraně snesitelnosti pivka. Kerská Hájenka byla i je sotva slabý průměr. U (bejvalejch) vyndanejch není co pojíst. A podnik moc nekvete, spíše lopotně přežívá (nicméně pražskou základnou a naším centrálním štamlokálem zůstává). U sadu (Škroupovo nám. 5) bývá tma a kosa (leč na 2. příčku podnik dosáhl díky fajnovému týmu i obdivuhodně nápaditým nabídkám kvalitních jídel a samozřejmě též kvalitních pivek). Žižkovské Království prošlo personálními změnami (a nepřekvapivě k lepšímu nikoli). Karlínský Pivovarský klub je sice profesionální a fakticky pivní, ale pro nás tak jednou za měsíc na klubové akci … Takže snad jen Pivovarská krčma v Chýni ... Ta ale bere „pouhý“ bronz. Oceněným blahopřejeme a těšíme se v roce 2011! Haf.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář