Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Bertíkova Pivní Hlídka LIII.: Možná přijde (konečně) i Suchdolský Jeník a Den prvního zrzka 

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé p.t. čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a jeho přilehlého okolí. Dnešní malé vyprávění konečně splácí převeliký dluh. Suchdolský. Coby mini-bonusový bonbónek hrstka drbů o F. Richterovi.  

Existence suchdolského pivovaru je písemně doložená roku 1648. Nacházel se tento v západním křídle obytné části dvora ve tvaru písmene U, který stával přibližně na místě dnešního - stále chátrajícího (ač od roku 1978 zapsaného coby památkově chráněná stavba) -  Brandejsova statku. Ve Dvorské ulici č.p. 1. Ještě předtím zde mělo spočívat sídlo majitele Suchdola Jana Keruňka, alias Jednookého ze Suchdola. Štafetu suchdolských pánů přebírají Budovcové z Budova ve 20. letech 16. století. Za dalších majitelů, Tetaurů z Tetova, je doložen poplužní dvůr. Majetek Tetaurové postupují Ctiborovi Sluzskému z Chlumu a na Tuchoměřicích v roce 1557. Po smrti Adama Sluzského roku 1617 se o statek vedou spory,  a ten se zadlužuje a pustne. A právě LP 1648 dvůr zakupuje Jakub Roden z Hyrcenova, kancléř knížete Lichtenštejna. Pronajímá dvůr Danielu Štěpánovi Oriesovi na Kolči, který statek mohutně zvelebuje. A pivovárek rozšiřuje do severního křídla, které i zvyšuje o patro.

Roku 1678 od Rodena prosperující dvůr zakupuje Jan Kašpar Proy z Kaiselbergu a Findensteinu a obratem ho prodává benediktinskému klášteru v Emauzích. Benediktini zde vládnu celých 250 roků. Sice zpočátku Suchdol pronajímají Václavu Vojtěchovi hraběti ze Štenberka, ale již za čtyři roky nájem vypovídají a hospodaří na statku sami. Tragický požár, s oběťmi, propuká roku 1822. V letech 1822-24 je statek obnoven do klasicistní podoby podle projektu Karla Pollaka a od roku 1834 je opětovně pronajímán. V období 1846-66 tady zase hospodaří benediktini a dochází tehdy ke zrušení pivovaru. K uzavření údajně došlo po onemocnění bratří v klášteře, kteří požili suchdolské pivko uvařené ze sanytrové vody ... Vrr.

Statek si na 30 roků pronajímají Brandejsovi a vytvářejí zde i kulturním centrum kraje. Pobývá tu M. Aleš, přijíždívá sem Ženíšek, Brožík, Myslbek aj. Následně se střídají nájemci a na konci 30. let 20. století se stává majitelkou dvora Občanská záložna v Poděbradech. Od roku 1968 je operativním správcem statku VŠZ, dnes ČZU (převyprávěno či skoro doslovně opsáno podle knihy Polák, M.: Pražské pivovárky a pivovary. Praha, Libri 2003, s. 52 - 53).

M. Aleš (po kterém je nazvána slavná ZDŠ s nejslavnějším absolventem - páníkem) na statku A. Brandejse žije v letech 1877-79 a rád chodívá na pivko třebas do Trojanova mlýna, kde fungoval výčep. V mlýně, a ostatně též na statku, se točil legendární pamětnický seriál „Byli jednou dva písaři“. Kolem Suchdola bývalo pivovárků několik: na Okoři, v Roztokách, Buštěhradu, Jenči, Hostouni. V údolí Únětického potoka stával pivovárek statenický, únětický a tuchoměřický. O nich píše BPH 42 (a AJPKD z 1. 5. 2010) představující též Encyklopedii pivovarů Čech, Moravy a Slezska. I. díl. Střední Čechy (Jákl, P., Praha, Libri 2004). Haf.

O veleslavné historii vypráví spis Vladimíra Laštůvky Kapitoly z minulosti Suchdola a Sedlce (Praha, Scriptorivm 1999). A na Suchdoláky pozor! Veliký! Vždy to byla klasa a velcí kofři i hrdí grandi. Což též dokládají i zatím úspěšné boje proti hrůznému přemostění Vltavy u Sedlce, které by Suchdol hrůzně rozpůlilo. Či new zpráva o prodloužení tram v Podbabě, leč k neexistující železniční zastávce! Haf. Kromě gigantické hnojárny tady dnes sídlí i malinkatý Pražský kulinářský institut (http://www.prakul.cz). V domku na Kamýcké ul. sprostě láteří a řádí samotný velký šéf Z. Pohlreich. A suchdolská pohostinství? Dneska již bída žalostná …

Coby již pamětníci nepamatujeme U Dudáků, ale zato ještě výhledský Chumberk čili U Urbanů (i něco hazardu jsme tam sehráli). Už neexistuje. U školy vždycky působil podnik V ráji. I děda tam svátečně docházíval. Na starouše a mariášek. Klasická vesnická putyka. Po plyšovém tyjátru se ještě pár let drží a občas jsme tam škádlívali (kauf)cvika či plátýnko. Léta zavřeno, chátrání, úpravy. Sice opět otevřeno, leč prapory s Géčkem odpuzují ... Po převratu bylo zdevastováno báječné místní kino U Šíchů. A přebudováno na restauraci. I s terasou. Zpočátku i navštěvovatelnou. Ovšem brzy nastupují Krušovice. Hnus. Dneska již zelená loga s „Plzní“. Ovšem vyjde to vlastně nastejno. Vrr. Na dohled, v dolní části Starého Suchdola, v budovatelských letech 90., zbudována Pizzerie Sklípek. Reklamy má všude dost. Prostředí bývalo překvapivě útulné, se slušnou nabídka i slušných jídel (kromě pseudoitalských) a též překvapivé kořaličky (ořechovka). Nicméně Plzeň tam bývala dosti leklá a hrozná i v časech, kdy nebyla odporná z podstaty a kdy jsme ji i my tuze rádi pívávali. Tudíž nenavštěvujeme.

Což platí i pro nehezký penzión JaS u akcízu či veleobludný hotel Wienna, zbudovaný reemigrantem jakýmsi naproti MNV. Na hnojárně toho nikdy moc nebývalo, mimo kolejních klubů (a studenstvo pochlastávalo v Dejvicích či Lysolajích). Takže zbývá Crepeterie Cafe Girafe (úděsný název) na Brandejsově nám. S Bernardem, grilem a dortíky (slušnými).

Hlavní - a vlastně zoufale jedinou - pivní atrakcí je Suchdolský Jeník. Pokusný školní minipivovar ČZU na Technické fakultě zřídila roku 2006 Katedra technologických zařízení staveb. První várky coby sládek řídil p. Ladislav Chládek. Vaří se 12 - 13º světlý nefiltrovaný a nepasterizovaný suchdolský ležák, uchovávaný v sudech či lahvích. Působí tmavěji, skoro jako polotmavé. Jde o kvasnicové pivo, který vaří v podstatě ti, kteří učí vařit pivo sládky.

A kam na Jeníka? Bohužel, slabota. Na ČZU, v restu Na farmě (alias U Bendy) je  psaný sice pořád - bolestně s G, Plzní a tmavým Kozlem. Nicméně na čepu jen občas. Letos jsme zavítali čtyřikrát, vždy marně. Never more! Podnik je to podivný, i přes antilopu v menu ... Točíval se i v Klubu na koleji G. A lahvový mívali v suvenýrech v menze. Pak bývá někdy k mání už jen U Křenů čili ve Starosuchdolské (http://www.starosuchdolska.cz). Porevoluční podnik lákal na mnoho druhů pivka. „Kvality“ ovšem bídné. Nabídka jídel (i exotických) na pohled bohatá, ceny docela přátelské. Ovšem zázraky rozhodně nečekejte. A koncem srpna protivný, přidrzlý, nechutně upocený výrostek za pípou zhola netušil, co to Jeník vůbec je! Vrr. Nicméně 22. 9. tady konečně na čepu! Výtečný a překvapivě světlejší (odpouštíme i nechutné sklo s G). A terasa s výhledem na mini-military skanzen v zahradě celkem osvěží.  

 V blízkém Sedlci, v dávno již zlikvidované hospodě U báby (oficiálně U mrazíren), by páník mohl slavit svůj Den prvního zrzka. Každý by si měl svůj první pivní zážitek pečlivě zaznamenat do diáře a datum slavit coby svátek toho svého zrzka. Bylo to někdy v roce 1981 (nebo až 82?) a byl to starouš. Velký a nakyslý. Neodpustitelně trestuhodné, leč bližší info se nedochovaly. Možná úplně první pivko si sám koupil ještě o pár týdnů dříve v malé hospodě (dnes tzv. čínské bistro) na Leninově třídě, mezi Horoměřickou a Bořislavkou. Ucucávání ze džbánku, nošeného ze žižkovských putyk (Čechie, Vyšinka, U koleje) se nepočítá. Vrr. Haf.

S nápadem na Den zrzka jsme ovšem originálně nepřišli my, ale neoriginálně jsme vše obšlehli. Autorem je pivní badatel, pivovarník, pivní sommeliér, restauratér i cukrář František Richter. Je hrdým majitelem dvou restaurací a letos v létě si prý otevřel i vlastní cukrárnu. Na originální zákusky láká především dámy, které pivko moc nebaví. Chce začít i s molekulární kuchyní (Fuj!). Rád experimentuje, ochutnává ... Richterova pivka jsou známá a kvalitní. Haf.

Vyhlášeným se stal Minipivovar u Bulovky P.U.B., otevřený 2004, s ročním výstavem kolem 300 hl. Majitel i sládek F. Richter žil léta v Německu a toužil po vlastním pivovaru a vlastním pivku. Mocně. Dneska střídavě vaří rozličné druhy spodně i svrchně kvašených piv (ležáky české, mnichovské či dortmundské, alty, stouty, Weissbier 12 % i polotmavý 13 %, Belgický Ale 13 %, Bock 16 % ...). Po celý rok bývá na čepu spodně kvašený ležák PUB Premium 12,3 %. Pivní speciality jsou U Bulovky ostatně servírovány i na talíři. Z pivka se tu vyrábí ocet, hořčice a bývala pivní zmrzlina. V roce 2006 založil i první Pivní archív v ČR.

Pivovar s restaurací, kde se pořádají hudební večery a jiné akce, známe. Útulný, pivka vynikající, kuchyň též vyhlášená (včetně bavorských inspirací). Chodili bychom častěji, ale to místo! Pro nás moc špatně dostupné a bývá zde dosti plno. A jsme čím dál línější. Richterovo pivko se kdysi točilo i v karlínském Gradu. Za zlatých starých časů Montyho (a Davise), který spoluvlastnil a spoluzaložil tradici štamšenku U vyndanejch. Dnes U (bejvalejch) vyndanejch. O Richterových pivkách, jídlech etc. mnohem více na http://www.pivovarubulovky.cz. Haf.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář