Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


LXIX.: Absurdity

Bertíkova Pivní Hlídka LXIX.: Prázdninové střípky z (nejen) pražských (a nejen cyklo) absurdit

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé p.t. čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a široširého okolí. Dnes díl sběrný, stýskavý a méně pivní. Něco o cyklostezkách, tunelech, trhu s pivem, nekvalitním českém jídle. A bonus? Nebude.

 „A čo si, Kefalín, predstavujetě pod slovom absúrdný?“. Moudra majora Halušky, alias Těrazkyho-Lanďáka, zlidověla a jsou i lidem milovaná. Reálie českého Absurdistánu ovšem s. majora hravě překonávají. A lid? Ten si dnešní bordel plně zaslouží. Míra posranosti je pořád větší než míra nasranosti. Leč žádný strach - o politickém hnojišti to dneska nebude.

Kocourkovské absurdity ovšem nejsou pouze ryze naší specialitkou. Třebas takové rakouské feministky (a feministé, ti jsou ještě mnohem horší). Úprava textu hymny s obohacením o „velké dcery“ je velice hezkou inspirací i pro tuzemské gender teology a teoložky. Ať vzkvétá PC Society (= politicky korektní). Pravda a láska musí ... Vrr.

Začněme tím, co „překvapivě“ odhalují české deníky. České jídlo je horší, ale i dražší nežli německé. Řetězce už dávno kalkulují s tím, že českým konzumentům na kvalitě moc nezáleží. Pro Čechy dobrý ... Kupříkladu redaktorka přílohy Víkend v létě cvičně nakupuje v pražském a drážďanském Kauflandu nejlevnější potraviny a porovnává je. Kvalitou nahony vyhrávají produkty pro Němce, které se ale cenou ani moc neliší. V Německu za stejnou cenu často dostáváte tovar o třídu lepší, včetně i přehlednějšího značení atd. I další průzkumy mají vyvracet rozšířený mýtus, že Češi dávají přednost horšímu zboží, neboť je levnější. Heslo „Levně a hodně“ už má být prý minulostí. A ani „Levně a blízko“ pro mnohé už prý neplatí.

Nicméně o tom, že typický český Honza pořád ctí, že: „Dobré p..., všechno spase“ pochyb není. Stačí mrknout na nabídku „piv“ většiny hospod. Fuj. Ale hostů pořád dost. A Blažena s Fandou si furt myslí, že když nakoupí do zásoby ve slevě, tak jak ten řetězec fikaně oškubali ... O tristním stavu a českém „gurmánství“ nakonec svědčí i nejoblíbenější „národní“ jídlo u mladších - smažák s hranolkama. Hnus. A mnozí ani vůbec nic jiného neznají. Vrr.

Na nízké kvalitě zboží pro Čechy ovšem vydělávají především prodejci. Platíme za nehorázné marže a právě na zboží nejnižší kvality mohou řetězce vydělat nejvíc. Protože je pořád dost těch, co tyto odpadky nakupují. Nemožně nízká cena není varující. Řešení? Lůza zůstane lůzou a preference nezmění. Před unifikací nejen potravin či banalizací chutí ovšem nutno pořád varovat. A vychovávat. A k tomu důsledná ochrana lokálních výrobců před nadnárodními řetězci. I u piva. Angažovat se ale musí národní státy a nespoléhat na hydru EU, která i zde působí často škodlivě. Ovšem stanovit spodní hranici čili dno kvality by její byrokraté jistě mohli. Mohli, ovšem nechtějí. Ono to totiž leckomu vyhovuje.   

A spoléhat na konkurenci? Bajka o suverenitě spotřebitele (kterak preference jsou oním pánem, co diktují výrobu) půvabná jistě je. Kdo chce, ať věří. Blahoslaveni chudí duchem. Přidejme další ideologické báchorky - tu klasickou o „neviditelné ruce trhu“. A pokračování o „vyčišťování trhů“. Pěkně nebezpečné pohádky. Ovšem jedno vysvětlení je vždy po ruce. Za vše může bolševik a hlavně za to, že nechal zásoby jen na dvacet let. 

Již nějaký čas se nesou zvěsti o propadech trhů s pivkem. V Česku i globálu. Globální produkce klesá od roku 2009, leč pomaleji než u nás. Průměr pivní konzumace má dnes v ČR činit cca 134 l na hlavu, 144 l s přičtením dovozů. Lídry jsme pořád, leč se 160 l je konec. Propady mají být největší v Praze, i když tady roli hraje úbytek cizinců (a ti kupovali hlavně známé značky velkých hráčů). Tuzemští pivovarníci byli postiženi nejen krizí, ale i loňským třetinovým zvýšením spotřební daně a vyšší DPH. Pivko podražilo, hlavně silnější. A konzument se přesunul k tomu lacinějšímu. A český trh nezachrání ani plastové tzv. pivo.

Názorné je, kolik komu připadá z půllitru v restauraci točené dvanáctky. Dejme tomu, za 30 peněz. 11,70 CZK činí náklady pivovaru, včetně marže. 3,60 CZK DPH, 1,92 CZK spotřební daň (oproti roku 2009 vyšší cca o 0,60 CZK). A 12,78 CZK je marže hospody. Podle Hospodářských novin (11. 7. 2011) očekávané zvýšení výběru spotřební daně bylo 1,34 mld., skutečný výběr ale činil 345 mil. CZK. Snížení daně se ovšem určitě nechystá. Vrr.

