Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


 

Bertíkova Pivní Hlídka XXX.: Euro-české pivo a pražské cyklopivní trasy

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a široširého okolí.  Dnes pivní pelmel o ochranné značce České pivo a jako vzpomínka na ukončenou cyklopivní sezónu něco o pražských vyjížďkách.    

Na jaře 2009 bylo zaregistrováno EU ochranné označení původu České pivo. Více i méně kompetentní lidé se někdy od roku 2002 pokoušeli nadefinovat, co vlastně je české pivo a vymezit příslušné mantinely. V období 2004-09 probíhala registrace, která byla završena letos. O peripetiích a významu značky poreferoval na říjnové klubové seanci v karlínském Pivovarském klubu Křižíkova 17o (http://www.gastroinfo.cz/pivoklub) p. Jan Veselý. Jako znalec pivovarnictví a hlavně coby výkonný předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Svaz (http://www.cspas.cz) vznikl roku 1873 a je druhým nejstarším na světě (po anglickém). Sdružuje pivovary největší, velké, menší a mezi jeho členy náleží i většina minipivovarů. Včetně Pivovarského domu (http://www.gastroinfo.cz/pivodum) a dalších. 

Ochranná známka definuje území, kde se pivko může vyrábět. Na území ČR, bez pohraničních hor. „České“ pivo tudíž již nemůže být ze Sibiře či Indie (ale takoví Indové to stejně respektovat nebudou, Rusové prý ano). Dále jsou nadefinovány podíly českých surovin. Např. minimálně 15 % českého chmele (u ležáků 30 %) a nejméně 80 % sladu musí být ze schválených odrůd ječmene, který od nás ale již pocházet nemusí. Podmínka 100 % používání žateckého červeňáku tam není z důvodu jeho vysoké ceny. Tento má dnes výhradně používat např. Bernard, Polička, Budvar (mimo Pardála) a Plzeň na dvanáctku. A v neposlední řadě jsou vymezovány jisté požadavky na technologický proces výroby. Musí dojít k reálnému chmelovaru, rmutování (žádné fůze), dvěma stupňům kvašení, jsou předepsány maximální teploty kvašení atd. Nicméně pivo přitom může být naředěno vodou, postupem HBG. Vrr.

Mantinely jsou silně kompromisní a vejde se tam většina 10, 11 i 12 (alc 2,6 - 6 %). Nikoli ale piva ochucená, nealko či speciály od třináctky výše. Důležitý by měl být i důraz na čistotu piva. Třeba v duchu Bavorského zákona o čistotě (Reinheitsgebot) z roku 1516, který ukládal všem sládkům, že do žádného piva nesmí přidávat nic mimo ječmene, chmele a vody.

Užívání značky není povinné, ale kdo chce výraz „České pivo“ používat musí pravidla dodržovat. Což platí pro velké i malé. A hlídat to mají inspektoři Státní zemědělské inspekce. Značka představuje významný marketingový tah. Jde o podporu exportu a samozřejmě o informaci pro spotřebitele. A má se jednat v neposlední řadě též o jakýsi punc kvality. Nejen v tomto ohledu však zřejmě půjde o běh na velmi dlouhou trať. Ale možná lepší než nic. Haf. 

Na Královském Žižkově (žádné rádobysnobské a rádobykrálovské Vinohrady!) mizí zahrádky, a tím končí i cyklosezóna. Byla delší, září se vydařilo mimořádně. Leč pro rok 2009 pražská, středočeská a jihočeská cyklopivní putování jsou již minulostí. Zavzpomínejme ...

Zkuste polodenní trasu Žižkov - pověstným tunelem na Křižíkovu (metro B) - Lužiny (metro B) - Řeporyje - Ořech - Choteč (jediné větší stoupání, leč hustě vydatné) - Třebotov - Černošice - Dobřichovice - Řevnice - Hlásná Třebáň - Karlštejn - Srbsko. A vlakem pohodlně zpět na hlavák, přes koleje a máte na dohled žižkovské knajpy. Nebo z Ořechu na Chýnici, Kuchař, Trněný Újezd a kolem bubovického letiště na Mořinu, samozřejmě přes Velkou Ameriku. A sjedete přímo na Karlštejn, přímo k vyhlášenému restaurantu Pod Dračí skálou. Prostředí a jídla fajn, pivka nikoli (Plzeň a G, ani nezkoušíme). Ale možno šlapat pár kilásků do Berouna, na pravé Medvědy přímo u nádraží. Kdo rád jezdí do kopců, volí trasu opačně.

K našim nejoblíbenějším náleží okruh přes Chýni. Žižkov - tunelem na Křižíkovu (metro B) - Zličín (metro B) - Sobín - kolem rybníků (kratší cestou přes Břve, o kousíček delší po krásné stezce kolem rybníků Kalý a Litovického) - Chýně. A s ní božská Pivovarská krčma, ze které fakt brzy neodjedete. A zpátky? Přes Sobín, Zličín nahoru po stezce na Bílou Horu, Hvězdu a Veleslavínem a pyšnými Střešovicemi sjet na Leninovu (metro A). A před naloděním v Dejvicích jistě neopomenout kroužek v Orig Budvarce. Či trasa delší: z Chýně směrem na Červený Újezd do Jenče (karlovarská je už posunuta naštěstí dál) - kolem letiště na Dobrovíz - Kněževes - Tuchoměřice - Statenice - Černý Vůl - Únětice - Roztoky (tradiční panťák na masaryčku). A v Roztokách míjíte Zvířátka s Černou Horou. Nezklame ani výlet podél Vltavy na Kralupy, kdy lze prakticky po celé trase využívat přívozů a hlavně vlaku.

Tedy: Žižkov - tunelem do Karlína, na fakt parádní stezku k Vltavě, která vede až do Drážďan. Napojíte se třeba proti Štvanici a po břehu uháníte přes Palmovku, libeňský přístav, včetně protipovodňových vrat, pod Tyrolkou do Troje a dál. Vrátit se můžete do Stromovky, a na nádraží Bubeneč. A nebo kolem botanické vyšplhat překvapivou cestou na Velkou Skálu a okolo bohnické léčebny sjet k Vltavě k psímu útulku a přívozu do Sedlce. Delší okruh vede přes pěkný Čimický a ještě hezčí Ďáblický háj, kolem nepěkné chaberské skládky, pěknou polní cestou na Zdiby, Dolní Chabry, Čimice a dlouhým Drahanským údolím zase k Vltavě. Trasu můžete startovat i z konečné metra B v polích Letňan. A objet si areál PVA, letňanské letiště, mrknout do kbelského muzea a okolo staré Aerovky zpátky. Ne nepodstatné je, že ve Kbelích sídlí podnik Derby, který jako jeden z prvních pražských točil Svijany. A točí pořád.

Do Kralup stezka vede po pravém vltavském břehu okolo ZOO, přes Roztoky a kolem reaktoru v Řeži, kde možno jet po břehu až téměř k mostu pro pěší. Ke včelařskému ústavu naproti Libčicím je ovšem cesta náročnější. Uzoučká pěšina skáče přes balvany a kořeny, zleva několikametrová stěna k vodě bez jakýchkoli zábran, zprava strmé skály. Je naprosto nepochopitelné, že mnozí tady z kola nesesednou, a to i když mají na nosiči batole (!). Dále již stezka přepychová a pro rozmazlené. Pivka ve strašlivých Kralupech strašlivá, ale zkuste došlapat až do pohledné Nelahozevsi a k zásobníkům u Velké Hleďsebe (mezi Nelahozevsí a Ouholicemi). Pivo tam nemají vůbec, leč uvidíte, co jste ještě neviděli. A vlakem nazpátek.

Z Kralup možno též po druhém břehu do Roztok, Sedlce a Dejvic. V Kralupech však po této straně již dnes nelze od mostu jet po břehu přímo. Objížďka je krátká. Problematický ale je úsek mezi Řeží a Úholičkami. Po trati neriskujeme, a tak nutno pracně postupovat po úzkém břehu. S kolem na zádech a sprostými nadávkami. A můžete vyjet nahoru, na Velké Přílepy (starobylý podnik se Starobrnem), Okoř, Suchdol ... Ostatně o trasách ze Suchdola (= naše bývalá druhá základna) jsme se již kdysi zmiňovali. Do Šárky, Horoměřic či Lidic etc. A budete-li mít štěstí, můžete přitom narazit na Suchdolského Jeníka z mikropivovárku na ČZU. Z Kralup lze zvolit cestu i přes Otvovice (a zazvonit na Hanku Zaňákovou alias Lucku B.) a Zákolany, kde máváme Tondovi Zápotockému. A kolem Okoře potkáte řadu rádobycelebrit.

Překvapivě atraktivní jsou výjezdy podél Rokytky. Startujeme u Vltavy v Libni. Po drahé stezce a starých cestičkách se probojováváme do Hloubětína. Stojí to zato. Jediná rada - pořád se držte vody a střídejte břehy. Dále na Hořejší a Kyjský rybník po A1 do Hostavic. Asi budete trošku kufrovat. Nutno hlavně nalézt nadchod nad Průmyslovou. Z Hostavic příjemně pak do Počernic. Dolních. Možno přes Čeněk vyjet směr Černý Most a brzy se nalodit na metro B Rajská Zahrada. Megapovedená je dlouhá trasa přes Xaverovský háj, kolem Horních Počernic a Xaverova přes Nové Dvory do Klánovic. Les zde jest dost dobrý. A po pražském okruhu (raději však ne ve všední dny) na Újezd nad Lesy, Koloděje, přes Oboru na Dubeč a směrem na Štěrboholy až k rybníku Slatina. Od něj po nové, moc fajnové, stezce do Hostavic. Či opačně na Dolní Měcholupy, přes kutnohorskou, kolem hrůzných fabrik na Průmyslovou. A na Malešice a Teplárenskou na Jarov a Žižkov. Nebo kolem trati a ateliérů na metro Skalka.  

Vydařené bývaly výjezdy okolo Hostivaře, zvláště když v Rybářské baště u Botiče točili Kácov. Vrr. Na kole lze i v Praze objevovat naprosto překvapivé partie. Třebas kolonky kolem Bohdalce jsou z jiného světa. Neztraťte se tam! Nečekaná místa objevíte u začátku Českobrodské, v Hrdlořezích, pod Pražačkou či namátkou v Šárce či Hvězdě aj.  

Příští rok líčíme na Brdy a Říčansko. A musíme se probojovat dál podél Rokytky. Ale s pivkem to tam zřejmě bude slabší. Nic nevadí. Díky ČSD se lze rychle vrátit na Žižkov. Haf. O cyklopivních cestách dalších, najmě jihočeských, zas někdy příště. A o zvíkovském bůčku, Labutích, kroužcích, rituálně-kultovních nočních sjezdech z Malšic k Lužnici a o .... Haf.    

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

jen ceske pivo

(karel, 23. 6. 2011 1:26)

jsem vlastenec nemuzu jinak