Jdi na obsah Jdi na menu
 


Aktualizace XXXVI.

Aktualizace a Jezevcovy pivně-kulinářské drby

(z 1. prosince LP 2011)

Pilotní štěknutí (BPH 0.): Pevně věříme, že s Bertíkovými nekorektními postřehy se p.t. čtenáři budou ještě nějaký pátek setkávat i nadále. Začátkem listopadu to totiž s Bertíkem nevypadalo nikterak růžově. A minulý díl BPH mohl být dílem posledním ... Vrr. Vrr. Vrr. Poděkování AA Vet a záchrance Pet Medic. I když náležitá péče zadarmo není. Haf. Haf. Haf. 

Svijany (BPH II.): Dnes hned zkraje news od Vyndanejch (bejvalejch). 27. 10. překvapivě konečně (po letech!) dorazila správně „evropsky“ ocejchovaná váha. Nová váha. A za pár dní tlačenka a sekaná (ze Štěpánské). Vše poživatelné. A matesy jsou nyní i vážené. A tudíž lepší. Tudíž repertoár jídel se podstatně rozšířil. Chválíme. Haf. Ve sklepních prostorách se mírně vymalovalo. Haf. Svijanské trio (Máz, Knížák, Kněžna) se drží v přijatelných mezích snad ještě i přijatelného průměru. Haf. Naprostým šokem ovšem bylo střetnutí „face to face“ s Velkým Vezírem RD. Tedy přesněji už bývalým Velkým Vezírem (v.v., ve výslužbě, už asi trvalé). Z něj se totiž stal slušný člověk! Fuj! Příště už zřejmě přikluše unisexově navoněn v mastňáckém obleku, s korektní kravatkou, přímo z literární čajovny či fitka, udělá na baru cvičně pár kliků, poručí si ekologický iontový nápoj a zalistuje burzovním zpravodajstvím. Kam ten svět spěje ... (ale panáčkovi RD pořád fandíme a zdravíme přímo do Ú., do vyhlášeného gurmánského i pivařského pekla v Hotelu B.). Haf. Na žižkaperském škroupáku, U Sadu (http://www.usadu.cz) pivkem týdne na (moc, moc, moc ošklivém) začátku listopadu konečně hořká radost z Únětic. Nefiltrovaná Únětická dvanáctka. Poctivá, pitná, lahodná, mocná. Veselé pivko. Vytáčí se velmi rychle. S úspěchem. S ambicemi stát se snad vůbec nejúspěšnějším pivkem v sadovských procházkách pivním sadem přímo od žižkovského stolu. A, že se pivek tady již vystřídaly desítky! Haf. Tohle - vážení – tohle totiž není žádná tzv. Plzeň, byť nefiltrovaná. Tohle jsou Ú-ně-ti-ce! Pokračují akce s prodlouženě-víkendovými specialitami. Namátkou: ondyno pomazánka ze syrečků + topinky + česnek, loštická česnečka v kotlíku (se syrečkem a topinkou), jindy kuřecí rarášci či vepřový měšec nebo studené uzené dobroty na prkénku, na konci listopadu zase bramborové speciality (bramboračka s lesními houbami v kotlíku; škubánky s povidly a tvarohem, přelité máslem; bramborová pánev s jehněčím, slaninou, sušenými švestkami a bylinkami; pečené brambory s tuňákem, listovým špenátem, řapíkatým celerem, zapečené sýrem, bylinkový dresink; bramborové vějířky se slaninou, česnekem a sýrem, kuřecí steak na grilu s cibulí a žampióny; bramboráčková věž, česneková omáčka - kuřecí, panenka, bramboráčky) etc. A kolem svátku patrona vinařů sv. Martina se tradičně podává drůbeží kaldoun, husí jatýrka, husí stehna na jablkách, kachní prsa, přehejbáky a placky. Ostatně cosi jako husa se prodávalo 11. 11. též na Jiřáku. Pták se požít dal, leč hnát nebyl moc vypečený. A neboť: „Na svatého Martina nejlepší je husina“ - je  přímo svatou povinností otestovat husí nožku U Sadu. Ale jó (celá pečená husa je ovšem o něčem jiném), hlavně ovšem potěšily a náležitě naladily doprovodné únětické ležáky. Haf. A ani jsme neregistrovali, zda se husička podlévala Svatomartinským speciálem 13° z Velkého Března. Údajně extra nachmeleným. Na Únětice rozhodně neměl. I když možná, že byl lepší než speciály Svatojánské, Zelené apod., kolem nichž se motávají stvůrné Krušovice. Vrr. Únětické nasazuje laťku „pivka týdne“ proklatě vysoko. Až do výšin nebeských. Další pivka to rozhodně lehké mít nebudou. A ještě k tomu, kolem 23. 11., přichází na čep jediný soudek vánočního speciálu - Únětická polotmavá třináctka. Pan V.  Černohorský fakt plní prohlášení, že tmavá pivka nemá rád sladká. Ani toto polotmavé sladké není. Dobré, hořké, dá se kousat. Prostě únětické (jsme žhaví na další předvánoční speciálky). Haf. Následnými pivky týdne se ke konci listopadu stává jemný (až moc) světlý Ignác 12° (alc 4,8 %). „Íčko“ je doprovázeno polotmavým Zikmundem 13° (alc 5,5 %). Obé uvařil Jihlavský radniční právovárečný pivovar. Haf. 20. 11. navštíven podnik U báby Šubrový v Kokořínském údolí. Pocity smíšené. Ze Svijan teče, bohužel, už jen Máz (a bohužel se točí i tzv. plzeň). A Máz spíše nedobrý. Vrr. Nabídka jídel velmi prořídlá i přes čas nedělního předpolední. To, co zbylo ze zvěřinových hodů. Daněk na smetaně už také není, takže alespoň dančí gulášek. Maso světlejší než by se dalo očekávat a omáčka řidší. Je to sice docela dobré, leč nikoli za CZK 180 (maximálně tak za 80 peněz). Vrr. Ovšem kolegova obří zaječí noha na černo za CZK 210 stojí. Obsluha nová a i když nepříliš šikovná, tak alespoň snaživě-příjemná. A jídlo i s sebou ochotně zabalili. A dokonce se mírně topí (leč kosa tam byla přesto pořádná). A co úvodní domácí „tlačenka“? Chuťově slušné, vzhledově ale potrhané kousky domácího sulcu působí zvláštně. No, úplné fiasko to tady není ... Leč v létě jsme tu byli několikrát mnohem oslněnější. Vrr. Haf. O týden později jedeme Kokořínskem opět. A na tabuli před „Bábou“ figuruje na chlup totožná nabídka. Nezastavujeme. Pokračujeme k tajemnému hradu Houska a o kousek dál, neprozřetelně, odbočujeme do malé vsi Kruh. Testujeme rustikální pohostinství U Antošů. S logem Budvaru a Svijan. Budvar 10° už nevedou - místní ho nechtěli. Čepují jen Svijanský Máz. Teplý a šmakující hodně podprůměrně. Prostředí venkovní a částečně i vnitřní docela zajímavé. Hodně domácké a snad i v něčem útulné. Očekáme poctivou domácí kuchyni. Údajně domácí nabízejí ale pouze klobásu, která je ovšem přehnaně mastná. Jinak nic moc. Na samé hraně přijatelnosti jsou výpečky, které jsou naopak totálně vysušené, resp. ohřívané v mikrovlnce. Fujtajbl! O prefabrikovaných knedlících a dusivém zelí bez chuti nemluvě. S kolegou si notujeme,  že průměrná úroveň českých hospod pořád klesá. A krmí nás čím dál většími hnusy. Vrr.  

Budvar (BPH VI.): V měsíci říjnu a listopadu jsme dejvickou kroužkovanou osvěžovnu OrigBudvarku (http://www.budvarkadejvice.cz) zanedbávali. Hrubě. Na vině lenost opustit žižkovskou noru, akce jiné, ba i kšefty naplánované (které se neuskutečnily), leč především nepříjemnosti všelikeré. A vesměs nevlídné počasí. Nejhorší = tma v kombinaci s idiotským letním časem. Eurobyrokraticky kreténským a už ani trapně neodůvodňovaným trapnými pseudoargumenty o jakýchsi úsporách. Chimerickými už i před desítkami let. Vrr. Už jen kvůli tomuto zvěrstvu stojí za to Evropské unii definitivně (a hlavně rychle) udělat pá, pá ... Čili, jak pravil p. Ladislav Jakl: „Je čas chtít svůj čas“ (Reflex, 43/2011, s. 22). Dejvice opět navštíveny až 22. 11. A nic moc se, danke bohu, nezměnilo. Kroužek řízný, obsluha hbitá, krmě nezklamala. Volba padá na candáta po mlynářku (samozřejmě nutno dochutit vlastním sósem grapefruit-habañerovým z Belize) se šťouchaným bramborem. Tento tentokráte sice suše-dusivý nebyl, leč zato na nás až přehnaně smetanový. Začíná doba předvánočních srazů, takže kosmopolitních dvounožců a kosmopolitních dvounožkyň tady hlučelo až moc Vrr. Haf.

Medvěd, Krakonoš a Štěpán (BPH X.): V Karlíně, v Pivoklubu Křižíkova 17º (http://www.gastroinfo.cz/pivoklub), se tradičně 11. 11. pekly sv. Martinské husičky. Jó, mladá česká husička ... Teklo sv. Martinské pivo a sv. Martinské víno i leccos nemartinského. BPH však musela karlínskou husičku oželet. Pátek pro nás vhodným dnem teď není. Vrr. Haf. Se čtvrtečním Dnem díkůvzdání to bylo ale jinačí. Což telegraficky zachycuje BPH No. 74. 

Dětenice a Český Ráj (BPH XI.): 30. října stylově provedena poslední letošní inspekce v Hotelu Štekl na Hrubé Skále (www.hotel-stekl.cz), neb znovuotevřeno bude až příští rok. Až na Velikonoce. Ani poslední návštěva určitě nezklamala. Hovězí hanger steak (z pupku) s fazolkami, pepřovou omáčkou a tymiánovými pečenými brambůrkami excelentní. Růžové, správně propečené, plátky masa na jezevčím jazyku radostně tančí. A fazolky jsou řádně proloženy česnekem. Samozřejmě českým a samozřejmě náležitě čpícím. Místo dříve u tohoto pokrmu obvyklé lanýžové omáčky sice servírována mírně obyčejnější pepřová, ale to nikterak nevadí. I kolegova kachna peč. s karlovarským knedlíkem a červeným zelím slaví úspěch. I když kachýnka je ohřívaná. Sice přesně a náležitě, leč čerstvě upečená je čerstvě upečená ... A samozřejmě nemůže chybět patřičný desertík, tentokráte creme bruleé (dnes s hroznovým vínem), resp. návykové místní karpáčo. A točený budvarský ležák se tentokráte dal snadno přežít i v počtu tří kusů. Příjemná nedělní obědová záležitost. Haf. Nová zdejší kuchyně je letošním příjemným překvapením. Velice příjemným. Vydržet a v roce 2012 se těšíme a zcela jistě se zase uvidíme. Pochvalu zaslouží i pozorná a nekonfliktní obsluha, v čele s číšníkem, který příští rok oslaví na zdejším place už sedmnáctou sezónu. Haf. Minule BPH avizovala, že se cosi děje v dlouhodobě strašidelném Hotelu Helikar na Kosti. Nová terasa, nová loga Budvaru. Ovšem, všechno je o lidech. Zdejší hrůza zřejmě pokračuje ... Zastavujeme necelých 10 minut před otevíračkou a bedlivě studujeme staronový jídelníček. Bohužel, mnohé položky moc dobře známe z dřívějška a rozhodně je tedy nedoporučujeme. Odhodlání vstoupit a novou sestavu otestovat rychle hasí pinglík znuděně umazávající nabídku čehosi z tabule. Sympatiemi, ani výškou, nepříjemná osůbka neoplývá. Mastné vlasy prvorepublikově ulízané, žváro povalující se ležérně v koutku a působí velmi silně světsky. Na nepřeslechnutelný pozdrav okázale nereaguje a na následný (slušný) dotaz, od kdy je otevřeno úlisně zasyčí, že přece až od jedenácti. A náležitě dává najevo, že pokusit se vstoupit o nepatrnou chvilku dříve je naprosto nemyslitelné. I to, že otravovat bude každý, kdo vstoupí kdykoli. Hosté v Helikaru stále evidentně velmi obtěžují. Chuť vstoupit rychle mizí. A my rychle mizíme jinam. Vrr. 

Euro-české pivo (BPH XXX.): Co Turecko? Je to Evropa nebo Asie? A co turecké pivko? Z charitativního jarmarku diplomatického sboru International Christmas Bazaar 2011 (November 13) v Hilton Hotel Prague připutovala lahvinka Efes Pilsener Premium Beer (alc 5 %). Od Anadolu Efes Brewery, z Instanbulu. Skupina Efes-Brewery má prý ovládat 80 % tureckého trhu. Efes Pilsener má být světlým pivem plzeňského typu, s lehce nasládlou chutí, jemně chmelovým závěrem, decentním květinovým aroma i když poněkud ostřeji chmelovým (Jak praví poučené knihy, které ovšem až do nebes vynášejí všechno, včetně sebevětších sr... Občas máme dojem, že autorem je nějaký pivní Babica). Kecy, kecy, a zase kecy. Zelená lahvinka již zvenku mocně připomíná Vineu. A obsah nepříliš povedenou Vineu připomíná ještě daleko více. Jako naše pivo to nikterak nechutná. Nakyslé (decentní květinové aroma?), totálně bez pěny. Kluci turečtí - hospodářství máte sice lepší než my, leč pivko určitě ne. I když, na rozdíl od Géčka, se půl láhve Efesu pozřít dalo bez hrozivějších následků. Vrr. Haf.       

Náhražky a názvy piv (BPH XLIII.): Páník se nedávno odhodlal uskutečnit veřejně velký a bolestný comming out. Přiznání, že občas (i on!) výjimečně navštíví též i velké nákupní centrum. Mega, hyper, super apod. market. Obdobná obludária vždy důsledně a konzervativně odmítal a vždycky se chlubíval, že stejně jako nikdy neměl, nemá a mít nikdy nebude žádnou platební kartu - tak též nikdy nenavštívil, nenavštěvuje a nikdy navštěvovat nebude tyto stvůrnosti. A skutečně po mnoho let v rámci pravidelných výjezdů do Českého Ráje odmítal opustit vůz na parkovišti před Intersparem v Mladé Boleslavi. Kam kolega chodívá pro občas i poživatelný chléb. Dnes se páník již odváží nakouknout do vstupní haly a dvakrát dokonce využil služeb trafiky! Za pokladny ho ovšem nedostane nikdo. Též občas navštíví stánky Bushmana nebo Marlboro Classic v hrůzném centru na Black Bridge. Hrůznosti o to větší, že sem (na rozdíl od jiných center) nepochopitelně nesmí pejskové. Vrr. Tedy nesmí tady chodit. Nošeni ovšem být mohou. A komunikace s inteligenty z ABL, konajícími ostrahu, je velmi komplikovaná. Mnozí viditelně nedokončili ani velmi zvláštní školu. A co je úplně nejhorší: Jezevec dokonce sám (!) občas chodívá do nákupního centra Flora. A nestydatě se vymlouvá, že toto je hrůza menší, a že se to nepočítá. A občas si sem dokonce zajde k drahým Nord See na ryby nebo chobotnici. Hanba! FT Jiřák fungují a už, naštěstí, vždycky (ve středu i sobotu) i včetně točených Bakalářů, balkánského grilu, obřích pánví s tzv. haluškami a s nevábnými bramborovými směskami jakýmisi. Leč hlavně u jednoho z řeznických přívěsů se do housky vkládá teplá sekaná. Dobrá, ba moc dobrá, sekaná. Haf. A na Jiřáku začaly již i skromné trhy adventní. Klobásky, sýry a tradičně inzerované koutské pivko, které tradičně ovšem vůbec není. Vrr. Sobotní FT Kulaťák odřad BPH navštěvuje - vlastně teprve poprvé po prázdninách - až 12. 11. Při návratu z pravidelné obhlídky pravidelné Military burzy v areálu ČVUT. Na Kulaťáku vedle tradičních stánků též staročeské pochutiny (placky, uzené, bramboráky, zelňáky, klobásky, cigárka), včetně staročeských krojovaných selek-tetek. A o kousek výše na místě usmaží tresku v asijském (!) těstíčku (s českým pivem!) anebo lososa. Ujde to. Točené pivko ovšem na Kulaťáku absentuje pořád. Atmosféra tady kupodivu poklidná, nestresová a pohodově příjemná. Repertoár, včetně sýrů, pečiva, uzenin, ryb, zeleniny, sladkostí i cetek  etc., bohatší a zřejmě i kvalitnější než na Jiřáku. Tohle je, bohužel, trošku jiná liga. Vrr. Haf. 

Pivko s deserty a nový časopis (BPH LXIV.): Další číslo (skoro)měsíčníku Pivo, Bier & Ale (www.pivobierale.cz), tedy No. 9, dorazilo do Karlína až začátkem listopadu. Pan Borowiec & spol. bezpochyby zaslouží ocenění, že ve vydávání pokračují. I přes trampoty technického a osobního rázu. Takže letos má vyjít čísel celkem jedenáct. PBA u nás konkurenci stále nemá. Nicméně toto „žluté“ číslo je zatím ze všech vyjitých obsahově - jaksi taksi - asi nejchudší. A černočerné pochybnosti o udržitelnosti frekvence měsíčníku, při zachování velmi vysoko nasazené laťky ohledně kvality, sílí a sílí a sílí ... Ovšem tím nelze říci, že jde o číslo špatné, a že jsme zklamáni. Nikoli, jen počátečními čísly namlsáni a tuze rozmazleni.  Co možno nalistovat? Hned úvodem zaujmou info o dalším vítězném tažení famózního pivka z Únětic. Pro nás bezkonkurenčně pivovar roku. Únětické se má již nastálo točit na řadě míst i v „městské“ části Prahy 6. Třebas i Na Slamníku či v Baru Fišerka. Žižkaperk tiše a hluboce závidí. Haf. Dočtete se o pivotékách, tradičním Budvaru, pivních soutěžích, skle, přenosných výčepních zařízeních nebo o různých pivkách belgických, bamberkských a amerických. Haf.

Antoš (BPH LXXI.): Na Pivovar Antoš s krčmou slýcháme pochvaly z různých stran. Včetně kolegiňky Maci, přímo ze Slaného. Vaří prý úžasně. Lze potvrdit. Pod mottem „Královsky Vás pohostíme, živým pivem žízeň uhasíme!“ se objevují i jejich lákající inzeráty.  Nabízejí na čepu Antošův Ležák 11,8°, Černé Poupě 12°, Jantarový Ale 14°, Polotmavou 13° a Slánskou Pšenku 13°. Ty už BPH okusila. Ovšem neznáme další avizované speciály: Zlatý Kozák 15°  či Tlustý Netopýr 17°. Zkusíme Slaný navštívit ještě dříve než začne příští cyklosezóna. Haf.     

Vařiči & 3.K.O. (BPH LXXIII.): Z tisku vykoukl další pivní „joke“. Tentokráte o přitroublých zlodějíčcích a jiných raubířích z anglického hrabství Derbyshire. Tamější orgány měly problémy se zatčením celé řádky podezřelých. Měli tipy, kde se skrývají, leč při zátazích vždycky ptáčkové zavčas uletěli. Tudíž se fikaní policisté, v čele se šéfinspektorem G. McLaughlinem, mazaně uchýlili k prostinké lsti. Na adresu hledaných osob rozeslali dopisy, ve kterých, pod hlavičkou marketingové společnosti, figurovala nabídka basy piv zdarma. A hned plných devatenáct hledaných vesele spolklo návnadu i s navijákem. Zavolali na uvedené číslo a s domnělým pracovníkem firmy si domluvili den a čas dodání basičky. A byli tuze překvapeni, když místo pivka dostali pevná želízka. Jeden z nich si vysloužil titul „Největšího tupce v Chesterfieldu“. Ještě v cele nic nechápal a tvrdošíjně trval na slíbeném pivku. Haf. A propos: na závěr malinkatou vysvětlivku, pro ty, co pozapomněli či trestuhodně neví. CSA = Konfederované státy americké. Dixie´s land forever aneb starý dobrý Jih!!! Haf. Haf. Haf. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Poděkování a omluva

(Bertík + Jezevec , 2. 12. 2011 15:28)

Díky za pochvalu i přízeň. Za nepřesnosti ve jménech se všem dotčeným omlouváme. Samozřejmě p. Jakl a p. Vladimír Černohorský. Vše opravíme. To nebyl šotek, ale naše nepozornost.

Drobné technické

(Luděk, 1. 12. 2011 16:06)

Zdravím Bertíka i Vás, mám jen 2 drobné technické:
Sládek z Únětic = Vladimír Černohorský, ne L. Černohorský.
Prezidentův tajemník = Ladislav Jakl, krátce bez čárky v příjmení.
Jinak blog skvělý, nenechte se znechutit "radami" starého rejpala, jako jsem já. :-)

vlastní rukou, či ve výslužbě :)

(Velký Vezír v.v., 30. 11. 2011 14:49)

No voni mi dávaj, pane Bertík :))))