Přidejme pár čísel o poklesu prodeje českého piva v pohostinství meziročně 2009/2010 o téměř 13 %. Což přispělo i ke snížení zaměstnanosti v českém pohostinství o 10 000 pracovních míst. A dochází k významnému nárůstu importu díky přesunu spotřeby k levnějším pivům: z 339 tis. hl (2009) na 999 tis. hl (2010). Z lídrů trhu Prazdroj, Staropramen, Heineken a Budvar zaznamenávají meziroční změny v červených číslech, tedy propady výstavu. Pouze u K-Brewery je udáván meziroční nárůst + 13 %.

A potom je tu český unikát v oblasti průmyslových pivovarů. Svijany. S meziroční změnou + 13,4 %. Kapacita Svijan (ovládaných libereckou LIF) nestačí růstu poptávky. Letos by chystané změny měly kapacitu navýšit na 550 tis. hl a příští rok na ještě o 100 hl více. Loni byly též rekordní zisky i rekordní tržby. Svijanům fandíme, leč nestanou se nakonec obětí vlastní expanze? Neřežou si sami pod sebe větev? Není cestou spíše exkluzivita (včetně též zdražení) namísto masivního rozšiřování? Malé je milé (a obvykle také i kvalitní) ... Vrr. Haf. 

Nyní k cykloabsurditám. Praha nepatří k městům cyklistice, a cyklistům, zaslíbeným. Zdaleka nejen díky svému profilu či děsivému počtu aut napěchovaných do ulic zbudovaných pro kočáry. Tudíž výstavbu cyklostezek a podporu jízdy na kole po Praze a okolí - coby vášniví bicyklisté - obecně vítáme a chválíme. Nicméně, jak je to u nás běžné, je tady mnoho ale. Nehledě na to, že městská cyklistika je též hodně módní záležitost a hlavně dobrý kšeft. I média se tomu, proč se u nás stavějí tak drahé cyklostezky rádi věnují. Ale to je tak všechno.        

Připomeňme peripetie kolem tunelu pod Vítkovem. Halasně oslavovaná cyklostezka za desítky mega měla využívat most Velká Hrabovka přes Husitskou a po železničním náspu dospět k tunelu ústící na Krejcárek. V plánu je pokračování po náspu až na Balabenku, kde se má napojit na pruh v Českomoravské ulici. Tunel byl dokončen loni na jaře. Sliby a očekávání nahradily betonové zátarasy. Proč? Majetkoprávní vztahy mezi majiteli pozemku a vlastníkem stavby. Mluví do toho i ČD, resp. Správa železniční dopravní cesty. Smlouvy a vztahy mezi zřizovatelem, provozovatelem a vlastníky jsou prý nesmírně složité - leč 1. 6. 2011 mělo být hotovo. Naschvály, šlamperaj, lumpárna. Vrr. Loni se tunelem nejezdilo, na jaře svépomocí zátarasy odsunuty, leč nesvítí se. Až v květnu. Vrr. Teď i celá trasa od hlaváku prokoukla - byla uklizena. Na jaře tady ale neskutečný bordel, smetiště hadr. Muselo vše trvat tak dlouho? 

K bájným pražským cyklostezkám náleží též lávka přes Vltavu u Komořan. Zavěšená lávka pod mostem Pražského okruhu nemá nájezdové rampy. Prý kvůli nevyřešeným vztahům s nestoudným majitelem pozemku. Za Radotínem cyklista může překonat Berounku na lávce zavěšené pod mostovkou. Leč dále už to nejde a skončí na slepém cípu soutoku řek. Kvůli penězům byla odložena i stezka přes železniční most Braník-Malá Chuchle. Což chápat lze.

Což však lze pochopit pouze těžko je superluxusní sedlecká rampa podél Podbabské ul. Po pravém břehu páteřní stezka funguje. Po levém od přívozu dnes nutno jet po chodníku (a to se nikdy nezmění) a pak kousíček (cca 100 m), po silnici. Dvouproudové. 200 m rampa a 100 m nájezd na ní má stát neuvěřitelných 18 mega. Sklon prý musí být podle jakési normy.

Též stezky podél Rokytky superluxusní. V průměru v ČR stojí km cyklostezky 5 - 7 mil. Vysočanská trasa, otevřená roku 2011, stála 47 mil. na km. Hezká. Ovšem zlodějna. Vrr. Magistrát za ni zaplatil už 140 mega. A teď se dozvídáme, že na dva roky tady bude přítomna i atrakce v podobě objížďky se schody (!). A město za objízdnou trasu dá ještě 1,5 mega. Vrr. 

Chaotická výstavba ale nemusí přinést více cyklistů v ulicích. Nedávná tragikomická odborářská stávka-nestávka ukázala, že pokud vyjedou tisíce kol, stávající stezky přitom asi ale nestačí. A škrtící cyklopasti? Vyšehradský tunel, kolem Karlových lázní či nebezpečná křižovatka na Nábřeží kpt. Jaroše a jiné. Chybí propojení stezky pod Vítkovem a Balabenky (při troše fištrónu se stroj ale provést dá). Na argumentu, že se za čas na přehnanou cenu zapomene a lidé po stezkách vesele budou jezdit, sice samozřejmě mnohé je. Ovšem, kdo to platí? Nikoli EU, to my. Třebas 32 CZK za lístek. Či odpornými nepřímými daněmi ... Haf.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář